Jsou lidé, jimž jejich zdravý instinkt, dobré vychování, andělská povaha a jiné úzkoprofilové rysy dobře slouží i v extrémních situacích – například tehdy, mají-li příliš mnoho peněz na hotovosti. Takoví lidé se věnují třeba dobročinnosti, jako Bill Gates. Nebo jim leží na srdci výzkum technologických možností posunutí lidstva k dosud neznámým budoucím metám, jako Elonu Muskovi. Nebo si koupí nějakou hračku, třeba noviny, jako to udělal aktuálně největší boháč světa Jeff Bezos (zaplatil 250 milionů zeleňoučkých dolarů za The Washington Post, aniž se zdržoval hloupostmi, jako je audit).
Jiní se naopak bohatství zřeknou, jako vévodkyně z Alby Cayetana Fitz-James Stuartová, která v pětaosmdesáti letech své miliardy rozdala, aby její nastávající o dvacet let mladší manžel nebyl v podezření, že si ji bere pro peníze. Nebo se ho nezřeknou, ale dělají všechno, aby to tak aspoň vypadalo; tak to udělal například Lev Tolstoj, jenž si na svém panství v Jasné Poljaně nechal uměle snížit stropy, aby byl blíž lidu.
Nenechte se mýlit – ti všichni se pořád pohodlně vejdou do kategorie lidí, kteří uvažují rozumně. Pak jsou tu ti ostatní.
Následující odstavce patří těm superultramegamultimiliardářům, kteří se svým neobvyklým údělem vycházejí způsobem obzvlášť, řekněme, originálním. Výběr je složitý, i když bereme v potaz pouze lidi dosud žijící, protože dolarových miliardářů dnes běhá po světě zhruba dva tisíce. Proto se sem nevešli lidé, kteří by jinak chybět neměli, jako Howard Hughes, který zdědil spoustu ropných peněz, nacpal je do hereček, filmů a letadel, aby skončil u pití vlastní moči (z hygienických důvodů, chápejte). Nebo Robert Klark Graham, jenž za účelem vyšlechtění lidstva založil spermobanku s dárci, kteří museli být laureáty Nobelovy ceny. Než v roce 1999 skončila, dopomohla údajně k narození 218 dětí. Údajně inteligentních. Graham se konce svého projektu nedožil, utopiv se mezitím ve vaně. Ale konec čestných zmínek: tady jsou výstřední miliardáři dneška.
10. William Koch
Náš seznam začíná skromně. Když přijde řeč na americké bratry Kochovy, většině lidí se vybaví David (letos zemřel) a Charles, štědří dárci konzervativního křídla Republikánské strany. Méně známí jsou další dva bratři, Frederick a William. Před lety vysoudili z rodinného dědictví na podnikavějším Davidovi a Charlesovi celkem půldruhé miliardy dolarů.
Williamovi to dalo prostor, aby se na plný úvazek věnoval svému hobby, jímž jsou dějiny dobývání Divokého západu. V roce 2011 nadzvedl obočí svých kolegů z branže, když koupil jedinou dochovanou ověřenou fotografii proslulého vraha známého jako Billy the Kid. Zaplatil za ni maličkost – 2,3 milionu dolarů.
9. Peter Thiel
Aby nedošlo k mýlce, tento německo-americký investor není žádný cvok. Spoluzakladatel online platebního systému PayPal a jeden z prvních investorů do Facebooku obvykle ví, co dělá. I na něho však občas sedne zvláštní nápad, jako v roce 2008, kdy pojal myšlenku, že bude stavět města plovoucí v oceánu.
Impulzem byl Thielův libertariánský duch a z něho plynoucí nedůvěra ke státním zásahům do lidského konání, zejména pak do výzkumu. Právě vědci-podnikatelé měli profitovat z jeho Seasteading Institute.
Thiel však nakonec zjistil, že město plovoucí na širém moři má i svoje nevýhody – je například nechutně drahé a nepředvídatelné stran pohybu. Kromě toho by výzkumníci neměli trpět mořskou nemocí. I proto Thiel své rozhodnutí mírně zrevidoval: pořád chce stavět plovoucí města, ale blíž kontinentálním břehům. Nevýhoda? Jejich obyvatelé budou i se svým výzkumem podléhat státním regulacím stejně jako jejich suchozemští kolegové. Že to trochu nabourává původní smysl Thielova záměru? Inu což, vždyť jde o drobné. Thielovo jmění čítá 2,3 miliardy dolarů; v plovoucích městech utopil jen několik desítek milionů.
7.–8. Mukeš Ambani a Carlos Slim
Indického naftaře a mexického telekomunikačního magnáta spojuje kromě sdílené příčky našeho žebříčku a slušného konta i záliba v pořizování svébytně vyhlížejících – a absurdně předimenzovaných – staveb.
