Četných e-booků kvapem přibývá, ale papír má stále své zastánce
[Perex]
„Příliš brzy jsem přišel na to, že člověk nečte Zločin a trest. Člověk čte jisté vydání, konkrétní výtisk, rozpoznatelný podle toho, je-li papír hrubší nebo hladší, podle vůně, podle jemného natržení na straně 72 a podle skvrny od kávy v pravém horním rohu zadní obálky… Pro mě se vydání, v němž jsem četl knihu poprvé, stalo editio princeps, s nímž jsem musel všechny ostatní srovnávat. Tisk nám vnutil iluzi, že všichni čtenáři Dona Quijota čtou tutéž knihu. Ale pro mě dokonce i dnes jako by nikdy nebyl vynalezen knihtisk, a každá jednotlivá kniha zůstává stejně jedinečná. Jako fénix,“ vyznává se Alberto Manguel ve svých Dějinách čtení (1996, česky Host 2007).
Tak na tohle zapomeňte! Jistě znáte tu intimní chvilku, když otevíráte novou, ještě voňavou knihu a listujete si jejími stránkami, až to šustí ostošest. Jenže to vypadá, že patříte ke staromilcům. Budoucnost, říkají alespoň analytikové, nepatří aluminiu, nýbrž elektronickému papíru. Žádná archivní a osahaná vydání; postačí jediná krabička, do které si střídavě „nalijete“ Voltaira, Nerudu, Blakea či Puškina.
Txtrem do Facebooku a Goodreads
Nejprve nám IT výzkumníci začali brát onu šustící radost přetavenou do blikajících displejů, jedniček a nul, nyní se chystají zaútočit i na ty soukromé chvilky… Proč? Letos v říjnu prý představí firma Txtr na frankfurtském knižním veletrhu svou revoluci v e-čtení, jíž se má stát jakási sdílená komunitní četba. Prohlížeč, který bude vyzbrojen šestipalcovým displejem eInk Vizplex s rozlišením 600 x 800 pixelů a osmigigabajtovou MicroSD kartou, má být propojen s komunitními weby typu Facebook, Goodreads či Twitter. Přes internet si mohou čtenáři vyměňovat postřehy, doporučení a sdílet knihovny, jako je tomu již s hudbou na síťovém rádiu Last.fm.
Digitální knihovny jsou už dávno skutečností, nyní jsou na řadě čtenářské digikluby. „Čtení a kupování knih je přirozený společenský proces. Nedostatečný potenciál ke sdílení čtenářského požitku u dominantní čtečky Kindle od Amazonu je slabým místem, na nějž mohou konkurenti zaútočit,“ říká Sarah Rotman-Eppsová, analytička firmy Forrester Research. Důležitost trhu s e-knihami je zřejmá; právě tito nadšenci hodně dají na doporučení známých a často určují trendy v kupování běžných knih. Pro nové typy čteček by mohly vznikat i fanouškovské aplikace – známe to z iPodu. „Předpokládáme, že některé domácnosti budou vybaveny vícerými e-readery, které budou podporovat větší sdílení textů, než mají dnešní typy,“ řekla Rotman-Eppsová magazínu Wired.
Kindle, Sony, iRex, Readius...
Současnému trhu vévodí dva modely: Kindle od Amazonu a PRS-500 od Sony. Ale stranou nestojí ani Fujitsu, Toshiba či Samsung. Společnost Prime View International (PVI) minulý týden koupila za 215 milionů dolarů E Ink Corporation, hlavního výrobce „e-papíru“ čili drobných displejů. „Trh s displeji typu ePaper naroste v roce 2013 na obrat tří miliard dolarů. Značný růst by měl přijít i s barevnými a ohebnými displeji, které slouží různým e-knihám, e-novinám, e-magazínům a šíření e-dokumentů. Technologie elektroforetických displejů, jejímž dodavatelem číslo jedna je E Ink, tvoří devadesát procent celkového trhu s e-papírem,“ říká Jennifer Colegroveová, výzkumnice firmy DisplaySearch.
A analytička Vinita Jakhanwalová z iSuppli pro server BusinessWire odhadla: „Trh s elektronickými knížečkami typu Kindlu nebo Sony naroste z loňských 1,1 milionu prodaných kusů na dvacet milionů čteček pro rok 2012. Počítáme s kumulovaným ročním růstem 105 procent.“ Není divu, že na letošek chystá Amazon uvedení devítipalcového Kindle DX, který podporuje formáty *.AZW, *.PRC i všechny běžné textové a audiovizuální soubory. V USA se začne prodávat 10. června za 489 dolarů. Dalšími očekávanými hráči v globální knihovně jsou Readius od Philipsu, nové PRS z dílen Sony, Plastic Logic a 1000SW od iRexu.
E-plusy a e-minusy v době zelené
Výrobci musejí soutěžit. A inovovat. „Txtr je zacílen na ideu společného čtení. Můžete pro přátele vytvářet kolekce knih, dokumentů, ale i obrázků. Myslíme si, že je nezbytné, aby se čtečky mohly propojovat přes wi-fi nebo bluetooth,“ říká o vizionářském „součtení“ Andreas Steinhauser, zakladatel Txtru. Výhody všech e-čteček jsou zřejmé: slova se dají dohledávat, v kapse máte desítky knih, můžete je zálohovat, měníte si fonty, zvýrazníte si pasáže, čtete si pod peřinou bez baterky, nepotřebujete záložku, kniha umí (zatím jen toporně) sama nahlas číst, autoři lehce přicházejí s „vlastními náklady“ a nespotřebovává se inkoust a papír. „Svět stále hledá zelené technologie, jež šetří zdroje. A to právě náš E Ink nabízí,“ říká Scott Liu, šéf PVI, ale už nedodává, že i tyto rádoby ekologické vychytávky obsahují neekologické materiály.
Někteří konzervativci nechtějí o elektronických knihách ani slyšet. „E-verze nedovolím,“ řekla J. K. Rowlingová, autorka Harry Pottera. I digiknihy totiž mají zápory. Bez dobíječky si nepočtete, mizí vztah s knížkou, zařízení jsou křehká, nedá se jimi ani zabít moucha, ve slunečním lesku bývají nečitelné, neseženete všechny ty obskurní texty, mohou se zavirovat, místo knihovničky máte doma pusto a vznášejí se otázky ohledně autorských práv… A hlavně: nevoní a nešustí. Pokud však i tohle technici časem vyřeší, slibuje autor tohoto článku, že k nim snad i někdy přičichne.
*
BOX (foto čtečka)
Milníky digitalizace**
1971 – Michael S. Hart spustil digitální knihovnu Gutenberg Project
1993 – Digital Book nabídla na disketách knihy ve formátu *.DBF (Digital Book Format)
1993 – Adobe Systems přišla s formátem *.PDF (Portable Document Format)
1998 – Vznikly první specializované čtečky e-textů (Rocket eBook a Softbook)
2002 – Vydavatelští giganti Random House a HarperCollins začali tituly prodávat i digitálně
2006 – Sony představilo e-čtečku se svým „elektronickým papírem“ E Ink
2007 – Amazon uvedl na trh reader s názvem Kindle, letos chystá Kindle DX
2009 – německá firma Txtr uvede v říjnu aparát na „propojené e-čtení“ (na snímku)
Pramen: týdeník EURO, internet
Nálepka: http://www.txtr.com/
