Odpouštění dluhů se stalo oblíbeným předvolebním tématem. Banky před dalším vylepšováním pozice dlužníků na úkor věřitelů ale varují
Posílení pozice dlužníků na úkor věřitelů, možnost odepsat v rámci osobního bankrotu celý dluh či přímo plošná dluhová amnestie. Nápady, kterými se v rámci předvolebního boje trumfují různé levicové a populistické strany, se nezamlouvají bankám ani dalším velkým věřitelům.
V jejich řadách narůstá pocit, že se misky vah stále více naklánějí ve prospěch dlužníků.
Jak se v minulém týdnu shodli účastníci konference Bankovnictví - upadající ochrana věřitele pořádané týdeníkem Euro a společností Mastercard, zmíněný trend nabírá na síle hlavně v posledních dvou letech. Jistou útěchou může být fakt, že z pohledu věřitelů nejhorší návrhy nakonec neprošly Poslaneckou sněmovnou.
O které se jedná? Náměstek výkonného šéfa České bankovní asociace Filip Hanzlík za nejhorší považuje návrh na zavedení nulové varianty oddlužení.
„V praxi by to znamenalo, že dlužník v osobním bankrotu neuhradí během sedmi let svým věřitelům ani korunu. A navíc by této možnosti mohl využívat opakovaně,“ upozornil Hanzlík.
V dluhové pasti
Předkladatelem návrhu bylo ministerstvo spravedlnosti vedené Robertem Pelikánem (ANO). Chtělo tím nabídnout řešení pro několik stovek tisíc lidí, kteří uvízli v pasti, protože nejsou schopni během pěti let uhradit zákonem požadovaných 30 procent dluhu.
Filip Hanzlík připouští možnost snížení 30procentní hranice, ale úplné odpuštění závazků odmítá. A dodává k tomu požadavek, který parlamentem těžko někdy projde. „Mnoho chudých lidí spadlo do dluhové pasti kvůli přístupu státu, který začal příliš pozdě stíhat lichvu a předražené spotřebitelské půjčky. Pokud chtějí politici dluhy odpouštět, měl by je věřitelům uhradit stát,“ řekl Hanzlík.
Reaguje tak na výroky politiků v předvolebním období, kteří se chtějí zviditelnit populistickým řešením situace chudých a předlužených lidí. O takzvané dluhové amnestii se v posledních týdnech zmiňovala Strana zelených, volební lídr pražské ČSSD Petr Dolínek či prezidentský kandidát Michal Horáček.
Návrat do 90. let?
Věřitelům nevadí jen navržené úpravy v insolvenčním zákoně či volání po plošném odpouštění dluhů, ale také další legislativní novinky. Za škodlivý považuje také periodicky se vracející návrh na zavedení teritoriální působnosti exekutorů. „Jedna nejmenovaná strana dokonce volá po návratu k exekutorům v pozici státních úředníků. Reálně tak hrozí návrat do 90. let, kdy byly pohledávky téměř nevymahatelné,“ varuje prezident České asociace věřitelů Pavel Staněk.
Negativní dopad novinek z hlav politiků a úředníků na běžné obyvatele zmínil také další řečník - generální ředitel českého zastoupení společnosti Mastercard Miroslav Lukeš. Příval nové regulace z unijní i národní úrovně podle jeho slov brzdí nástup nových technologií ve finančním sektoru. Banky i karetní společnosti tak často nemohou svým zákazníkům nabídnout nové a výhodnější služby, i když by o to měly zájem.
Pavel Staněk na závěr svého vystoupení dodal, že zhoršování pozice věřitelů nebude mít dopad pouze na „zlé“ banky či ještě méně populární poskytovatele nebankovních půjček. Do problémů s vymáháním dlužných peněz se mohou časem dostat třeba vlastníci bytů, kterým přestane platit nájemník, či zákazníci e-shopu, kteří nedostanou objednané a předem zaplacené zboží.
Jedna nejmenovaná strana dokonce volá po návratu k exekutorům v pozici státních úředníků. Reálně tak hrozí návrat do 90. let, kdy byly pohledávky téměř nevymahatelné.
O autorovi| David Tramba tramba@mf.cz
