Přímé sponzorství neziskových organizací z vybraných daní v Česku zatím neprošlo
Myšlenka na zavedení systému, který by českým občanům umožnil přímé sponzorství konkrétních neziskových projektů z jejich daní, je zřejmě mrtvá. Alespoň do příštích voleb určitě. Sociální demokraté totiž na projekt takzvaných daňových asignací, který měl původně jejich podporu, rezignovali a samotní unionisté nejsou na jeho prosazení dostatečně silní. Nepomohla jim ani podpora opoziční ODS.
U sousedů to jde.
Pokud by daňové asignace v Česku prošly, mohli občané získat možnost přímého vlivu na přerozdělení alespoň malé části státního rozpočtu. Přesněji řečeno jednoho procenta z vybrané daně z příjmu. V případě jednotlivce jde o několik desítek až stovek korun ročně, celkově ale o pěkných pár stovek milionů. Peníze by skončily u těch neziskových organizací, které by si daňový plátce sám vybral. Kdo by si ale vybrat nechtěl, mohl by přerozdělení svého „procenta“ i nadále ponechat na státu.
Asignace propagovaly zejména samotné neziskové organizace. Jejich zástupci tvrdili, že z oblasti střední a východní Evropy odcházejí po rozšíření Evropské unie velcí sponzoři a neziskové organizace se dostávají do finanční krize. Situaci měly vyřešit právě přímé platby od občanů. „Je třeba se obracet na nové a trvale udržitelné domácí zdroje,“ uváděli zástupci neziskového sektoru. Podpůrným argumentem byl i fakt, že v sousedních zemích již Maďarsko úspěšně zavedlo jednoprocentní asignaci v roce 1996. O rok později ji rozšířilo o další procento, určené speciálně pro církevní organizace. Minimální hranice příspěvku je stanovena na sto forintů, tedy zhruba třináct korun. Možnosti poukázat část své daně přitom využívá zhruba třicet procent Maďarů. Na získání peněz mají v Maďarsku šanci instituce zabývající se sociální činností, zavedené nadace (musí být „starší“ tří let) a v zákoně vyjmenované kulturní, vědecké a vzdělávací organizace. Dárci musejí vyplnit speciální formulář a odevzdat ho do konce března zaměstnavateli nebo přímo finančnímu úřadu. K církvím a neziskovým organizacím peníze dorazí nejpozději do konce října.
I slovenští občané mají možnost přímo financovat neziskové organizace, které se jim nejvíce zamlouvají. Od roku 2001 jedním procentem z daně, od ledna 2003 dokonce dvojnásobkem. Poukázanou částku je možné rozdělit mezi více organizací. Příjemcem může být dle daňového zákona občanské sdružení, nadace, neinvestiční fond, nezisková organizace poskytující obecně prospěšné služby, účelové církevní nebo náboženské zařízení a Slovenský Červený kříž. Platí ještě jedna podmínka: obdarovaný nesmí mít nedoplatek na daních a pojistném. Projekt má úspěch: v roce 2004 poukázali Slováci ve prospěch bezmála čtyř tisíc organizací na 845 milionů slovenských korun. Nejúspěšnějším příjemcem se stala Nadácia SPP s 109 miliony korun, následovaly Sdruženie pre podporu ortopédie a rehabilitácie (58 milionů) a slovenská Liga proti rakovině (19 milionů).
V Polsku byl systém spuštěn letos v lednu. Od slovenského a maďarského modelu se liší v tom, že Poláci mohou své jedno procento věnovat pouze jedné jediné neziskové organizaci, která navíc musí být uvedena na speciálním seznamu. Nejprve musejí svůj příspěvek zaplatit ze svého a následně požádat finanční úřad o jeho proplacení.
Obdobně fungují asignace fungují i v Rumunsku a v Litvě.
Procento na Rožnov.
