Vládě se zvýšené daně nemusejí vyplatit Vláda si příliš hlavu s tím, kde sehnat peníze na odstraňování následků povodní, nelámala. Občany tak čeká zvýšení daní, a to trvalé. Opozice by místo toho raději šetřila a využila příjmů z privatizace. Asi nejméně populárním opatřením na řešení důsledků povodní by bylo vydání povodňových dluhopisů.
Vládě se zvýšené daně nemusejí vyplatit
Vláda si příliš hlavu s tím, kde sehnat peníze na odstraňování následků povodní, nelámala. Občany tak čeká zvýšení daní, a to trvalé. Opozice by místo toho raději šetřila a využila příjmů z privatizace.
Asi nejméně populárním opatřením na řešení důsledků povodní by bylo vydání povodňových dluhopisů. Ty vydala v roce 1997 s pětiletou splatností tehdejší Klausova vláda. A právě jejich současná splatnost ukázala i úskalí. Osm procent výnosů tehdejších dluhopisů znamená při současném poklesu výše úroků, že rozdíl zaplatí stát. Problémy by nastaly i s další emisí povodňových dluhopisů. Vzhledem k nízkým úrokovým sazbám by vláda musela vypsat nějakou prémii, aby o dluhopisy byl vůbec zájem. Ta by musela být alespoň o něco větší, než je úroveň běžných státních dluhopisů, kterými stát kryje rozpočtový schodek. Povodňové dluhopisy by navíc opět o něco odčerpaly peníze ze soukromé do veřejné sféry.
Vláda šetřit nemíní
Stát se nevydá ani další cestou, kterou sliboval, a to jsou úspory ve výdajích státního rozpočtu. Některé akvizice, jako například nákup dvaceti čtyř supersoniků Gripen, si sice vláda odpustila, ty ale nebyly v rozpočtu na příští rok zahrnuty, takže o žádné úspory nejde. Diskutabilní je i posunutí čtyř platových tříd pro státní zaměstnance o jeden rok, protože i to byla určitá položka „navíc“. I když si na návrh rozpočtu budeme muset počkat až do konce října, nedává zatím vláda žádné signály, že by v něm mělo dojít k nějakému masivnějšímu šetření. Přitom i bývalý ministr financí Pavel Mertlík, který je poradcem Bohuslava Sobotky, dává otevřeně najevo, že by se potopy měly stát důvodem pro restrukturalizaci celého rozpočtu.
Privatizační příjmy a daňová přirážka
S alternativním zdrojem financování následků povodní přišla opoziční ODS. Podle ní by měly k zacelení ran i k dalším projektům, které by komplexně řešily ochranu před povodněmi, sloužit privatizační zdroje. Vláda na svém prvním a jediném předpovodňovém zasedání schválila privatizaci Českého Telecomu. Díky ní přijde na státní účet více než padesát miliard korun. Zároveň vláda ještě nestačila rozhodnout, kam budou tyto peníze směrovány. ODS proto navrhuje zřízení zvláštního protipovodňového konta ve Fondu národního majetku, z něhož by se financovaly jednotlivé projekty, a které by na ně bylo účelově vázáno. Zisk z Českého Telecomu chce však vláda údajně použít na financování Fondu dopravní infrastruktury a Fondu rozvoje bydlení.
Zvýšení daní - tradiční cesta socialistů
Jako politicky nejprůchodnější se tak jeví při shromažďování státních prostředků na likvidaci následků povodní zvyšování daní, přestože opozice i ekonomičtí analytici podobný postup odmítají. Nejvíce diskuzí zřejmě vyvolá takzvané zavedení milionářské daně. Občané s příjmy nad 1 117 800 korun ročně by tak namísto 32% daňové sazby zaplatili ze svého příjmu o tři procenta více, přičemž zvýšení by bylo omezeno na tři roky. ČSSD si milionářskou daní splnila svůj deset let starý sen, který však velký přínos pro státní rozpočet představovat nebude.
Zvyšování daní má svá úskalí
Experti upozornují na to, že podnikatelé si budou snažit podnikatelskou odměnu přesouvat do příštích let, a špičkoví zaměstnanci budou odměňováni jiným způsobem než platem. Od roku 2004 navíc začne platit společné zdanění manželů, což může předpokládaný výnos dále snížit. Snížení daně z příjmu právnických osob na 28 procent plánované k roku 2004 může navíc paradoxně podnikatelům uškodit, protože se mohou spíše dostat do nejvyššího pásma při rozdělování zdaněného zisku. Pokud bude již zdaněný zisk s. r. o. v nejvyšším daňovém pásmu daně z příjmu fyzických osob, mohou zaplatit v konečném důsledku více než, když danili své s. r. o. 31 procentem daně z příjmu právnických osob. Sporným se může nakonec ukázat i zvýšení nepřímých daní. Zvýšení spotřebních daní a sblížení sazeb DPH na nás sice požaduje Evropská unie, nicméně se předpokládalo, že daňové úpravy budou probíhat pozvolněji a pomaleji. S tím, že úpravy budou rozloženy na celé volební období. Jednorázové zvýšení základní sazby DPH z pěti na sedm procent zvýší především cenu potravin a základních služeb. Především zvýšení cen stavebních prací se může negativně odrazit na předpokládaném boomu při popovodňové obnově. Stejně tak negativně se v obnově může odrazit zvýšení spotřební daně z benzinu, které je plánováno na rok 2004. Ani zvýšení spotřebních daní z alkoholu a cigaret nemusí být pro státní kasu přínosem. Stejně tak jako u benzínu zde totiž platí, že pokud se cena výrobku zvýší příliš, klesne, alespoň dočasně, spotřeba, a tím i daňový výnos.