Ambaniho skromný domov stojí na jihu Bombaje; jeho 27 pater měří do výšky 173 metrů (šest pater je přitom věnováno garážím, v nichž trůní sbírka jeho luxusních vozů) a na jeho každodenní provoz je třeba šestisetčlenného personálu.
Dům zvaný Antilia stál miliardu dolarů, což při plus minus čtyřicetimiliardovém Ambaniho jmění není taková hrůza. Či spíš nebyla by, kdyby zároveň dům nebyl tolik vidět. Pro nezasvěcené, Antilia vypadá jako karlovarský hotel Thermal stižený křivicí. Naproti tomu Slim nechal v Mexico City postavit velkorysé muzeum, které je zároveň trochu rodinným pomníkem. Pozemek v centru města vlastní Slim sám, architektem byl jeho zeť a jméno Soumaya patří Slimově zesnulé manželce. Uvnitř šestipatrové železné budovy bez oken sídlí největší sbírka impresionistického výtvarného umění v Latinské Americe. Zvenčí vypadá stavba jako dílo inspirované Frankem Gehrym, říkají fanoušci; nebo jako záchodová mísa či hold schizofrenii, napadne odpůrce.
6. Princ Al-Valíd bin Talál
Žádný slušný žebříček miliardářů se nemůže obejít bez nejpodnikavějšího člena saúdskoarabské královské rodiny. Al-Valíd bin Talál se těší přezdívce „arabský Warren Buffett“; není to nadarmo a už vůbec ne zadarmo. Když v roce 2007 zjistil, že má na dopravu jenom Boeing 747-40 za 220 milionů dolarů, celkem pochopitelně si řekl, že to tak dál nejde, co by si řekli sousedi a tak podobně. I opatřil si největší cestovní letadlo na světě — Airbus A380 se dvěma palubami, kam se vejde téměř devět set lidí. Nechal si jej trošku upravit, aby to neměl tak stísněné: i vznikly garáže pro dva rolls-royce, stáj pro koně a takové věci, bez kterých se dnes prostě neobejdete. Celkem vzato se účet vyšvihl někam k půl miliardě dolarů. Pointa?
Ještě než se letoun dočkal plného přestavění, princ jej prodal. Předpokládejme, že byl příliš malý.
Mezitím se však Al-Valídův osud nečekaně zkomplikoval. V listopadu 2017 jej spolu se dvěma stovkami dalších prominentních saúdskoarabských byznysmenů zatkla tajná policie na pokyn čerstvě nejmocnějšího muže v zemi, korunního prince Muhammada bin Salmána. Al-Valíd vyvázl z rijádského Ritzu, kde Salmán zřídil noblesní de facto vězení, po třiaosmdesáti dnech a o několik miliard dolarů lehčí. A protože zároveň investoři začali ve velkém utíkat od firem, které vlastní, přišel za ony necelé tři měsíce o téměř 60 procent svého majetku (píše agentura Bloomberg), takže zůstal na nějakých 15 miliardách.
5. Clive Palmer
Ani australský těžařský magnát a příležitostný politik Clive Palmer není zvyklý vyloženě troškařit, ačkoli se svými zhruba třemi miliardami dolarů k absolutní boháčské špičce nepatří. Co mu schází na kontě, totiž dokáže vynahradit neotřelostí svých nápadů.
Posuďte sami: nejprve, aby přitáhl návštěvníky do svého pětihvězdičkového rekreačního komplexu, chtěl naklonovat dinosaura. Když se to nepovedlo, nevzdal se. Zadal výrobu rovné stovky dinosaurů umělých, kteří měli v témže areálu pobíhat po golfovém hřišti. Ani to z nějakých důvodů nevyšlo.
Palmer se tedy začal věnovat minulosti o něco méně dávné a předsevzal si, že postaví Titanic II, dokonalou repliku slavné nešťastné lodi včetně interiérů. Původně ji chtěl spustit na moře v roce 2016. Jak už asi tušíte, něco mu do toho přišlo. Letos prosákly na veřejnost zprávy, že spory s čínskými investory se mu podařilo vyřešit a Titanic II bude moci být dostavěn v roce 2021. Když ne, nevadí, Palmer vymyslí něco nového. (Možná bude muset: mezitím jiný čínský podnikatel už se stavbou repliky Titaniku začal. Má jedinou nevýhodu, že stojí tisíc kilometrů od moře hluboko v čínském vnitrozemí, což na autenticitě mírně ubírá.)
4. Dmitrij Ickov
Devětatřicetiletý zakladatel moskevské mediální firmy New Media Stars má sice na kontě jednu jedinou miliardu dolarů, ale ambice mu nescházejí. Pro svoji konferenci Global Future 2045 si vytkl cíl: přijít na kloub nesmrtelnosti.
