O návrat bývalé slávy se musí postarat Češi
Komu patří Karlovy Vary? Jak se to vezme. Hotely většinou Čechům. Posuzujeme-li na základě klientely, převážně Němcům. Dobrá, a kde zůstali Rusové?
Příběh Karlových Varů roku 2002 začíná zprávou, že švýcarská firma Partner Marketing koupila od ruských vlastníků hotelovou skupinu Eden Hotels. Rusové prodávající ve „svých“ Karlových Varech komplex nejexkluzivnějších hotelů, se jeví v kontextu soudobých představ jako revolucionáři kráčející proti proudu. Po podrobném prozkoumání situace je zřejmé: Naopak, jdou s proudem.
Rozruch kolem Rusů v Karlových Varech vyvstal v posledních deseti letech. Za špinavé peníze skupují hotely a jiné nemovitosti a páchají kriminální činy – tak by odpověděl každý druhý Čech na otázku, co vlastně ti Rusové v Karlových Varech dělají. Není divu. Léta informačního masírování z českých i zahraničních médií, a to i těch nejserióznějších, se musí projevit. Mediální virtualita se ovšem v případě nejvěhlasnějších českých lázní prokazuje svoji odpudivou schopnost vytvářet stereotypní klišé. Ve skutečnosti vliv ruského kapitálu v Karlových Varech roku 2002 ani nejzasvěcenější odborníci neodhadují na více než dvacet procent lázeňského trhu, a dokonce už ani proslulý Imperial není ruský.
Co se klientely týká, v ulicích jsou sice stále slyšet nejčastěji ruština a němčina (ruská a německá klientela společně tvoří více než polovinu všech hostů), ale zatímco počet německých návštěvníků se za poslední čtyři roky zdvojnásobil, ruských hostů za pouhý rok třicet procent ubylo. Kromě toho v čím dál kosmopolitnějším lázeňském letovisku, kam se ročně přijíždí léčit přes padesát tisíc hostů z více než sedmdesáti zemí světa, najdeme i návštěvníky z exotických krajin, jako jsou Egypt, Filipíny, Kuvajt nebo Spojené arabské emiráty. V poslední době objevili západočeské lázně dokonce i Tchajwanci.
Proč tedy stále panuje ruský mýtus? Odpověď je marketingovým oříškem par excelence. Některá fakta však mohou vést k jeho řešení.
Karlovy Vary se s Rusy vyrovnaly relativně dobře. Rozumějí byznysu. Výraznými nápisy lákají hosty do restaurací a obchodů, nespočet cestovních kanceláří nabízí desítky výletních destinací. Jsou zkrátka aktivní, to zaprvé. Zadruhé Rusové do lázní nepřijíždějí s prázdnými kapsami. Na koruny nehledí a množstvím peněz, které v Karlových Varech utratí, předčí všechny turisty ze západu. Pak je tu tradice ruských osobností, které si město oblíbily – od Gogola, Alexeje Tolstého, Čajkovského, Turgeněva až po moskevského starostu Lužkova.
Důvody mírného ústupu Rusů jsou méně zřejmé, ale jedním z pravděpodobných důvodů může být nápis „Vyprodáno“, který si Karlovy Vary mohou vyvěsit k výpadovkám namísto zdvořilého „Vítejte“. V západočeském lázeňském městě už prý není co prodávat. To, co načali Rusové, nyní dokončují Rakušané, Švýcaři a zejména čeští podnikatelé. Nabídka podnikatelských příležitostí se ztenčila a každý metr a každá cihla se nabízejí pomalu za pražskou cenu. Kromě toho nikdy nikdo asi českému šťouralství nevyvrátí, že za domácími a západoevropskými firmami, kterým tedy dnes patří Vary, nečíhá ruská podnikatelská, potažmo mafiánská klika. Doklady pro to ovšem – jako v minulých letech – chybějí.
Němci, kteří mohou, co se tradice týká, kontrovat zase Goethem a Schillerem, Beethovenem, objevitelem Troje Schliemannem, o Karlu Hermanu Frankovi nemluvě, byli od počátku devadesátých let opatrnější v podnikatelských aktivitách. Jejich nezájem o západočeskou lázeňskou enklávu je ovšem zdánlivý. Všechny realitní kanceláře potvrdí, že Němci, kteří si chtěli v bývalých Sudetech koupit chalupu, to již dávno prostřednictvím různých eseróček udělali, a nemusejí tudíž čekat na vstup České republiky do Evropské unie.
Přítomnost cizinců v Karlových Varech a okolí má ovšem znatelně příznivý aspekt. Z jejich kapes byly zaplaceny rekonstrukce mnoha lázeňských objektů, na které se v městské kase nenašly prostředky. Tím nejznámějším jsou Zámecké lázně, které byly několik let chátrajícím torzem v centru města. Možná právě proto nemusí Karlovy Vary na rozdíl od jiných lázeňských měst prosit u dveří různých ministerstev o peníze.
Jen jeden háček to všechno má: I když se počet zahraničních turistů v Karlových Varech rok od roku zvyšuje, k dosažení zlatého věku, který město prožívalo před první světovou válkou, ještě hodně chybí. Tenkrát každoročně hostilo na sedmdesát tisíc návštěvníků. Současné rozložení podnikatelského vlivu v městě ukazuje, že se o to musí postarat především čeští podnikatelé.
