Už Steve McQueen coby velitel hasičů v katastrofickém filmu Skleněné peklo ze 70. let zdůrazňoval, že když hoří výš než v sedmém patře, je to průšvih. Požáry výškových staveb jsou složité, protože k ohnisku se zpravidla lze dostat jen velmi nebezpečnou cestou vnitřkem budovy zespodu. I v této oblasti by ale lidstvu mohly usnadnit život bezpilotní létající stroje. Možnosti dronů při hašení požárů ve výškových budovách nyní předvedl tým multirobotických systémů ČVUT na praktické ukázce ve Staré Boleslavi.
Během experimentu, který probíhal ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Středočeského kraje, výzkumníci dron otestovali při cvičném zásahu s rozdělaným ohněm v opuštěném objektu. „Dron s pomocí palubních senzorů a umělé inteligence detekuje a lokalizuje požár pomocí infračervené kamery. Následně s pomocí speciálního mechanismu vystřelí do místa požáru půlkilovou kapsli s látkou, která požáru odebere teplo a sníží tak jeho intenzitu. Hasiči tím získají více času dostat se do vyšších podlaží a zachránit tím lidské životy,“ vysvětlil princip revolučního systému pro hašení požárů docent Martin Saska, vedoucí skupiny Multirobotických systémů (MRS) působící na katedře kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT.
Saskovo jméno není čtenářům Euro.cz neznámé. Jeho tým využil schopnosti robotických dronů mimo jiné ke snímání interiérů historických staveb a testoval jejich potenciál při záchraně lidí ztracených v poušti. Už tehdy byla řeč o možnostech jejich využití při hašení požárů, jež nyní tým MRS názorně demonstroval.
Podle dostupných informací zatím podobný systém nebyl nikde na světě nasazen. Jeho tvůrci hasící dron dimenzují tak, aby v budoucnu dokázal do požáru velmi přesně vstřelit až šest kapslí najednou. Přesné umisťování kapslí skrz okno, které si v budoucnu dron sám rozbije, je možné především díky vyspělému softwaru autonomního letu, stabilizace a detekce požáru termokamerou. Testování ve Staré Boleslavi odhalilo, že v blízkosti budov vzniká odraz GPS signálu, což komplikovalo navigaci dronu v místě zásahu. Pro další prototyp proto skupina MRS počítá s využitím palubních senzorů pro lokalizaci dronu tak, aby se nemusel na GPS signál spoléhat.
Na hardwarovém návrhu dronu, jehož výrobní cenu odhadují výzkumníci v řádech nižších stovek tisíc korun, se v rámci své bakalářské práce podílel student Vojtěch Nydrle. Pomocí programu navrhl velikost vrtulí či baterií a následně i jednotlivých dílů z uhlíkových kompozitů a hliníkových profilů. „Dron jsem vyráběl ve své dílně doma v době, kdy vypukla pandemie. Dlouho se čekalo na součástky, samotné sestavení už bylo rychlé. Devítikilový dron pohání elektromotory a ve vzduchu vydrží přibližně deset minut,“ uvedl student 2. ročníku magisterského programu Kybernetika a robotika.
Nydrle a jeho kolegové ze skupiny Multirobotických systémů už pracují na vývoji vyspělejšího prototypu dronu, který místo jedné hasicí kapsle jich unese šest a bude tak moci uhasit požár v bytě o rozloze šedesát metrů čtverečních.
V současnosti využívají hasiči v České republice drony pro monitoring místa zásahu. Jsou standardně vybaveny kamerou a infrakamerou, ale pro hašení požáru se nepoužívají. Podle Jaroslava Gabriela z Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje se drony jeví jako perspektivní spíše pro hašení v menších místnostech, na které postačuje jejich nosnost a objem hasební látky. U větších místností může být přínosem snížení intenzity hoření a získání času na evakuaci.