Úspory na daních se počítají nejméně na miliardy korun
Nechcete platit žádné daně a nebaví vás vést účetnictví? Snadná pomoc. Přesuňte své firemní sídlo na Gibraltar. Partneři se na vás sice budou dívat přes prsty, ale za ty úspory to stojí. Obchodníci s akciemi zase určitě ocení belgickou nulovou daňovou sazbu z výnosů na kapitálových trzích. Od věci není ani prostudovat daňovou soustavu Lucemburska, to když chcete založit investiční fond a nemáte rádi vtíravý dohled ČNB. V poslední době míří z Česka do daňových rájů dokonce i obchodní nebo výrobní společnosti. Sílící ekonomika a rostoucí výdělky umožňují českým firmám nakupovat zahraniční konkurenty. „Vytvoření holdingové struktury je poměrně snadné a přináší zajímavé úspory,“ říká Martin Houska, daňový specialista KPMG. (O právních aspektech přeshraničních fúzí více na straně 84.)
Kdo nakupuje.
Pro zahraniční akvizici může mít firma různé důvody. Primárně jde o otevření nových trhů, pozadu však není ani know-how kupované firmy, snížení nákladů na cla nebo celkové daňové zatížení. „Je vhodnější, když se pro zahraniční akvizici rozhoduje spíše střední a větší firma než malá. Minimum obratu firmy by mělo být na úrovni stovek milionů či spíše miliard korun ročně. Záleží ale také na povaze činnosti společnosti. Výroba s menší přidanou hodnotou bude muset mít daleko větší obrat než například firma podnikající v oblasti farmaceutik, kde je velká přidaná hodnota a kde jsou aktiva, která lze jednoduše přemístit. Spíše než říci nějaké směrodatné číslo o minimálním obratu, kdy lze o zahraniční akvizici uvažovat, bych hovořil o ekonomické přidané hodnotě, kterou bych poměřoval se schopností rychle a pružně realokovat aktiva,“ vysvětluje Houska. Nic to ale nemění na tom, že do daňových rájů mohou zamířit téměř všechny druhy podnikání. „Nejen finanční služby a obchody s akciemi, jak někdy bývá zvykem zjednodušovat,“ dodává Houska.
Tisíce firem.
Je těžké odhadnout, kolik takových českých firem registrovaných v zahraničí může být. Jisté je jen to, že jich bude přibývat. „Nemáme k dispozici údaje, kolik firem původně z ČR je registrováno v Nizozemsku či jinde. Neexistují ani konkrétní čísla nebo odhady naznačující, o kolik peněz ročně kvůli daňovým rájům rozpočet přijde. Něco by možná mohly naznačit statistiky o vývoji platební bilance, které pravidelně zveřejňuje ČNB a které ukazují teritoriální strukturu přímých investic do zahraničí. Toto samo o sobě by však nemělo být bráno jako důkaz o daňovém plánování,“ říká náměstkyně ministra financí Dana Trezziová. Každopádně ale jen v případě Nizozemska jde dle tamního obchodního rejstříku o stovky firem, přičemž oblibu si získaly i Kypr, Irsko, Malta a další. „Nejsem schopen říci, zda už jde dohromady o tisíce firem. Stále častěji se však setkávám s tím, že české firmy expandují do zahraničí,“ říká Houska. Trend potvrzuje i Michal Friedberger ze společnosti Akont, která se věnuje zakládání a následnému prodeji offshore společností. „I z médií se dozvíte, že všech deset nejbohatších Čechů využívá holdingové společnosti v zahraničí a následují je stále další a další podniky,“ tvrdí manažer. Kromě velkých finančních skupin, jako jsou PPF nebo J&T, jsou to například Zentiva, Sekyra Group, KKCG Karla Komárka, firmy Andreje Babiše či Zdeňka Bakaly, které zamířily do Nizozemska. Pavel Tykač nebo Marek Dospiva a Penta si zase oblíbili Kypr. Svou skupinu pod nizozemský holding nedávno zavěsil i Anthony Denny, majitel AAA Auto. „Nejde jen o daňové úspory, ale i o zprůhlednění skupiny pro potenciální akcionáře,“ naráží na zamýšlené IPO Dennyho firmy jeho mluvčí Milan Smutný. AAA Auto je typická společnost, které se holding vyplatí. Má pobočky po celé Evropě, a kdyby příjmy stahovala přímo do Česka, daňová zátěž by byla obrovská. „Loni jsme například v Rumunsku prodali 3121 vozů a tamní pobočka má stoupající tendenci. Je logické, že výnosy z její činnosti stahujeme do Česka přes nizozemskou matku,“ vysvětluje Smutný.
Kolik ušetří.
