Na počátku to byl Nord Stream 2, v uplynulých týdnech se hojně hovořilo o jeho ,starším bratrovi‘ Nord Streamu 1 a nyní je pro změnu v kurzu dlouhou dobu opomíjený plynovod Stork II. V souvislosti s odklonem od ruských energií a opětovným zavíráním kohoutků ze strany Moskvy hledá Česko, stejně jako řada jiných evropských zemí, alternativy, které by zajistily jeho energetickou soběstačnost a ulevily peněženkám zdejších spotřebitelů. A tak přišla na přetřes otázka obnovení spolupráce na již zmíněném česko-polském projektu Stork II.
Že je to dobrý nápad, si myslí jak premiér Petr Fiala, tak jeho protějšek Mateusz Morawiecki. A proto dali oba dva v úterý u příležitosti konání 31. ročníku Ekonomického fóra, jež hostilo krkonošské město Karpacz, tomuto záměru zelenou.
Projekt nejdřív ,zařízli‘ Poláci, pak Babišova vláda
Výstavba plynovodu Stork II je součástí mnohem většího projektu nesoucího jméno Severojižní propojení. Tento plán vznikl již na konci předminulé dekády, konkrétně v roce 2009, přičemž snahou bylo, jak už sám název napovídá, propojit zásobníky zkapalněného plynu nacházející se v polském Svinoústí a na chorvatském ostrově Krk. Země Visegrádské čtyřky si od projektu slibovaly, stejně jako nyní, snížení své závislosti na plynu z Ruska.
Jak připomíná ČTK, první část celého projektu, a sice plynovod Stork I, byla zprovozněna v roce 2011. Jeho výstavba stála 28 milionů eur, z nichž polovinu dodala Evropská unie, a spojila Polsko a Českou republiku. Tento konkrétní plynovod nicméně umožnil pouze transfer plynu z tuzemska k našim severním sousedům, a nikoli naopak.
Na Stork I měla následně navázat zmíněná ,dvojka‘, která by vedla od hranic České republiky až do Svinoústí, a rovněž plynovod Moravia. Ten by se pro změnu nacházel pouze a jen na českém území, přičemž v Břeclavi měl být připojen k plynovodu BACI, jenž dále vedl do Rakouska. Před čtyřmi lety byl však celý projekt vládou tehdejšího premiéra Andreje Babiše pozastaven.
Ještě před tím se každopádně v médiích objevily zprávy, podle nichž polský správce plynovodů Gaz-System navrhl odklad dostavby potrubí na rok 2020. V důsledku toho přišel Stork II o evropskou dotaci a nad jeho další budoucností se začal vznášet otazník. Teprve až nyní se zdá být o něco jasnější.
Výstavba bude stát vyšší stovky milionů eur
Oba terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG) skladují suroviny, které do Evropy putují především ze Spojených států, Saúdské Arábie či Kataru. Ve srovnání s objemem plynu, jenž do Česka v minulosti proudil z Ruska, jsou každopádně tyto dodávky mnohonásobně nižší.
Kapacita zmiňovaného Nord Streamu 1, jímž aktuálně žádný plyn do Evropy v důsledku ,údržby‘ přepravován není, je běžně zhruba 55 miliard metrů krychlových. Jako takový vede z Ruska do Německa, ačkoliv množství, které z něj plynovody OPAL a Gazela teče do Česka, je podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka jen relativně omezené. „OPAL má kapacitu 36 miliard krychlových metrů ročně, nicméně je využit z přibližně jedné čtvrtiny, přičemž platí, že téměř veškerý plyn do Česka směřuje právě tudy,“ objasňuje.
Jak moc přínosné by tedy potenciální dokončení Storku II ve skutečnosti bylo? Odpověď zní, že velice. „Do ČR by se novým plynovodem Stork II mohla dostat až zhruba polovina potřebného plynu,“ odhaduje Tyleček. Zároveň dodává, že původní plány počítaly s obousměrnou roční přepravní kapacitou na úrovni pěti miliard metrů krychlových do Polska a sedmi miliardami opačným směrem, přičemž loňská spotřeba plynu v Česku dosáhla hranice nějakých 9,4 miliardy krychlových metrů.
Zda se tento záměr stane skutečností, ukáže až čas. V tuto chvíli je dávno ,zamrzlý‘ projekt na svém novém začátku a k jeho dokončení bude zapotřebí sehnat poměrně velké množství peněz. „Původní projekt počítal s dotací až 400 milionů eur, nicméně náklady výstavby od té doby značně narostly. Odhady nákladů po obnovené spolupráci zatím nebyly zveřejněny, ale jistě budou vyšší o stovky milionů eur, a to v závislosti na tom, kdy by stavba měla reálně začít,“ uzavírá analytik XTB.
