Podíl v největší české strojírenské jedničce nebo některé její firmě chtějí podnikatel Ulčák, miliardář Komárek a několik čínských investorů 2008
Když před několika dny seděl většinový vlastník společnosti Vítkovice, a. s., Jan Světlík na ministerstvu průmyslu a obchodu, zářil spokojeností a klidem.
Poněkud překvapivě, protože měl ministru průmyslu a obchodu Janu Mládkovi přednést, proč jsou některé z jeho firem ve skupině ve špatné ekonomické situaci a jak je hodlá zachránit. Nejspíš i proto si Mládek při hodnocení některých Světlíkových manažerských rozhodnutí nebral v médiích servítky. „Pan Světlík by si měl přiznat hloubku problému a závazků vůči daňovým poplatníkům. Kvůli Vítkovicím a jejich projektu na výstavbu turecké elektrárny Adularya vznikla obrovská angažovanost České exportní banky a EGAP a hrozí dopad na daňové poplatníky,“ prohlásil po schůzce Mládek. Jak vidno, Světlík jej moc nepřesvědčil.
Do špitálu
Jak již bylo řečeno, několik firem ze Světlíkova impéria není v dobré ekonomické kondici, reálně jim hrozí úpadek.
Důvodů, proč se tak děje, je několik, k těm se dostaneme později. Nejprve se budeme věnovat řešení současné krize.
Týdeník Euro se setkal s několika lidmi, kteří na záchraně společnosti Vítkovice spolupracují. Plán na záchranu je následující: Pro záchranu a budoucnost celé skupiny jsou klíčové dvě firmy, Vítkovice Heavy Machinery a Vítkovice Hammering. Obě firmy mají tzv. teplé provozy, prvně zmíněná produkuje mimo jiné zalomené hřídele, odlitky a lodní díly, druhá pak provozuje rychlokovadlo, relativně nedávno zprovozněné zařízení za 2,2 miliardy korun, a je nejmodernější součástí společnosti Vítkovice. Firmy fungují relativně bez problémů a podle autorů záchranného plánu mají před sebou několik tučných let. Svůj předpoklad dokládají tím, že v posledních měsících rostou ceny koksu, který je jedním z indikátorů nadcházející konjunktury v ocelářství, autoprůmyslu a strojírenství. Zda mají pravdu, se ukáže v dalších měsících. „Pokud se podaří zachránit a udržet daleko od problémů tyhle dvě firmy, přežije celá skupina,“ vysvětluje jeden ze Světlíkových spolupracovníků. A prý je přesvědčen, že se to podaří.
Hůř se však budou zachraňovat jiné firmy ze skupiny, návrhu na insolvenci čelí mimo jiné společnosti Vítkovice Power Engineering, Vítkovice Mechanika a Vítkovice Gearworks. Návrhy podala společnost Wetag, za kterou dle dostupných informací stojí miliardář Karel Komárek mladší, dlouholetý Světlíkův „nepřítel“, jehož KKCG ovládá ve Vítkovicích desetiprocentní podíl. Komárek také nešetří kritikou.
„Aktuální situaci ve skupině Vítkovice sledujeme s velkým znepokojením. Klademe důraz na rozvoj a expanzi společností, ve kterých skupina KKCG drží kapitálové podíly. Bohužel to, co se děje, pro nás není velkým překvapením,“ sdělila mluvčí KKCG Dana Dvořáková.
Naštvaná KB
Sama na sebe podala insolvenční návrh společnost Vítkovice Envi. Naštvala tím jednoho ze svých velkých věřitelů - Komerční banku. Finanční dům dle informací týdeníku Euro o návrhu na insolvenci nevěděl dopředu, navíc byl přesvědčen, že se finanční výsledky společnosti lepší, takže insolvence není zapotřebí. Manažeři Komerční banky prý dávali najevo, že již nehodlají pomáhat skupině s dalším financováním, po několika schůzkách mezi vedením Vítkovic a bankou se situace ale uklidnila. Na uvolnění atmosféry prý má velký podíl nový generální ředitel Vítkovic Libor Witassek.
