Menu Zavřít

Kdo slyší kabáty růst. Do českého online trhu s módou míří nové globální firmy i investoři

27. 10. 2018
Autor: Martin Pinkas/Euro

Česko mění šatník. Do země vstoupil za posledních pár měsíců už druhý globální hráč na online trhu s oděvy a přidal se ke slušné řádce ostatních. Dá-li se věřit intuici těch, kteří vstup do Česka naplánovali, tuzemský obchod přes internet je oborem se slušným potenciálem růstu. Aby bylo jasno. Jen v oděvech se tu otočí více než sto miliard ročně.

Zprávy prosakovaly už od léta, a když se jedna po druhé reálně udály, začala se skládat větší mozaika než jen ta, že do Česka vstoupila ta a ta internetová značka. Ale podívejme se na ty střípky blíže.

Zalando. Největší evropský maloobchodní prodejce módy. V současnosti působí v Rakousku, Belgii, Dánsku, Finsku, H Francii, Německu, Itálii, Lucembursku, Nizozemsku, Norsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Polsku a Británii. Má obdivuhodnou logistickou síť složenou z pěti centrál a řady lokálních skladů. Dokáže díky tomu obsloužit zákazníky po celé Evropě, kde má 23 milionů aktivních zákazníků. V roce 2017 společnost dosáhla obratu 4,5 miliardy eur. Od konce června obléká i Čechy.

About You. Horká novinka, která masivní reklamou oznamuje svůj vstup na český trh. Působí také v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Nizozemsku, Belgii a Polsku. Během čtyř let firma dosáhla pozice druhého největšího německého online módního prodejce s ročním obratem 283 milionů eur. Sídlí v Hamburku a založili ji podnikatelé v technologiích Sebastian Betz a Tarek Muller spolu s bývalým stratégem Otto Group Hannesem Wiesem v roce 2014. „Vstup na druhý trh ve východní a střední Evropě během pouhých tří měsíců je pro nás velkým krokem. Český trh pro nás představuje obrovský potenciál a doufáme, že porosteme opravdu rychle,“uvedl s odkazem na Polsko spoluzakladatel a generální ředitel e-shopu Tarek Müller.


Online vs. offline. Viking v čele Adidasu skáče střemhlav

 Obchod Adidas


About You nabízí více než 70 tisíc produktů a více než 500 značek, Zalando pak výběr z téměř dvou tisíc světových a místních značek a přibližně 250 tisíc produktů. Nejde ale ani tak o čísla jako o motivaci těchto hráčů zaměřit se na zdánlivě tak malý trh, jako je ten český.

Šipka nahoru

Velmi pravděpodobně mají manažeři těchto světových firem k dispozici lepší čísla, ale už jen z těch dat, která jsou volně dostupná, vypadá tuzemsko na mapě jako bod blikající očekáváním. Ze sto miliard obratu, který tu dělají módní firmy, připadá na online módu zatím deset až dvanáct procent. Do tří let je predikce 20 procent.

Podíváme- li se pouze na internet, pak se tam podle údajů Asociace pro elektronickou komerci a nákupního rádce Heureka.cz loni prodalo zboží za více než 115 miliard korun, což znamená 18procentní růst oproti předchozímu roku. Britská společnost Verdict Research vyhodnotila před časem Česko jako jednu ze tří evropských zemí, kde půjde trh s módou v příštích letech nejvíce nahoru. Češi totiž utrácejí za oblečení kolem dvou a půl procenta ze svých příjmů. V okolních zemích, jako jsou Polsko nebo Německo, je to výrazně nad čtyřmi procenty. Čili je kam růst.


Přečtěte si rozhovor:

Majitel Alpine Pro Hrbek: Možná půjdeme do plavek

Majitel Alpine Pro Václav Hrbek


Všechna tato data samozřejmě znamenají daleko více než jen lákadlo pro firmy ze zahraničí. Pohledem na tuzemský trh je jasné, že v době volných peněz bystří i investoři. Příkladem může být Zoot.

Tuzemský startup s módou, který kombinuje internetovou objednávku oblečení s tím, že je možné ji vyzvednout a otestovat v kamenné prodejně. Stejně jako v ostatních online obchodech jde i v tomto případě zároveň o technologickou firmu, která pracuje s daty. Ví o zákaznících možná více, než vědí o sobě oni sami. Odhlédneme-li od módy, už jen tento „ekosystém“ je zajímavým zbožím. Ale zpátky k investicím. Zoot postupně přilákal celoevropský technologický fond 3TS Capital Partners, k jehož hlavním akcionářům patří například Cisco nebo třeba BHS Private Equity Fund. Investoři už do firmy vložili důvěru v hodnotě stovek milionů. Zoot v roce 2017 dosáhl obratu zhruba jedné miliardy korun, v minulých letech rostl o 50 procent, působí na Slovensku a v Rumunsku.

