Menu Zavřít

Kdo zachrání Afriku? Rozvojovým státům hrozí ekonomický kolaps

9. 4. 2020
Autor: Profimedia

Afriku by ekonomická krize kvůli šíření nového typu koronaviru mohla zasáhnout zdaleka nejvíce, shodují se experti.

Africké země se v poslední letech vyvíjely dynamicky. Přesto se jedná o v rámci globální ekonomiky nejméně rozvinuté státy, které se z velké části opírají o export primárních surovin a rovněž takzvanou neformální ekonomiku, která je v některých afrických zemích zodpovědná za významnou část hrubého domácího produktu.

To a zároveň skutečnost, že jsou plně začleněny do globálního trhu, je činí tváří tvář ekonomické krizi způsobené šířením nového druhu koronaviru zranitelnými. Situaci ztěžuje i to, že se jedná o státy značně závislé na dovozu potravin, které v případě, že síla jejich měn bude klesat, na tamních trzích čeká zdražení.

Měla by Evropa více pomáhat Africe?

Na situaci Afriky a vážné dopady, které tam koronavirus může mít, upozorňuje Organizace spojených národů (OSN). Podle Very Songweové, ředitelky Ekonomické komise Organizace spojených národů pro Afriku (UNECA), může za současné situace kontinent potřebovat až 10,6 miliardy dolarů na zdravotnické výdaje.

Výpadky v příjmech v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru by zase podle ředitelky mohly vést k tomu, že se zadlužení afrických států, již tak dost vysoké, stane neudržitelným.  

Vyjádření Songweové následovala hlasitá volání afrických zemí po ekonomické pomoci. Etiopie žádá pro celý kontinent od zemí skupiny G20 celkový obnos v hodnotě 150 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 3,7 bilionu korun). Ministři financí afrických zemí zase na společném setkání uvedli, že kontinent potřebuje podporu v hodnotě až 100 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 2,4 bilionu korun) a to včetně odpuštění úroků z dluhu ve výši 44 miliard dolarů (v přepočtu zhruba jeden bilion korun).

25. března Mezinárodní měnový fond (MMF) zveřejnil informaci, že
obdržel žádosti o podporu od dvou desítek afrických zemí s tím, že očekává, že
žádosti od zbývajících deseti států budou následovat. MMF mezitím schválil
výjimečné půjčky minimálně dvojici západoafrických zemí Guinei a Senegalu.  

Komise rovněž vyzvala k nastartování krizových opatření, jejichž cílem má být záchrana celkem třiceti milionů pracovních míst. UNECA počítá s tím, že nejvíce zasaženými sektory bude turismus a letecká doprava s tím, že Afrika jako taková bude kvůli svému charakteru zasažena pandemií koronaviru více než jiné světadíly.  

Podle Ahunny Eziakonwaové, regionální ředitelky Rozvojového programu Spojených národů pro Afriku, kontinent nic takového, jako je současná krize, dosud nezažil. Problémem podle Eziakonwaové je i to, jak je strukturován tamní trh práce. „Africký trh práce je poháněn importem a exportem. Uzavírání zemí takřka všude po světě pro něj znamená doslova zmrazení," sdělila funkcionářka OSN agentuře Associated Press (AP).

Na kontinentu, kde jsou běžnými vícečlenné, rozvětvené rodiny, ztráta jednoho pracovního místa může znamenat zkázu až pro tucet dalších lidí, píše AP. Afričané rovněž nemají úspory nutné k tomu, aby mohli období, kdy budou nuceně doma a mimo zaměstnání přečkat, dodala Eziakonwaová.   

Na kontinentu přistoupila k uzavírání hranic, stannému právu, zákazu cestování a dalším opatřením kvůli koronaviru již více než polovina z celkem čtyřiapadesáti zemí, od Jihoafrické republiky, která je v současnosti nejvíce rozvinutou z afrických zemí až po Ugandu, kde sektory takzvané neformální ekonomiky vytváří více než 50 procent hrubého domácího produktu.

Mezi miliony těch, kteří už přišli kvůli koronaviru o práci, jsou sezónní pracovníci, podomní obchodníci, pouliční prodavači, taxikáři, průvodčí, číšnice a další.

Podle AP může být osud afrického kontinentu příkladem toho, co pandemie koronaviru podle expertů způsobí ve všech ekonomikách rozvíjejícího se světa. Dopady se dají čekat mimo jiné v sektorech letecké dopravy, exportu, hornictví, zemědělství, doplnila Eziakonwaová. „Uvidíme naprostý kolaps ekonomik a živobytí lidí, která budou doslova vymazána, a to takovým způsobem, jakým jsme ještě nikdy neviděli," uvedla.

Podle komise pandemie koronaviru může vážně zasáhnout již nyní stagnující hospodářský růst v řadě afrických zemí. Obzvláště zranitelnými vůči koronavirem způsobené hospodářské krizi budou ekonomiky v oblasti subsaharské Afriky, které jsou vysoce zadlužené a některé se potýkají s udržitelností svých rozpočtů i za běžných okolností.  

Africké země se zatím snaží ekonomické dopady šíření koronaviru řešit po svém. Ve Rwandě úřady například začaly s rozdáváním potravin potřebným, ačkoliv není jasné, zda se dlouhodobě jedná o udržitelné opatření.

Na krizi reagují i někteří afričtí lídři osobně. Prezident Ghany Nana Akufo-Addo vytvořil finanční fond podpory pro ty nejpotřebnější, do nějž věnoval sumu z vlastních zdrojů rovnající se jeho tříměsíčnímu platu. Keňský prezident Uhuru Kenyatta zase oznámil dočasné úlevy pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Daně z příjmů pro ostatní skupiny obyvatelstva pak snížil ze 30 procent na 25. Rovněž vyčlenil 94 milionů dolarů na podporu zranitelných skupin společnosti.

bitcoin_skoleni

Zdroje: www.apnews.com, www.independent.co.uk, www.uneca.org

  • Našli jste v článku chybu?