České neziskové organizace tvrdily, že zavedení asignací přinese peníze navíc a oživení celého sektoru. Už loni zahájily kampaň „Jedno procento“. „Jedno procento přinese především nový zdroj příjmů. Když se ho rozhodne poukázat jenom třetina zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, dostanou neziskové organizace téměř 300 milionů korun ročně,“ uvádí se na internetových stránkách kampaně. A nejen to. „Cenné bude i to, že neziskové organizace navážou vztahy se statisíci občanů – podporovatelů.“
„Prostředky z jednoho procenta shromáždí finanční úřady. Následně vyzvou organizace, kterým lidé peníze poukázali, aby doložily svoji veřejnou prospěšnost stanovami nebo výpisem z rejstříku…, dále potvrzení, že nemají nedoplatky na daních, a čestné prohlášení, že nemají dluhy na sociálním a zdravotním pojištění,“ uvádějí internetové stránky kampaně navrhovaný postup. Nápad získal i podporu současné české vlády. Ta i ve svém aktuálním programovém prohlášení uvádí, že „přijetí zákona o daňových asignacích… by mohlo vést k finančnímu posílení neziskového sektoru a ke zvýšení spoluúčasti občanů na správě jejich daní“.
Předseda vládní Unie svobody Pavel Němec dokonce myšlenku financovat neziskový sektor pomocí daňových asignací dostal na billboardy po celé republice. Unionistický poslanec Zdeněk Kořistka nedávno podnikl zcela praktický krok a počátkem letošního listopadu se pokusil daňové asignace protlačit do novely daňového zákona.
„Přijetí mého návrhu umožní každému občanovi - poplatníkovi daně z příjmu fyzických osob darovat část této daně na podporu činnosti neziskového sektoru,“ obhajoval svůj plán před poslanci Kořistka. „V praxi to bude znamenat, že bude záležet na každém občanovi , zda například své procento daně dá do Valašského muzea v Rožnově, nebo podpoří divadelní spolek… Český občan tak získá privilegium ovlivňovat rozdělení alespoň malé části prostředků státu. Rozhodne, co je veřejný prospěch v místě, kde žije, a jak podpoří konkrétní činnosti, které nejsou prioritou státu,“ sdělil Kořistka poslancům.
Program Unie svobody soudí, že by při zavedení asignací využilo možnosti určit příjemce daně na třicet procent zaměstnanců a podnikatelů. Odhady říkají, že by tak neziskové organizace mohly získat zhruba 300 milionů korun.
Odpůrci asignací ale argumentovali tím, že neziskový sektor ve skutečnosti žádné peníze navíc nezíská. Stát by po zavedení asignací totiž okamžitě odpovídajícím způsobem snížil své dosavadní dotace neziskovým organizacím, nadacím a dalším veřejně prospěšným organizacím. Přesně to se stalo na Slovensku. V Polsku se snížil horní limit pro zápočet hodnoty poskytnutých darů do základu daně z příjmu.
Otevřený Tlustý, nepřítel Jahn.
V České republice ale asignace nebudou, Kořistkův návrh utrpěl drtivou porážku. Při hlasování ve sněmovně ho odmítli všichni sociální demokraté, komunisté a až na jednu výjimku i lidovci. Pro hlasovali samozřejmě vládní unionisté a poněkud překvapivě také opoziční občanští demokraté. Vlivný člen ODS Vlastimil Tlustý dokonce v rozhovoru před hlasováním uvedl, že on osobně je úvahám o daňových asignacích neziskovému sektoru „otevřen“. V případě volebního úspěchu ODS se tak může téma daňových asignací znovu objevit na scéně.
Sociální demokraté zatím mlčí. Za vládu se k asignacím vyjádřil alespoň vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Na akci neziskové organizace Fórum dárců nápad zcela odepsal. „Osobně žádným velkým přítelem daňových asignací nejsem. A ani žádná politická strana to tu nechce příliš rozvíjet“.
„S názorem vicepremiéra nesouhlasíme,“ reagovala ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová. „Dělali jsme si průzkum a z něj jasně vyplynulo, že firmy daňové asignace chtějí… I když je pravda, že daňový systém má vliv na to, kolik firmy dávají, a ne jestli dávají,“ dodala.