Na houpačce

Na Zootu se ukazuje kromě ekonomického magnetu ještě jedna věc. Krátkodobá rizikovost trhu. Může s ním zahýbat i taková marginálie, jako je počasí. Firma se třeba letos zásobila zbožím pro jarní trh, jenže jaro tak nějak nepřišlo. Ze zimy přišel skok do léta a zboží zůstalo na skladech.

Česká jednička v prodeji módy online tak dosáhla v první polovině roku ve srovnání se stejným obdobím 2017 téměř 10procentního růstu tržeb (518 milionů korun), ale hospodářský výsledek očištěný o jednorázové náklady se dostal do záporu 55,2 milionu. Firma tak musela sáhnout k úsporám a rušení pracovních úvazků. Z úzkých se nicméně dostala. „Počasí hraje v případě módy roli, a mělo tak negativní vliv nejen v našem případě, ale potýkají se s ním prodejci módy v celé Evropě,“ komentoval Ladislav Trpák, ředitel Zootu.


Čekání na rekord: online nákupům propadá stále více Čechů

 ilustrační foto


Zalando také přiznalo, že nečeká v příštích letech růst zisku, v jeho případě je to ovšem způsobeno investicemi do logistiky, skladů a technologií. Vedle Česka vstoupilo také do Irska. Mimochodem takové investice jsou rovněž důkazem očekávání růstu.

Krátkodobé kolísání ale na růst trhu jako celku nemá vliv. Kromě investorů sledují predikce online trhu také společnosti z návazných oborů. Typicky to jsou balíkoví přepravci. I jejich data ukazují Česko jako zajímavý a měnící se trh. Podle společnosti GLS už vlastní e-shop provozuje třetina prodejen a z toho, co vozí, ví, že lidé nakupují daleko častěji zboží denní spotřeby.

 Největší evropský maloobchodní prodejce módy Zalando

Včetně oblečení. „Průměrná váha balíků podle našich statistik postupně klesá, zatímco jejich množství roste. Tento trend svědčí o tom, že čeští spotřebitelé si zvykli přes internet kupovat i malé věci do domácnosti,“ uvádí Pavel Včela, ředitel společnosti GLS Česká republika.

Rodina internetových prodejců módy v Česku je opravdu velká. Vedle již jmenovaných působí v tuzemsku ještě Answear, agregátor nabídek Glami, přes internet prodávají také řetězce C&A Moda či H&M. Rovněž si zde stále více módních značek zřizuje vlastní e-shopy. Mezi největší kamenné prodejce oděvů dále patří Lidl, Tesco Stores, KiK, New Yorker či Takko.

• 420 miliard eur je objem evropského trhu s módou.
• 3,9 % byl v roce 2016 růst trhu s módou ve střední Evropě.
• 100 miliard korun je objem tržeb módních firem v Česku. Zhruba deset až dvanáct procent připadá na online trh.

Server Arecenze.cz se proto rozhodl v září zjistit, jak e-shopy fungují. Výsledek byl vlastně pozitivní. Investice do technologií a logistiky, které firmy udělaly, se ukázaly jako účelné. Do testování zařadil server celkem devět e-shopů, hodnocenými kritérii byla mimo jiné rychlost dodání nebo možnost vyzkoušení oblečení na pobočce.

„Objednali jsme zboží z devíti obchodů, do testu jsme zařadili jak čistě internetové prodejce, jako je Zoot nebo Zalando, tak i s-shopy běžných kamenných řetězců, třeba značky Zara nebo Reserved. Dobrou zprávou je, že většina testovaných e-shopů zvládá všechny aspekty prodeje profesionálně, na větší problémy jsme narazili víceméně jen u e-shopu značky H&M, tam se doba dodání protáhla na celých deset dní,“ popisuje zakladatel serveru Arecenze.cz Jakub Havelka. Kromě zmíněné doby doručení byla hodnoticím kritériem také přehlednost webových stránek, lhůta na vrácení zboží, nebo zda je možné vrátit nepadnoucí oblečení zdarma. I tady obchody vesměs uspěly.

Česko čeká podle všeho rozjezd byznysu módy „online“. Budou do něj zapojeni kromě investorů také firmy z oblasti logistiky, přepravy a dalších oborů. Přeci jen, sto miliard na ulici jen tak neleží.

Dále čtěte:

Nejrychleji rostou eshopy, maloobchodní tržby i přesto zpomalily růst

Kámen versus internet. Kdo vyhraje souboj o zákazníka?

bitcoin školení listopad 24

Jak vydělat na starém kole. Bazarové prodeje se definitivně přesouvají na internet

Uječený mimozemšťan stále roste. Alza se každé čtyři roky zdvojnásobí

  • Našli jste v článku chybu?