Banky v Česku přidávají nové pobočky, ovšem především ty bezhotovostní. Je to bezpečnější, a hlavně levnější
Bankovní pobočky se mění k nepoznání. Z míst, kde se především pracovalo s hotovými penězi, se stávají spíš poradenská místa. Banky tím zásadním způsobem šetří na provozu a zároveň minimalizují bezpečnostní rizika. Pobočku, kde se nemanipuluje s hotovostí, se bude asi těžko někdo pokoušet vyloupit.
Právě vysoký počet loupeží na přelomu tisíciletí stál na počátku zásadní proměny. Jen od roku 2002 do roku 2005 stoupl počet loupežných přepadení bank z 34 na 96. Banky reagovaly omezením manipulace s hotovostí v pobočkách a sejfy se zpožďovacími zámky. Ani to nicméně neodstranilo nejslabší článek celé operace - transport peněz z a do banky. Jen v září 2002 ukradli lupiči z obrněného vozu v Praze na Evropské třídě 153 milionů, které bezpečnostní agentura vezla z centrály Citibank. Přesto se podle statistik podařilo trend narůstajícího množství loupeží zvrátit.
Nyní je ve hře něco jiného - jak provozovat pobočky co nejlevněji. Řešením je co nejméně zaměstnanců, a hlavně žádná hotovost. Hotovost a manipulace s ní je prostě drahá. Jsou potřeba speciální pokladny či trezor a takový solidní bankovní trezor může stát přes milion korun. Navíc je potřeba platit pojištění, ostrahu a bezpečnostní agenturu na odvoz hotovosti. Proto rychle přibývá obchodních míst bank, kde u přepážky hotovost nevyberete, a hlavně žádnou nevložíte. V současnosti je takových poboček v Česku už 166. Oproti těm s hotovostní přepážkou je jejich provoz až o polovinu levnější. Banky tak za stejné peníze mohou provozovat třeba i dvakrát tolik obchodních míst. Více poboček znamená být více na očích a o to bankám jde.
BANKA V NÁJMU
Nový trend bezhotovostních poboček razí především Skandinávie. Souvisí to s tím, že v těchto zemích je minimální šedá ekonomika, a tudíž nic nebránilo rychlému rozvoji sítě platebních terminálů, kartou se dá opravdu platit všude a mnoho Dánů, Švédů či Norů u sebe již žádnou hotovost ani nenosí. Například Danske Bank, která působí na devíti trzích a na tom dánském má poloviční tržní podíl, se k bezhotovostnímu modelu přesunula již před lety.
V tuzemsku má nejvíc bezhotovostních poboček UniCredit, a to díky svému franšízovému konceptu, všechny její standardní pobočky hotovostní služby nabízejí. Franšízant si od banky pronajímá pouze značku, nabízí její produkty, ale pobočku provozuje sám.
Franšízový model, úspěšný hlavně v Nizozemsku či skandinávských zemích, se v Česku zatím moc neujal. Počet franšíz UniCredit se k dnešnímu dni zastavil na 46 a ostatní banky jej ani nezkoušejí.
Bezhotovostní pobočky ale postupně přidává většina bank v Česku. ČSOB jich má prozatím šest a podle mluvčí Pavly Hávové jich bude přibývat na „vhodných místech“, tedy tam, kde je zbytečný kompletní servis služeb, ale je dobré být vidět a prodávat produkty. Při rozhodování o umístění bezhotovostních poboček je pro banky důležité, zda jsou v okolí alternativní místa, kde mohou klienti provádět hotovostní operace - bankomaty (vkladomaty), ale i jiné pobočky s hotovostními službami či obchody poskytující službu cashback. Takovou vhodnou lokalitou byla třeba pro ČSOB loni pražská Nádražní ulice u stanice metra Anděl. Stejnou filozofii razí i GE Money Bank, která má zatím 19 poboček.
Naopak největší česká banka, Česká spořitelna, má s pobočkami, kde se nepracuje s hotovými penězi, špatnou zkušenost.
V současnosti má pouze tři a další neplánuje, protože narazila na konzervativnost svých klientů. „Ukázalo se, že klienti v pobočkách očekávají a vítají možnost vyřešit i hotovostní operace,“ uvedla Tereza Fořtová z tiskového centra spořitelny.
