V rámci širší autonomie na Dánsku chce ostrov rozšířit spolupráci s USA
Je těžké si představit život v zemi, která má rozlohu přes dva miliony kilometrů čtverečních a z toho zhruba 80 procent pokrývá ledovec. Jak se asi cítí příslušník populace, jež čítá pouhých 57 tisíc lidí, v krajině, kde polární noc takřka plynule přechází v polární den? Lze se jen dohadovat, co prožíval řadový Gróňan 21. června, kdy začal platit zákon poskytující největšímu ostrovu na světě širší autonomii na Dánsku, jehož součástí Grónsko ještě nějakou dobu zůstane.
JAKO ROVNÝ S ROVNÝM
Obyvatelé Grónska, kteří si nové pravomoci schválili v listopadovém referendu, postupně začnou přebírat kontrolu nad sférami veřejného života, jež dosud spadaly pod dánskou vládu – nad soudnictvím, vězeňstvím a především nad přírodními zdroji. Zákon zakotvil i možnost definitivně se od Dánska odtrhnout. Některé změny pak jsou sice důležité, ale spíše symbolické. Grónský národ bude uznáván v rámci mezinárodního práva a grónština se stane vedle dánštiny oficiálním jazykem. Například už o minulém víkendu bylo poprvé v dánském oficiálním dokumentu použito malebné slovo Naalakkersuisut, tedy „grónská vláda“. Jak se vyjádřil čerstvý premiér ostrova Kuupik Kleist, „jde o nový vztah založený na rovnosti“.
OSTROVNÍ PERSPEKTIVY
Gróňané s jistou dávkou despektu odpovídají na častou otázku, kde vlastně jejich ostrov leží: Tady na mapě je Evropa a to velké bílé „něco“ nahoře je Grónsko. Jsou však i tací, kteří mají zemi dobře zmapovanou. Zejména je v hledáčku klimatologů, kteří bedlivě sledují tamní obří ledovce. Dle jejich zjištění nyní tají až dvakrát rychleji než před třemi či čtyřmi lety. V této skutečnosti se skrývají plusy i zásadní minusy. Globální oteplování by paradoxně mohlo zpřístupnit nedotčené zásoby ropy a zemního plynu v severním cípu ostrova. Dle odhadů amerických vědců tam jsou pod ledem zásoby paliv srovnatelné s norskými. A není jich málo! Pokud by však Grónsko začalo na těžbě vydělávat, Dánsko mu bude krátit štědré dotace, jež loni dosáhly 3,5 miliardy dánských korun (12,6 miliardy českých korun). Tato částka tvoří polovinu grónských státních příjmů. Dosud byl pro Grónsko jediným spolehlivým zdrojem výdělku turismus a především rybolov, který však tání ledovců naopak ohrožuje. Vědci tvrdí, že po roztátí masivního ledovce by hladina oceánu mohla stoupnout až o sedm metrů. To – čistě hypoteticky – sice odkryje zásoby ropy na ostrově, ale také spláchne grónského chlebodárce Dánsko z povrchu zemského. Teoreticky se mohou Grónsko s Dánskem o budoucí zisky z ropy, plynu a nerostných surovin i dělit, ale jak prohlásil dánský premiér Lars Lökke Rasmussen, větší autonomie Grónska „není otázka peněz“. „Jde o respektování grónských obyvatel a jejich práva na vlastní osud,“ je přesvědčen Rasmussen.
AMERICKÁ NOTA
Grónsko vstupuje do „nové éry“ nejen s nadějí, ale i s těžkými výchozími podmínkami. Zemi trápí sociální problémy, jako jsou alkoholismus, nezaměstnanost, domácí násilí a vysoký počet sebevražd. Chybí tu mimo jiné silnice, které by spojovaly jednotlivé osady, a proto lidé cestují nejčastěji loděmi nebo malými letadly. Gróňané postrádají vysokoškolsky vzdělanou elitu. Někteří obyvatelé věří, že Grónsko díky nově přicházejícím naftařským a těžebním společnostem zbohatne natolik, aby se mohlo osamostatnit. Optimisté si to představují už za jedenáct let. V té době uplynou totiž tři století od chvíle, kdy se ostrov stal dánskou kolonií.
„Jsme lidé Arktidy,“ uvedla nedávno na pravou míru pozici Gróňanů exministryně zahraničí Aleqa Hammondová. Politici v Nuuku se nechtějí orientovat pouze na Evropu, ale i na podobně blízké USA, s nimiž je ostatně pojí dlouholeté spojenectví. Američané mají na severu ostrova od roku 1953 v Thule leteckou, radarovou a výzkumnou základnu, který byla před pěti lety smluvně začleněna do systému americké protiraketové obrany.
„Naše smlouva s USA se netýká jen základny v Thule, ale i obchodu, vzdělání a dalších oblastí,“ tvrdí premiér Kleist. „Hledáme možnosti, jak ji rozšířit,“ dodává. S tím, že rozhovory s Washingtonem by mohly pokračovat za dva až tři měsíce.
***
MAPKA (se základními údaji)
Rozloha: 2,2 milionu km2 (z toho asi 340 tisíc km2 je bez věčného ledu a sněhu)
Státní zřízení: součást Dánského království; od roku 1979 autonomní status, který byl od 21. června 2009 ještě rozšířen
Obyvatelstvo: 57 tisíc – z 85 procent Inuité (Eskymáci) a z 12 procent Dánové
Hlavní město: Nuuk (patnáct tisíc obyvatel)
Oficiální řeč: grónština a dánština
Měna: dánská koruna