Vysoké investice miliardářů mohou mít negativní vliv na životní prostředí. Vyplývá to ze studie mezinárodní charitativní organizace Oxfam, podle které je 125 takto majetných jedinců během jednoho roku schopno vyprodukovat 393 milionů tun emisí oxidu uhličitého. Tedy zhruba stejně jako celá Francie.
Miliardáři zahrnutí do studie, o které informoval web CNBC, mají společný podíl ve 183 společnostech v hodnotě 2,4 bilionu dolarů a uhlíková stopa jednoho z nich odpovídá v průměru třem milionům tun oxidu uhličitého. Ti, kteří nepatří k 10 procentům nejbohatších na světě, pak do ovzduší vypustí v průměru 2,76 metrických tun CO2 za rok.
Podle údajů Oxfamu přibližně 14 procent investic zmíněných miliardářů směřuje přímo do znečišťujících odvětví, jako jsou například neobnovitelné zdroje energie. Což je dvakrát více než u ,běžných‘ investorů. Výkonný ředitel organizace pro Velkou Británii Danny Sriskandarajah na klimatickém summitu COP27 proto vyzval lídry, aby změnili způsob, jakým velké korporace a jejich bohatí investoři ze znečišťování ovzduší profitují.
„O roli superbohatých v superzměně klimatu se mluví jen zřídka,“ uvedl CNBC s odkazem na tiskovou zprávu Oxfamu. „To se musí změnit. Tito miliardoví investoři na vrcholu podnikové pyramidy nesou obrovskou odpovědnost za to, že se klima hroutí. Příliš dlouho unikali odpovědnosti,“ dodal.
Státy, které mizí pod vodou
Na summitu COP27, který byl oficiálně zahájen v neděli, se v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch u Rudého moře sešli delegáti z téměř 200 zemí, aby jednali o tom, jak řešit klimatickou krizi. K uzavření dohody o postupném ukončení fosilních paliv vyzval v rámci akce v úterý premiér ostrovního státu Tuvalu Kausea Natano. Zemi v jižním Tichomoří totiž ohrožuje stoupající hladina moří: „Oteplující se moře začínají pohlcovat naši zemi centimetr po centimetru. Ale světová závislost na ropě, plynu a uhlí nemůže naše sny potopit pod vlny.“
Ve výzvě k uzavření smlouvy o nešíření fosilních paliv Tuvalu následuje své tichomořské sousedy. Iniciativu ale doposud podpořila pouze hrstka malých zemí. V posledních měsících se k nim přidal také Evropský parlament, Vatikán i Světová zdravotnická organizace. Ropné a plynárenské společnosti však mezitím vykazují masivní zisky.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres proto v pondělí apeloval na všechny vlády, aby neočekávané příjmy z fosilních palivových společností zdanily a přesměrovaly je směrem k lidem, kteří vlivem znečištění ovzduší a drahých energií čelí vysokým finančním ztrátám.
Smlouva o nešíření fosilních paliv usiluje o vytvoření společného rámce, jenž by zastavil růst oblastí týkajících se uhlí, ropy a plynu. Má rovněž v úmyslu ukončit stávající výrobu, a to v souladu se snahou zabránit globálnímu oteplení nad kritickou hranici 1,5 stupně Celsia. Její součástí je pak samozřejmě i podpora přechodu na obnovitelné zdroje energie, kdy žádná komunita ani země nezůstane pozadu.