Výše uvedené firmy skončí v rámci ozdravného procesu v tzv. nemocnici, což neznamená nic jiného, než že půjdou do řízené reorganizace nebo konkurzu.
S tím, že se jejich akcionáři s věřiteli již de facto dohodli na tom, že bude vyvinuto maximální úsilí, aby se v nich udržely stávající výrobní kapacity a lidské zdroje. Velká část jejich zaměstnanců je totiž vysoce kvalifikovaná a na pracovním trhu velmi žádaná.
Převedeme, prodáme
Další bod plánu počítá s vytvořením obchodních struktur, které umožní hlásit se do výběrových řízení. Společnost Vítkovice Power Engineering, přes kterou prováděl holding historicky nejvíc velkých kontraktů, se totiž kvůli insolvenci nemůže do tendrů hlásit. Její reference tak podle plánu přeberou mateřské Vítkovice, přihlásí se do výběrového řízení a pak přerozdělí kontrakty v rámci skupiny.
Součástí záchranného plánu je i prodej několika podniků. Takřka jisté je to u firmy Hutní montáže. Firma je v relativně dobré kondici, ale příliš jí nesvědčí situace, kdy je v jedné skupině s firmami, které spadly do insolvence. Působí jí to problémy především u dodavatelů. Organizování případného prodeje bude mít na starost poradenská společnost Grant Thornton.
O dalším postupu by se mělo rozhodnout v nejbližších dnech. U nového majitele by mohla skončit po reorganizaci i firma Vítkovice Gearworks, některé části společnosti Vítkovice Doprava nebo síš čerpacích stanic na CNG.
Další peníze přitečou do Vítkovic i z prodeje nemovitostí. Skupina samotná, případně její dceřiné firmy vlastní desítky nepotřebných budov a pozemků za několik miliard korun. Aktuálně se prodává část z nich v hodnotě zhruba miliardy korun.
Další balíky budou následovat. Utržené finance půjdou do takzvaného garančního fondu, z nějž by se výhledově měly hradit největší průšvihy. Jeho existence by také měla uklidnit banky při jednáních o dalším financování skupiny.
Týdeník Euro oslovil kvůli situaci Vítkovic řadu odborníků z oboru, majitelů firem i poradců. Všichni považují výše nastíněný plán za rozumné řešení. Současně dodávají, že ale musí přijít několik navazujících kroků. Po odprodeji nepotřebných firem a majetku bude nutné zesílit výrobní základnu. Uskupení by se kromě energetiky a klasického strojírenství mělo více věnovat zbrojnímu průmyslu, třeba výrobě speciálních pancířů pro armádní vozidla a podobně.
Pomůže kamarád?
Mezi zájemci o některé společnosti Vítkovic je třeba zmíněný miliardář Karel Komárek mladší. „Vyzvali jsme jej k další spolupráci, ale nereagoval,“ sdělila mluvčí Vítkovic Eva Kijonková. Komárek vede již několik let se Světlíkem obchodní spory, které začaly poté, co se neúspěšně snažil získat zhruba 40 procent společnosti Vítkovice. Jeho averze vůči Světlíkovi je v byznysových kruzích pověstná. Právě Komárek údajně například platí webové stránky pravdaosvětlikovi.cz.
„Není pochyb o tom, že skupina Vítkovice musí projít výraznou restrukturalizací, která zajistí její další budoucnost a prosperitu.
Je naivní si myslet, že společnosti budou oddluženy v rámci formální reorganizace v insolvenci bez hlubších a strategických změn. V takovém případě nedojde ke zlepšení výkonnosti společností. Je nezbytné rázně změnit řízení společností, protože to stávající přivedlo tyto firmy do úpadku,“ říká Dvořáková. „Jsme přesvědčeni, že Jan Světlík a jeho management tohoto není schopen. Vítkovice musejí začít řídit krizoví manažeři a profesionálové s mezinárodními zkušenostmi. Kosmetické změny tuto situaci nevyřeší,“ dodává. Z tohoto prohlášení je jasné, že komárkovci moc velký vliv na další dění ve Vítkovicích mít asi nebudou.
