Když pandemie, tak chřipková

Jak dlouho bude trvat, než se objeví lék proti smrtelnému zánětu plic, označovanému zkratkou SARS (těžký akutní zánět dýchacích cest)? Nový předseda Mezinárodní asociace farmaceutických společností a generální ředitel české pobočky švýcarské firmy Roche Tomáš Votruba říká, že to může trvat hodně dlouho. O SARS, ale také o nebezpečí šíření dalších chorob, i o ochraně proti nim, hovořil týdeník EURO s Tomášem Votrubou u šálku kávy.

EURO: Pracuje už někdo na vývoji léku proti SARS?
VOTRUBA: Myslím, že ne. Virus se začal šířit teprve před několika měsíci a není jasný jeho původ. V této chvíli lze pouze zkoušet účinky už vyvinutých přípravků. Těžko můžete vyvíjet nějaký lék, dokud nevíte, co chorobu způsobuje. Zda jde o paramyxovirózu, koronavirus či atypickou chřipku, o nichž se v souvislosti se SARS nejčastěji hovoří, nebo případně o jejich kombinaci.

EURO: Firma, která první přijde s lékem proti epidemii, by mohla obrovsky vydělat.
VOTRUBA: SARS určitě není ten případ. I když je smutné, že už na něj zemřelo téměř 200 lidí, nemá zatím znaky epidemie. Když vezmete, že jen v Číně je přes miliardu lidí a od listopadu se tam nakazily přibližně dva tisíce osob, je to rozhodně méně než při chřipkových epidemiích, které se v minulých letech rozšířily po celém světě. Kromě toho není vůbec jisté, zda SARS časem neodezní.

EURO: Myslíte, že média problém SARS zveličují?
VOTRUBA: Mám ten pocit, ale chápu, že nemoc vyvolává obavy, protože je kolem ní příliš mnoho nejistoty. Je smrtelná a přitom se neví, jak se jí lidé mohou nakazit. Osobně se ale domnívám, že média tyto okolnosti příliš zdůrazňují, aniž by se pokusila o nějaký hlubší rozbor. Zatím jsem se například z médií nedozvěděl, zda nemoc postihuje lidi všech věkových kategorií. Zda jsou mezi infikovanými také původně zcela zdraví lidé nebo jen osoby, které už byly nějak nemocné a měly oslabenou imunitu. To všechno jsou velmi významné faktory, pokud máte odhadnout, zda se člověk nakazí a jakou má šanci přežít.

EURO: Které choroby jsou dnes pro farmaceutický výzkum nejzajímavější?
VOTRUBA: Zjednodušeně řečeno takové, u nichž ještě neexistují účinné léky. Některé nemoci, jako rakovina či AIDS, jsou známé, ale jsou tu i jiné oblasti, kde se poptávka ze strany lékařů nepotkává s nabídkou. Stále ještě neumíme účinně léčit například revmatoidní artritidu. Nemáme široce použitelné preparáty pro léčbu chronické obstrukční plicní nemoci nebo léky, které by dostatečně zabezpečily prevenci a léčbu toho, čemu říkáme náhlé mozkové příhody.

EURO: A léky na virové či nakažlivé choroby?
VOTRUBA: Jsou rovněž v centru pozornosti, a hledají se zejména léky, které zaberou při virových nákazách. Mezi virovými nemocemi dnes existuje jediná skutečná hrozba, a tou obyčejná chřipka.

EURO: Neprodává firma Roche chřipkové vakcíny?
VOTRUBA: Je pravdou, že vyrábíme protichřipkový preparát a že se silně angažujeme v jejich výzkumu. Ale když se podíváte na webové stránky WHO (Světová zdravotnická organizace - pozn. red.), zjistíte, že i tato organizace očekává do několika málo let chřipkovou pandemii. Čili nikoli pouze epidemii, ale pandemii, což znamená miliony nemocných po celém světě.

EURO: Lze se na takovou pandemii nějak připravit?
VOTRUBA: Poměrně obtížně, protože jediné, co lze zatím tvrdit s velkou pravděpodobností, je, že nákaza opět přijde z jihovýchodní Asie. Chřipkový vir má na svém povrchu určité struktury a ty se mění, jak přecházejí z prasat na ptáky anebo na člověka.

EURO: Proč se chřipky šíří hlavně z Asie?
VOTRUBA: Vysvětluje se to obrovskými populacemi vodních ptáků v jihovýchodní Asii, které tam žijí v symbióze s domácími zvířaty a člověkem.

EURO: Lze předvídat, jak se vir v průběhu „přenosů“ změní?
VOTRUBA: Jen částečně, i když na to dokonce existují matematické modely. Potíž je v tom, že chřipkový virus se také může v jednom jediném okamžiku kompletně změnit. Když v tá chvíli zahájí své tažení směrem na Západ, může během několika málo týdnů přerůst nejen v epidemii, ale právě v pandemii. Zastihne vás nepřipravené - nemáte ještě vakcínu a lidé nemají ani obranu v přirozených protilátkách, protože se s tímto virem ještě nikdy nepotkali.

EURO: Myslíte, že SARS je právě tento případ?
VOTRUBA: Těžko říci, ale to by asi mělo šíření nemoci úplně jiný průběh. Hovoří se o tom, že by mohlo jít o atypickou chřipku, nebo že virus právě prošel tím cyklem přes ptactvo či nějaké jiné domácí zvířectvo a že se přitom změnil. Zjistit jak je ale velmi těžké, protože některé viry neustále přecházejí mezi zvířaty a ze zvířete na člověka. Vezměte si, jak je v tom případě těžké mít v pravou chvíli připravenou tu pravou obranu.

EURO: Daří se načasovat vývoj vakcín tak, aby byly k dispozici už při začátku chřipkových epidemií?
VOTRUBA: Většinou ano, a pak fungují jako velmi dobrá ochrana. Jindy může virus projít třeba většími než očekávanými změnami a pak vakcína působí jako slabší obrana. Ale vždycky spolu s přirozenými protilátkami v těle alespoň trochu funguje.

EURO: Nemůže se tedy stát, že v předstihu namodelujete vakcínu, která pak nebude vůbec účinná?
VOTRUBA: Ještě se to pokud vím nestalo, ale teoreticky by k tomu mohlo dojít, kdyby byla změna viru byla naprosto nečekaná a příliš rychlá. Jenže to by právě přineslo nekontrolované šíření, kterému by nešlo zabránit, tedy pandemii.