Vyzkoušet pobočky, které by neumožňovaly cashové operace, se zatím ani nechystá Raiffeisenbank. Slovy svého mluvčího Tomáše Kofroně nechce banka omezovat komfort svých klientů. Raiffeisenbank se poslední rok snaží stále více profilovat jako banka pro náročné klienty. To souvisí se strategií skupiny RBI, jejíž součástí tuzemská Raiffeisenbank společně se Zunem je.
Zuno se má naopak zaměřit na méně náročné klienty, to aby se dvě tuzemské dcery rakouské matky na českém trhu navzájem nekanibalizovaly.
KAM S HOTOVOSTÍ?
Rozvoj nových technologií bankám výrazně pomáhá vyškrtat z vybavení poboček pokladny a trezory a zároveň umožnit klientům, aby do banky přinesli hotovost k uložení. Nejnovější bankomaty, kterým se přezdívá vkladomaty, umějí bankovky nejen vydávat, ale i přijímat.
Nejvíc na bezhotovostní cestu sázejí nové banky, které na trh vstoupily v posledních letech. Pokud vůbec mají pobočky, což je případ mBank, Equa a Air Bank, pak na nich neumožňují žádné operace s hotovostí. Bez hotovosti to ale ještě úplně nejde, a tak třeba Air Bank má od začátku v pobočkách bankomaty, které umožní i vložení hotovosti na účet.
S technologickým rozvojem pomalu klesá cena těchto moderních bankomatů. Ještě nedávno stály i přes milion korun, dnes se podle informací týdeníku Euro dají koupit za deset až 15 tisíc eur (275 až 412 tisíc korun). Zatím je jich z celkového počtu 4400 bankomatů v Česku jen zlomek -359, přičemž víc než třetina patří bance UniCredit (126).
Zdá se však, že cena vkladových bankomatů ještě neklesla dost. Equa banka plánuje vybavit svá obchodní místa vkladomaty již od loňského léta, ale zjevně s realizací tohoto cíle nespěchá. Totéž platí o mBance. Problémem jsou finance, při objednání menšího počtu vkladomatů se cena stále blíží půl milionu korun za kus. Otevřeně to přiznává Fio banka: podle své mluvčí Venduly Žaloudíkové zatím Fio nenašla finančně únosné řešení.
FIREMNÍ KLIENTI UŽ NA POBOČKY NECHODÍ
Další patrnou změnou v tuzemských bankovních pobočkách je vymizení korporátní klientely. Tradiční dvoupatrové pobočky, kde v horním patře seděl ředitel pobočky a kde se dojednávaly obchody pro podnikatele a firmy, jsou minulostí. Bankéři nyní spíš dojíždějí za podnikateli do firem.
Vzhledem k tomu, že na 80 procent firem a podnikatelů v Česku dělá ve službách a obchodu, kde se zatím bez hotovosti neobejdou, musí někdo peníze do banky dopravit. Tento úkol pak často padne na zaměstnance, který obchod uzavírá. A tady naráží model bezhotovostních poboček na své limity - podle tuzemských bankéřů totiž pro tuto klientelu nemusí být vkladomat zcela důvěryhodným a jednoduchým řešením.
Dokud budou v nějaké podobě existovat hotové peníze, budou se tomu banky muset přizpůsobit a - alespoň ty plnohodnotné - v určité podobě klientům nabídnout hotovostní operace. Náklady na hotovosti si budou moci škrtnout, až bankovky a mince definitivně nahradí virtuální peníze.
Oproti pobočkám s hotovostní přepážkou je provoz těch bezhotovostních až o polovinu levnější. Banky tak za stejné peníze mohou provozovat třeba i dvakrát tolik obchodních míst.
PRVNÍ VKLADOMAT
Předchůdce dnešních sofistikovaných vkladových bankomatů se od roku 2000 nacházel v (dnes již bývalé) centrále Citibank v Evropské ulici. Princip byl jednoduchý, do boxu se vložila obálka s hotovostí, na kterou se napsala částka, která se v ní měla nacházet. Obálku následně pracovníci otevřeli a pod kamerami přepočítali. Pokud částka nesouhlasila a vkladatel to odmítal přiznat, měl konečné slovo videozáznam.
Graf
KONEC ZLATÝCH ČASŮ BANKOVNÍCH LUPIČŮ
Od roku 2009 počet vyloupených bank klesl
Zdroj: ČBA
O autorovi| Zdeněk Pečený, peceny@mf.cz
