HOSPODÁŘSKÁ KRIMINALITA Česko se zřetelně vymyká statistikám firem-obětí hospodářské kriminality. Ještě před dvěma lety se do této role dostalo 27 procent tuzemských firem, letos už 63 procent. Vyplývá to z výsledků Globálního průzkumu hospodářské kriminality, který připravuje společnost PricewaterhouseCoopers.
HOSPODÁŘSKÁ KRIMINALITA
Česko se zřetelně vymyká statistikám firem-obětí hospodářské kriminality. Ještě před dvěma lety se do této role dostalo 27 procent tuzemských firem, letos už 63 procent. Vyplývá to z výsledků Globálního průzkumu hospodářské kriminality, který připravuje společnost PricewaterhouseCoopers. Lze však z těchto čísel usoudit, že se počet hospodářských trestných činů za poslední dva roky v české kotlině zdvojnásobil? Podle Jana Vylity z PricewaterhouseCoopers jednak vzrostla kriminalita, jednak je třeba vzít v úvahu také to, že firmy jsou ochotnější o těchto případech mluvit. Zlepšila se také jejich schopnost hospodářskou kriminalitu odhalit. Přesto úroveň této kriminality v České republice přesahuje průměrnou celosvětovou úroveň. Celosvětově se totiž firmou-obětí stalo během posledních dvou let v průměru 45 procent společností.
STRAŠÁKEM JE KORUPCE
Nejčastější formou kriminality v tuzemsku je majetková zpronevěra a neoprávněné nároky (pachatelé podvodem na zodpovědném pracovníkovi získávají osobní prospěch nebo finanční zisk). „Jako největší hrozba se stále vnímá korupce. Před dvěma lety žádná dotazovaná společnost nepřiznala jediný případ korupce. Letos se 43 procent organizací, které byly vystaveny hospodářské kriminalitě, setkalo s korupcí a uplácením,“ uvedl Vylita.
Celosvětově činila průměrná finanční ztráta firmy způsobená hospodářskou kriminalitou 1,7 milionu dolarů. V Česku třináct procent dotázaných firem utrpělo průměrné ekonomické ztráty přes 250 tisíc dolarů. Ztrátu dobré pověsti, snížení motivace pracovníků a zhoršení obchodních vztahů pak utrpělo 49 procent dotázaných společností.
**JAK VYPADÁ TYPICKÝ PACHATEL
Ve většině případů byli pachateli podvodů muži mezi 31 a 40 lety s maximálně středoškolským vzděláním. Důvodem pak byla potřeba udržovat nákladný životní styl. Pachatelé se také vyznačovali nedostatečným povědomím o tom, že činí něco nesprávného. Trpkou zkušeností 36 procent dotázaných firem bylo zjištění, že pachateli podvodů byli jejich vlastní pracovníci. Dalších osmnáct procent podvodníků se rekrutovalo z řad zákazníků, stejný počet z řad dodavatelů. Ve většině případů podaly firmy na pachatele trestní oznámení nebo žalobu. Více než pětina dotázaných společností však proti pachatelům nepodnikla žádné kroky. Žádnou náhradu ekonomických škod se nepodařilo vymoci 54 procentům respondentů. Varující je také to, že i přes všechny systémy řízení rizik byla velká část podvodů (47 procent) zjištěna náhodně.
Průzkum kriminality vychází z rozhovorů s vedoucími pracovníky z více než 3600 firem ve 34 zemích, včetně 75 společností z Česka.