Výsledné úspory, jakých firma dosáhne po vytvoření holdingové struktury, závisí jak na zvoleném daňovém ráji, tak i na povaze podnikání. Firma založená na využívání nehmotných aktiv může v případě snahy o snížení daňového zatížení dosáhnout skutečně výrazných úspor. „Jedna otázka je sazba daně, druhá zase odečitatelné náklady. Uvedu příklad. Získá-li v Česku společnost aktiva vkladem, odpisy z nich jsou neuznatelné, zatímco v jiných destinacích ano. Úspora se tedy dá kvantifikovat tržní hodnotou daného aktiva, násobenou čtyřiadvaceti procenty – to je maximální možný efekt,“ říká Houska. Jinou možností je porovnání daňové pozice firmy před změnou struktury a po ní. „Často je ale velice těžké dosáhnout pro takový výpočet shodných podmínek. Provádění zahraničních transakcí z ryze daňových důvodů také často přitahuje pozornost správců daně,“ poukazuje Houska. Trezziová jde ještě dál. „Takové transakce správci daně velmi pozorně posuzují. Poplatníci musejí prokázat, že se nejednalo o účelové snížení daňové povinnosti. ČR již v tomto kontextu iniciovala několik bilaterálních jednání s daňovými ráji o výměně informací, jejichž veřejná specifikace v tuto chvíli není na místě,“ říká náměstkyně. Jenže je třeba dodat, že takto mohou správci daně postupovat pouze tehdy, když se offshore nachází mimo Evropskou unii. A podnikatelé to podle všeho dobře chápou. „Majitelé firem vědí, že jejich svobodné právo vlastnit společnosti v zahraničí, zejména pak v Evropské unii, nemůže být nijak zpochybňováno. Vytvoření optimalizované holdingové struktury je zcela legitimní,“ říká Friedberger. Snahy berních úřadů oškubat firmy na domácím dvorku totiž zabrzdil Evropský soudní dvůr pomocí pravidla takzvaných čtyř svobod. „Šlo o případ anglické společnosti, která část aktivit přesunula do Irska. Soud prohlásil, že i přes ryze daňové motivy transferu musí platit volný pohyb kapitálu. V rámci EU je tento rozsudek precedenční,“ říká Houska. Naopak u zemí mimo unii není rozsudek aplikovatelný a vše se řídí dle příslušných národních legislativ.
Strukturovaně s rozmyslem.
Při budování holdingové struktury je třeba pečlivě zvážit, kam sídlo mateřské firmy umístit. Klíčové je najít zemi, odkud bude možné co nejlevněji převést zisky, a zároveň zemi, do níž mohou dividendy, úroky nebo licenční poplatky nezmenšeny daněmi přitéct ze země jejich původu. V tomto průsečíku se promítá několik málo destinací vhodných coby sídlo holdingové společnosti. „KPMG provedla rozsáhlý průzkum na toto téma a vychází z něj několik zásadních faktů. Výhodnou holdingovou destinací je například Rakousko, zejména pro země střední a východní Evropy, s nimiž má velmi dobrý systém smluv o zamezení dvojího zdanění. Nizozemsko v pozici země mezi Českem a sídlem koupené firmy umožní stahovat dividendy s nulovou sazbou daně a zároveň nebudou zdaněny ani dividendy do Nizozemska příchozí,“ říká Houska. Pro úsporu na převodu peněz z úroků nebo licencí je ale lepší poohlédnout se jinde. Například farmaceutické firmy by mělo zajímat Švýcarsko. „Sídlí tam mnoho výrobců léků, kteří jsou na prodeji licencí závislí. Pro tento typ holdingu je Švýcarsko ideální destinací,“ říká Houska.
Co na to Česko.
O změnách v daňové soustavě směrem k úzu v holdingových destinacích by výhledově mohlo uvažovat i Česko. „Musíme ale hledat rovnováhu mezi optimální daňovou legislativou pro naše podnikatelské prostředí a výběrem daní nutných pro naplnění veřejných rozpočtů,“ říká Dana Trezziová. Pozitivní efekty lze přitom například ve zmiňovaném Nizozemsku jasně pozorovat. „Značná část investic v Evropě běží přes nizozemskou ekonomiku. Když u nás investoři neuvidí dostatečný výnos, mateřské firmy tu samozřejmě zakládat nebudou – a peníze budou dál proudit mimo Českou republiku,“ komentuje Houska. Holdingové centrály, jejichž menší zdanění více než nahrazuje počet registrovaných firem, by daňovými výnosy celé ekonomice výrazně prospěly. „Žádná holdingová destinace na svém daňovém systému neprodělává,“ tvrdí Houska. Také pro české podnikatele by byly takové změny výhodné. „Dosáhli by stejných efektů bez zakládání společnosti v zahraničí a ušetřili desítky tisíc eur. Zrušení daně z dividend a kapitálových zisků by zjednodušilo daňový systém a zlepšilo podnikatelské prostředí v Česku. Následoval by příliv zahraničního kapitálu, nová pracovní místa a investice. Na druhé straně musíme vidět dočasný výpadek příjmů veřejných rozpočtů. Je předmětem sporů, jaké dopady by měl tento krok v konkrétních číslech. Světový trend v posledních letech však spěje k zjednodušení daňových systémů a ke snížení daňové povinnosti právnických osob. I já se domnívám, že je to krok správným směrem,“ uzavírá Friedberger.