Na rozdíl od dalšího zájemce. Velmi silnou pozici má ve Vítkovicích známý lobbista a podnikatel Martin Ulčák. Nejenže má zájem o některé firmy, které budou na prodej, třeba Hutní montáže. Dlouholetý osobní přítel Jana Světlíka je aktuálně jedním z největších věřitelů Vítkovic, před několika měsíci koupil od Rai§eisenbank pohledávku za Vítkovicemi ve výši 800 milionů korun. Nyní tak zřejmě drží pohledávky za strojírenskou skupinou, které přesahují jednu miliardu korun.
Ulčák je klíčovým mužem při vyjednávání s věřitelskými bankami, navíc je prý připraven vložit do záchrany Vítkovic i značnou sumu z vlastních zdrojů. Výměnou za to by měl získat majetkový podíl ve skupině a zásadní vliv na exekutivu ve firmě.
Světlík by se pak zaměřil především na další strategické směřování podniku.
Vše ale záleží na tom, jak dopadne jednání s věřitelskými bankami. Dle informací týdeníku Euro se ale rozprodej části nepotřebného majetku, některých firem a následný majetkový vstup Ulčáka jeví jako nejpravděpodobnější varianta, navíc i jako nejlepší řešení pro Světlíka. „Nebudu nic komentovat,“ reagoval na otázky týdeníku Euro Martin Ulčák. Druhou pravděpodobnou variantou je vstup čínského partnera do společnosti Vítkovice, a. s. Velký zájem o akcie má společnost CEFC. Číňané jsou v Česku při chuti, naposledy koupili strojírenský podnik ŽDAS. Spojení s Vítkovicemi by dávalo smysl. Tam, kde končí se svojí produkcí ŽDAS, navazují se svojí produkční základnou Vítkovice. Pokud by se Číňané dohodli se Světlíkem, rozdělil by se mezi oběma podíl ve firmě Vítkovice, a. s., patrně rovným dílem, pět procent by zůstalo Komárkově KKCG. Čínský partner s podporou státního aparátu v zádech by firmě mohl výrazně pomoci k prosazení na asijských trzích. Situaci v české strojírenské jedničce sondují i další dva zájemci z Číny, jejich jména se ale týdeníku Euro nepodařilo zjistit, protože pracují v režimu přísného utajení. Situaci předběžně zjiššují i velké investiční fondy ze zahraničí.
Nutno podotknout, že současné dění se týká jen uskupení firem ve Vítkovice, a. s., a nikoli další ze Světlíkových velkých firem, společnosti Vítkovice Cylinders, která stojí mimo strukturu. Posledně zmíněný podnik je naopak ve skvělé kondici a jeho prodejní i ekonomické ukazatele rostou.
Ach, to Turecko
Ale zpět ke společnosti Vítkovice, a. s. Proč jsou některé jeho klíčové firmy v takových problémech? Příčin je několik, tady jsou ty nejhlavnější. Na začátku první dekády století nastala velká konjunktura ve strojírenství, energetice a navazujících oborech.
Vítkovicím se dařilo, uzavíral se jeden kontrakt za druhým. Souběžně s tím běžela expanze i investice do posílení výrobní kapacity ve Vítkovicích. Jenže jak se ukázalo v následujících letech, posilování výroby bylo příliš živelné, koncem první dekády tohoto století přišla velká recese a s ní i pokles poptávky po výrobcích z Vítkovic. Situaci podle oslovených odborníků zhoršilo i to, že Světlík až příliš spoléhal na sebe a několik klíčových manažerů, takže nebylo v lidských silách včas řešit všechny problémy hned v zárodku. Nevyšla ani sázka na některé manažery a jejich výměna za jiné přišla pozdě.
Problematické byly i některé zakázky.
Vítkovice se podílely na rekonstrukci tepelných elektráren ČEZ. Ta se ale nepovedla podle představ investora a ve většině elektráren není modernizace dokončena. Energetická firma takřka pravidelně každý rok odkládá spuštění modernizovaného zařízení a zcela logicky kvůli tomu odmítá platit dodavatelům. Pro Vítkovice, které mají v ČEZ blokováno zhruba 1,2 miliardy korun, to není dobrá zpráva. I když se zástupci ČEZ a Vítkovic v posledních týdnech několikrát sešli, oboustranně přijatelné řešení je v nedohlednu.