Chce na to jít zhruba tak, že vyvine roboty, kteří by byli schopni reagovat na pokyny vydávané přímo lidským mozkem. Tento mozek by podle Ickova mělo být možné již v roce 2025 vyjmout z tělesné schránky – jak to říci: původního majitele? – a napojit jej na libovolně dlouhou dobu na kapačky. Mozek jinak mrtvého člověka tak bude ovládat robota bez ohledu na to, že zbytek tělesné schránky už tou dobou bude hezky sedět kdesi v kolumbáriu.
Pak, zhruba o deset let později, plánuje Ickov, že bude možné převést obsah řečeného neúnavného mozku do počítače. A v roce 2045 pak tento komputeromozek bude ovládat holograficky „vytvořené“ tělo.
Ickov a jeho nápad mají vlivné příznivce, k nimž patří třeba Sergey Brin z Googlu nebo Larry Ellison z Oraclu. Doufejme jen, že nebudou úspěšní – nebo alespoň ne včas.
3. Jefri Bolkiah
Mladší bratr brunejského sultána Hassanala Bolkiaha není ten typ člověka, o němž je zvykem mluvit jako o šetřílkovi. V letech 2008 až 2017 utrácel po 740 tisících dolarech. Co má být? Princ Jefri oněch zhruba sedmnáct milionů korun neutratil dohromady za řečená léta ani ročně. Dokázal tou dobou tu částku rozfofrovat v průměru každičký boží den.
Jestli máte dost silnou kalkulačku, můžete si sami spočítat, kolik čítá tři a půl tisíce dnů krát 740 tisíc.
Jak to dokázal? Byl ministrem financí a zároveň šéfem investičního výboru brunejské vlády; a nejspíš usoudil, že nejlepší investice, jaké je jeho země schopna, je on sám. Tedy, ne tak docela sám. Jefri má tři současné a dvě bývalé ženy a s nimi celkem osmnáct dětí.
Nakonec to bylo příliš i na jeho staršího bratra, sultána Hassanala. Pověřil vládu, aby ho umravnila.
Na tom, že Jefri zpronevěřil k patnácti miliardám dolarů, se tak se sultánem shodli předseda vlády, ministr obrany a vrchní velitel ozbrojených sil, ministr financí, ministr zahraničí, kancléři všech tří univerzit v zemi a Yang di-Pertuan, tedy po místním hlava státu. Zajistit takovou shodu nebylo obtížné, protože všechny řečené funkce zastává Hassanal sám. Proto také má největší obytný dům na světě s 257 koupelnami a 250 až 500 vozy značky Ferrari, asi podle počasí. To je ovšem všechno O. K.
2. Jocelyn Wildensteinová
Tady už jde opravdu do tuhého. Švýcarskou krásku Jocelynnys Dayannys da Silva Bezerra Périsset seznámil s miliardářským dědicem Alekem Wildensteinem Adnán Chášukdží, strýc nedávno rozčtvrceného novináře Džamála. Jocelyn brzy po svatbě nahlédla, že se jejímu muži líbí kočky, a rozhodla se, že bude za pomoci plastické chirurgie vypadat také jako kočka. Wildenstein zareagoval logicky – našel si milenku, která vypadala méně jako kočka a více jako žena.
Následoval rozvod, na němž Jocelyn v roce 1999 vydělala 2,5 miliardy dolarů plus sto milionů ročně po dobu 13 let. Říci, že má ono bohatství vepsáno ve tváři, by byl eufemismus: do dalších a dalších plastických operací vrážela miliony, než jí to soud v aktu lidského milosrdenství zatrhl.
1. Robert Durst
Asi nejnemožnější způsob, jak se zbavit miliardového jmění, vymyslel Robert Durst, jeden z dědiců realitního newyorského impéria, jež založil jeho otec Seymour Durst. V roce 1982 zmizela jeho manželka Kathleen; tělo se nikdy nenašlo. O sedmnáct let později našli Durstovu přítelkyni Susan Bernanovou s prostřelenou hlavou. Říkalo se, že věděla něco o zmizení Kathleen a Durstovi se to nezamlouvalo. Za další rok našli policisté kusy těla Durstova souseda ve vodě zálivu Galveston Bay; Durst sám nebyl k nalezení. Vynořil se v Pensylvánii, kde chtěl v samoobsluze ukrást balíček náplasti a sendvič, ačkoli měl na hotovosti u sebe 37 tisíc dolarů. Slavný advokát se silným žaludkem Dick DeGuerin Durstovi zařídil trest pouze za rozporcování souseda; dokázal přesvědčit porotu, že při zabíjení jednal v sebeobraně.
Série případů není dodnes docela uzavřena. Letos se DeGuerin pokusil Durstovým jménem zabránit vysílání televizního dokumentu, jenž má naznačovat, že existují důkazy o tom, že Durst skutečně vraždil.
Muži, jemuž v mládí spadlo bohatství do klína, je dnes 76 let a umírá na rakovinu. Za posledních téměř 40 let nepoznal den klidu.
O autorovi| Daniel Deyl • deyl@mf.cz