Hledáme rovnováhu Daně je třeba snižovat a zjednodušovat, říká náměstkyně ministra financí Dana Trezziová
EURO: Množství firem, které zakládají holdingové struktury za účelem transferu zisku ze zahraničních firem, prý v poslední době výrazněji roste. Vnímáte tento trend? TREZZIOVÁ: Skutečnost, že některé firmy vytvářejí holdingové struktury a přesouvají své sídlo do zahraničí, není úplně nová. Řada zemí má nastaveno velmi příznivé prostředí pro společnosti holdingového typu a je nutné si uvědomit, že tyto společnosti, když se tam přesouvají, nečiní nic nelegálního.
EURO: Jakých úspor na zamezení dvojího zdanění mohou firmy ročně dosáhnout? TREZZIOVÁ: Odhady nebo konkrétní údaje o tom, o kolik ČR přichází na daních z důvodu úlev dle smluv o zamezení dvojího zdanění, nejsou k dispozici. Nicméně si musíme uvědomit, že v současnosti je výrazným zdrojem „úspor“ také legislativa EU. Například vyplácené dividendy mezi společnostmi v rámci všech členských států EU jsou osvobozeny od daně z příjmů, a to již při desetiprocentní účasti a držení podílu na kapitálu jiné společnosti nejméně po dobu dvanácti měsíců. Tyto dopady se pohybují řádově v miliardách korun.
EURO: Měly by se finanční úřady snažit postihovat přenosy daňové povinnosti do zemí s nižšími sazbami? TREZZIOVÁ: Česká daňová správa, stejně jako daňové správy ostatních zemí, bojuje s odlivem zisků do daňových rájů. České právo ale neobsahuje žádnou úpravu zaměřenou na daňové ráje, neexistuje tu „černý seznam zemí“. Nemáme omezení ve smyslu toho, že by například platby tam plynoucí nebyly obecně daňově uznatelné, nemáme CFC legislativu. (CFC - Controlled Foreign Company. Častou formou úniku daní je namísto výplaty dividend přípis zisků dceřiné společnosti usídlené v offshore. Proto státy s vysokou mírou zdanění takové příjmy přisuzují za určitých okolností mateřské společnosti. - pozn. red.) Transakce se společnostmi vzniklými za daných okolností jsou ale českými správci daně velmi pozorně posuzovány, a ne v každém případě se poplatníkům podaří prokázat, že se nejednalo o účelové obchodní transakce s cílem snížení daňové povinnosti. Jsou také k dispozici některé nástroje mezinárodní spolupráce, třeba efektivní výměna informací a vymáhání daňových pohledávek. Vždy závisí na posouzení situace místně příslušným správcem daně, který rozhodne, zda platba do daňového ráje například za poskytnuté služby má ekonomickou opodstatněnost, zda její výše odpovídá běžné tržní výši podobné platby. Vždy tedy musí být doložen skutečný obchodní záměr.
EURO: Bude se počet nákupů zahraničních firem z Česka zvyšovat? TREZZIOVÁ: Myslím, že nikdo není schopen odhadnout počet nákupů zahraničních firem z ČR. V oblasti daní je však třeba zdůraznit, že ministerstvo financí se snaží o zlepšení podnikatelského prostředí, o postupné snižování daňové zátěže a o zjednodušení a zprůhlednění daňových zákonů. Je to ta nejlepší a nejúčinnější cesta k tomu, jak využití daňových rájů omezovat.
EURO: Souhlasila byste s postupnou změnou české daňové legislativy tak, aby umožnila využívání holdingů s podobnými benefity jako třeba v Nizozemsku? TREZZIOVÁ: Holdingové zdanění pro některé vybrané firmy může přivést významné daňové úspory. Ministerstvo financí však vždy hledá rovnováhu mezi optimální daňovou legislativou pro naše podnikatelské prostředí a výběrem daní nutných pro naplnění veřejných rozpočtů. Je třeba zde také zmínit některé judikáty Evropského soudního dvora, které řadě zemím s legislativou umožňující holdingové zdanění způsobily řadu problémů v oblasti naplňování jejich rozpočtů, a je třeba být velmi obezřetný při implementaci legislativy zavádějící například holdingové zdanění.
Daňové ráje
- Belgie - nulová sazba daně z kapitálových výnosů
- Nizozemsko - přijaté dividendy a zisky z prodeje podílů jsou osvobozeny od zdanění
- Lucembursko - vhodné pro příjem úroků
- Lichtenštejsko - nízká regulace investičních fondů a pouze čtyřprocentní daň z kapitálových výnosů
- Švýcarsko - nízké daně, nulová sazba pro příjem licenčních poplatků
- Malta - pětiprocentní sazba daně z příjmu
- Kypr - nulové zdanění prodeje podílů ve společnostech a přijatých dividend
- Gibraltar - nulové zdanění, firmy nemají povinnost vést účetnictví. Umožňuje anonymní vlastnictví.
- Bahamy - nulové zdanění, firmy nemají povinnost vést účetnictví. Nulová sazba z kapitálových výnosů.
- Nizozemské Antily – umožňují anonymní vlastnictví nizozemských společností
- Hong Kong - nulové zdanění, obchod se zbožím v Asii
- Seychely - umožňují anonymní vlastnictví