Ještě horší je ale situace v Turecku.
Vítkovice se pustily do stavby tamní tepelné elektrárny Yunus Emre. O nějakém velkém úspěchu mluvit nejde. Elektrárna nefunguje, Vítkovice nedostaly zaplaceno a nejvyšším manažerům v EGAP, která se zhruba za 13miliardovou investici zaručila, už proto cvaká - víte kde. Za hlavního viníka jsou označovány Vítkovice, ale pokud se přihlédne k několika závažným okolnostem, je situace poněkud jiná. Dcera Vítkovice Power Engineering (VPE) se stala generálním dodavatelem stavby poté, co její předchůdce firma BTG Energy neuspěla a po roce raději z Turecka zmizela. Následně se ale zjistilo, že hodnota kontraktu dojednaná mezi investorem a BTG Energy neodpovídá realitě. Následovalo další jednání s Českou exportní bankou, které se protáhlo na několik měsíců, a financování celkově nabralo zpoždění 16 měsíců. A potíže pokračovaly. Vyvrcholily tím, že VPE byla kvůli neschopnosti řešit problém s kvalitou uhlí koncem letošního června nucena přerušit proces najíždění elektrárny a udržovat zařízení v zakonzervovaném stavu.
Právě uhlí je klíčovým problémem. Kotle elektrárny jsou totiž schopny pálit zcela jiné než to, které dodává sousední důl.
To obsahuje příliš mnoho chloru, který je schopen během několikaměsíčního provozu kotel nenávratně poškodit. Podle lidí z VPE vznikl problém s uhlím kvůli tomu, že v době, kdy se plánovalo, jaký bude mít kotel v elektrárně (nedodávají jej Vítkovice) parametry, dodali Turci zcela jiné vzorky.
Na ty je kotel nastaven. I proto česká strana tvrdí, že si chce udělat z uhlí vlastní analýzu. Jak dopadne, může být pro další vývoj kauzy klíčové. Zjednodušeně řečeno, pokud se ukáže, že Turci předložili špatné vzorky, jdou veškeré současné problémy za nimi.
Nechceme ale předbíhat. Vítkovice, vláda i vedení EGAP se snaží situaci v Turecku řešit. Minulý týden na tohle téma jednal v Turecku třeba šéf EGAP Jan Procházka. Výsledky schůzky nebyly do uzávěrky tohoto čísla známy. K řešení nenapomáhá ani situace u majitele elektrárny společnosti Adularya.
Tu totiž ovládala rodina, která se aktivně zapojila do údajného pokusu o převrat, proto má teď Adularya nového vládou dosazeného správce a ředitele.
Vyřešit tenhle klíčový problém bude trvat ještě dlouho. I když už se teď hovoří o jednom plánu. Turecká vláda se rozhodne elektrárnu přes všechny problémy dostavět s tím, že se na dokončení bude podílet elektrárenská ČEZ. Podle informací týdeníku Euro by mělo vzniknout něco na bázi „Podniku česko-tureckého přátelství“, který bude spravovat ČEZ. To je ale jen jedna z možností, řešení problému s tureckou elektrárnou si vyžádá ještě mnoho času a bude velmi složité. Vyřešit aktuální problémy ve Vítkovicích by mohlo být mnohem jednodušší.
Rozprodej části nepotřebného majetku, některých firem a následný majetkový vstup Ulčáka se jeví jako nejpravděpodobnější varianta, navíc i jako nejlepší řešení pro Světlíka. Součástí záchranného plánu je i prodej několika podniků. Takřka jisté je to u firmy Hutní montáže. Firma je v relativně dobré kondici, ale příliš jí nesvědčí situace, kdy je v jedné skupině s firmami, které spadly do insolvence.
O autorovi| Fojtík Vadim mf.cz fojtik@
