Insolvence a konkurz zaměstnance se mohou jeho zaměstnavateli prodražit
Poptávka po pracovních místech značně převyšuje nabídku a ani pro zaměstnavatele není jednoduché najít kvalitního zaměstnance splňujícího požadavky kladené na určitou pracovní pozici. Nakonec se vhodný kandidát na volné místo najde – budoucí zaměstnanec předloží doklady o vzdělání, zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti, dojde k dohodě o výši mzdy a dalších podmínkách pracovního vztahu a podepíše se smlouva.
Zaměstnanec nastoupí v dohodnutý den do práce, plní své povinnosti, zaměstnavatel mu platí mzdu a pracovní poměr probíhá ke vzájemné spokojenosti – až se jednou ozve insolvenční správce. A zaměstnavateli sdělí, že na majetek jeho zaměstnance byl prohlášen konkurz a ať přestane vyplácet část mzdy, která je postižitelná výkonem rozhodnutí, a platí ji přímo insolvenčnímu správci.
Insolvence není exekuce To by nebylo nic neobvyklého, zaměstnavatelé obecně znají situace, kdy má zaměstnanec mzdu postiženou exekucí, a oni vyplácejí část mzdy na účet oznámený exekutorem. V případě insolvence je však situace složitější.
Insolvenční správce totiž na zaměstnavateli může požadovat, aby zaplatil do majetkové podstaty i část mzdy v minulosti zaměstnanci již vyplacené, tedy aby platil vlastně dvakrát.
Jak je to možné? Insolvenční zákon totožně s původním zákonem o konkurzu a vyrovnání stanoví, že do majetkové podstaty patří i mzda nebo plat dlužníka v rozsahu podléhajícím výkonu rozhodnutí. Ze zákona jsou všichni dlužníci dlužníka (tedy i plátce mzdy) povinni od určitého okamžiku platit nikoli dlužníkovi, nýbrž insolvenčnímu správci.
Okamžik, který spouští povinnost platit insolvenčnímu správci, se může lišit. Samotné zahájení insolvenčního řízení nemá bez dalšího vliv na pohledávky dlužníka, nicméně je od tohoto okamžiku nutné sledovat insolvenční rejstřík pečlivěji a dávat pozor, zda soud nevydal předběžné opatření, kterým by stanovil, že závazky vůči dlužníkovi mají být placeny správci.
Druhým okamžikem, který je nutné sledovat, je prohlášení úpadku. V rozhodnutí o prohlášení úpadku soud musí vyzvat osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi (včetně plátce mzdy), aby neposkytovaly plnění dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci.
Stejný účinek má i další možná fáze insolvenčního řízení – prohlášení konkurzu. Okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou dlužníci dlužníka povinni hradit své závazky vůči dlužníkovi do majetkové podstaty, tj. opět správci, a nikoli přímo dlužníkovi.
Poněkud jiná situace je v případě řešení úpadku formou oddlužení, a to jak v případě prodeje majetkové podstaty, tak i při plnění splátkového kalendáře. V oddlužení jsou rizika, že by zaměstnavatel musel zaplatit mzdu dvakrát, menší.
Nevědomost neomlouvá Insolvenční zákon stanoví, že závazky spadající do majetkové podstaty uhrazené dlužníkovi (nikoli tedy správci) nejsou splněny, nezanikají. Insolvenční správce může a vzhledem ke své odpovědnosti vůči věřitelům dlužníka má i povinnost vymáhat nesplněné závazky. Může tedy požadovat, aby mzda vyplacená dlužníkovi, resp. její část podléhající exekuci, byla znovu zaplacena do majetkové podstaty, aby mohla být rozdělena mezi věřitele. Zprostit se závazku úhradou dlužníkovi by bylo možné, jen pokud by zaměstnavatel prokázal, že o předběžném opatření, prohlášení úpadku, resp. prohlášení konkurzu, nevěděl a nemohl vědět.
Nikomu insolvenční ani jiný zákon nestanoví povinnost sledovat insolvenční rejstřík. Zaměstnavatel by mohl zkusit namítat, že mu zaměstnanec o svém úpadku, případně konkurzu neřekl, že nedostal žádné oznámení od insolvenčního správce – zkrátka, že o ničem nevěděl, vědět nemohl, a nemohl tedy poukázat mzdu na účet správce do majetkové podstaty.
Bohužel taková argumentace by s ohledem na několik rozhodnutí Nejvyššího soudu nebyla moc platná. Insolvenční správce nemá povinnost informovat dlužníky. Nejvyšší soud řešil zatím jen spory vzniklé a řídící se ještě původním zákonem o konkurzu a vyrovnání, ale stejná aplikace na současnou právní úpravu je velmi pravděpodobná. Soud rozhodl, že není podstatné, zda se dlužník dlužníka o své povinnosti plnit do majetkové podstaty skutečně dozvěděl, ale zda se dozvědět mohl. Od 1. 1. 2008 se může každý o své povinnosti dozvědět kontrolou insolvenčního rejstříku, v době platnosti zákona o konkurzu a vyrovnání byly informace zveřejňovány na úřední desce soudů a v Obchodním věstníku.
Nelze tedy než doporučit, aby na seznam kroků činěných v souvislosti s uzavíráním nového pracovního poměru přibyla na straně zaměstnavatele i kontrola Obchodního věstníku a insolvenčního rejstříku a pravděpodobně i následná pravidelná kontrola insolvenčního rejstříku. Dozajista to znamená další administrativní zátěž pro zaměstnavatele, ale lze tak předejít riziku opakovaného vyplacení části mzdy, případně vedení soudního sporu s insolvenčním správcem s velmi nejistým výsledkem.
O autorovi| Jeff McGehee, partner, Squire Sanders Markéta Lukešová, seniorní advokátka, Squire Sanders
