Bernanke spouští s využitím bilance Fedu...
Celý podtitul: Bernanke spouští s využitím bilance Fedu třístupňovou strategii, jejímž úkolem je znovu rozhýbat úvěry. Otázkou je, kdy zareaguje ekonomika.
Americká centrální banka 16. prosince učinila převratné rozhodnutí snížit sazby na historické minimum nula až 0,25 procenta a držet je na této úrovni „po určitou dobu“. Fed se nyní podle slov svého předsedy Bena Bernankeho zaměřuje na to, aby trh na mimořádné úrokové sazby odpovídajícím způsobem zareagoval. To není jednoduchý úkol. V tuto chvíli je nejdůležitější, aby program ministerstva financí TARP nebyl směšován s půl tuctem názvů nejrůznějších mechanismů poskytování půjček a dalších programů, jejichž zkratky jsou například TAF či TALF. Asi před rokem se začalo hovořit o zjednodušení přístupu k úvěrům jako o jedné ze součástí tradiční politiky. Dnes je to událost číslo jedna. Bernanke a spol. se snaží vysvětlit investorům, jak do sebe zapadají všechny dílky jednotné koncepce a jaké jsou její záměry.
V projevu z 13. ledna se Bernanke zaměřil právě na vysvětlení koncepce. Ta se skládá ze tří částí. První si klade za úkol zvýšit likviditu prostřednictvím tradiční role Fedu jako věřitele poslední instance pro banky. Jsou to programy, které umožní vyměnit méně likvidní tituly za hotovostní půjčky či státní obligace.
Druhá část koncepce je zaměřena na zvýšení likvidity mimo bankovní systém, tedy přímo na vypůjčovatele a investory na klíčových úvěrových trzích. Tato část koncepce zahrnuje připravovaný program, jenž bude koordinován společně s ministerstvem financí a který počítá s odkupem cenných papírů jištěných aktivy v hodnotě až 200 miliard dolarů. Půjde o úvěry jištěné půjčkami na nákup automobilů, kreditními kartami a studentskými půjčkami.
Do třetice začal Fed kupovat cenné papíry dlouhodobějšího charakteru, což se zvláště týká cenných papírů jištěných úvěry a hypotékami, které drží federální agentury v celkovém objemu 600 miliard dolarů. Fed 26. ledna opakovaně poukázal na to, že je připraven kupovat státní obligace dlouhodobějšího charakteru. Cílem nového směřování Fedu je snížit širokou škálu úrokových sazeb a podpořit zmírnění podmínek úvěrování, bez ohledu na to, že Fed již použil své kapacity na snížení základní úrokové sazby.
Určování základní úrokové sazby v dnešní době není hlavním nástrojem Fedu, tím se stala jeho bilance. Rozhýbání všech zmíněných záměrů s sebou nese významné zvýšení objemu aktiv (viz graf). Strana aktiv se zvýšila o hodnotu úvěrových jistin či cenných papírů, které Fed nakoupil. Odpovídající fondy, které jsou součástí bankovního systému, vykazují tyto položky na straně pasiv. Od září, kdy ekonomika prudce zpomalila, nabobtnala bilance Fedu z původních 940 miliard na současných 2,1 bilionu dolarů. Poté, co se rozběhnou další programy nové koncepce, lze očekávat, že se konečný objem aktiv může pohybovat kolem tří bilionů dolarů.
Bude však celá tato strategie k něčemu platná? Závažnost současné krize spočívá v tom, že ohrožuje kvalitu úvěrů jak domácností, tak firem a podnikatelů. Souvztažnost mezi slábnoucí ekonomikou a stále přísnějšími podmínkami přidělování úvěrů se nadále vyostřuje. Jak vypůjčovatelé, tak banky jsou stále váhavější v otázce investování a půjčování.
Pro ekonomické oživení je nadále klíčový trh s nemovitostmi, který lze chápat jako názorný příklad zmíněné synergie. Pod vlivem očekávání, že Fed odkoupí cenné papíry jištěné hypotékami, jejich pevné kurzy prudce klesly, nicméně běžné hypotéky, které podléhají federálním nařízením, je nadále obtížné získat a vztahuje se na ně mnoho omezení. Na velké a syndikované úvěry je vázáno ještě větší množství omezení.
Prosincový skok v prodejích nemovitostí by mohl být signálem stabilizace poptávky. Rozsáhlé zásoby však pro letošek implikují velmi mírný nárůst cen domů. Přitom v listopadu ceny dále poklesly. Velké cenové propady znamenají vyšší míru insolvence, tedy větší ztráty z akcií jištěných hypotékami a větší množství odpisů, které působí ničivě na bankovní kapitál. Tím se snižuje schopnost bank půjčovat.
Další potenciální potíže by mohly nastat v souvislosti s nedávnou negativní reakcí dluhopisového trhu na fiskální stimulační plán nové administrativy, která počítá s rozsáhlými úvěry ze státní pokladny. Výnos střednědobých státních dluhopisů na deset let stoupl od poloviny ledna z původních 2,2 na 2,7 procenta, čímž se zvedly také sazby u hypoték. Pokud by stoupající tendence pokračovala, pocítil by to Fed znatelně v okamžiku, kdy začne tyto obligace vykupovat.
Jedinečná schopnost Fedu tisknout peníze znamená, že pro něj fakticky neexistují žádné hranice pro další navyšování bilance. Neměli bychom si tedy klást otázku, zda tato nová koncepce bude fungovat. Klíčem k ozdravení je: „Kdy začne fungovat?“
Tabulka
Výsledky kroků Fedu, uskutečněných v souladu s novou strategií
Biliony dolarů
Aktiva v bilanci Fedu
3. ledna 2007 21. ledna 2009
Pramen: Federal Reserve, IHS Global Insight