Rozlišení, v jakém se vysílají dnešní televizní programy, dosahuje zhruba 0,4 megapixelu. To je desetkrát méně, než mají kdejaký kompaktní fotoaparát nebo lepší mobil. Je to také polovina rozlišení nejlevnějších digitálních videokamer. Jde zkrátka o hrozný zážitek, zvláště u velkých obrazovek. Vyždímat z takto chudého signálu dostatek informací, aby pokryly solidním obrazem metrovou televizi, je skutečně nadlidský výkon. Také se to nikomu ještě pořádně nepovedlo. V přímém srovnání je režim 1080i od UPC fascinující podívaná do hloubky nekonečných detailů, která stisknutím jednoho tlačítka přejde ve znechucení roztřeseným obrazem pozemního vysílání. Přitom výrobcům ani nelze vyčítat, že tu analogovou hrůzu nedokážou na televizích za padesát i více tisíc korun zobrazit koukatelně, takový počin by totiž nesl stopy čarodějnictví.
Ti, kteří mají k dispozici alespoň digitální kabelovku nebo satelit, a mohou se tedy dívat na kanály, které vysílají technikou ze současného století, mohou volit mezi dvěma technologiemi, LCD a plazmou. Kvalitou zobrazení už LCD plazmové obrazovky dohnaly, a tak v podstatě jediným hodnotícím parametrem by se zdál být osobní názor na produkovaný obraz. Jenže je tu jedno velké „ale“, a tím je spotřeba. Zatímco 42“ LCD se spokojí průměrně s třemi sty watty, stejně velká plazmová obrazovka si vezme i dvojnásobek. Už jen čistě solidární postoj k životnímu prostředí určitě bude v mnoha případech určující.
LG 42LF75 je členkou řady Design Art, což se má projevit na vzhledu. Dost těžko ale bude možné jásat nad excelentním designem u předmětu, jehož devadesát procent viditelné plochy zabírá obrazovka, tedy prvek ve vypnutém stavu opticky stejný u všech televizí všech výrobců. Na řádění designéra zbývá pouze rámeček kolem ní (který by měl být co nejmenší) a noha televize, což je zase věc, na kterou večer při sledování filmů neuvidíte. Nehledě na to, že osobní zkušenost praví, že podobně velké televizory je daleko lepší upevnit na stěnu než je stavět. Snad jen neviditelnost reproduktorů, přikrytých speciálním průzvučným materiálem, zachovávajícím jednotný vzhled rámečku, může být počítána za nezvyklé pozitivum.
Televizory Design Art s označením LF75 výrobce dodává v úhlopříčkách 94 a 106 centimetrů. Jejich rozlišení je plně kompatibilní s formátem Full HD. Vybaveny jsou duálním tunerem, dvěma scarty, optickým audiovýstupem, komponentním vstupem, třemi HDMI porty, RGB vstupem a PC audio vstupem. Z použitých technologií je velmi zajímavé takzvané Intelligent Eye, které na základě informací z čidla upravuje automaticky hodnoty jasu a kontrastu na základě intenzity okolního osvětlení, což je velmi výhodné pro celkovou pohodu diváka. Optimalizace obrazu má na starost firemní technologie XD Engine, jejíž funkce jsou dostupné v menu. Tak lze obraz upravit podle vlastních představ pomocí redukce šumu, řízení kontrastu a podobně i u zvuku, kde je k dispozici sedmipásmový ekvalizér.
Ladění je rychlé a televizor bez problémů obsáhne jak digitální, tak i analogové stanice v dosahu. Analogový signál je, jaký je, digitální ve vysokém rozlišení uchvátí. Televize rovněž kvalitně reprodukuje zvuk. Celkově jde o dobrou televizi za dobře nastavenou cenu.
klady
Full HD za dobrou cenu
dobrý obraz
dobrý zvuk
zápory
při zapojení jako monitor počítače nízké rozlišení
tabulka:
LG 42LF75
panel: S-IPS
úhlopříčka: 106 cm
jas: 500 cd/m2
d. kontrast: 10 000:1
odezva: 5 ms
pozorovací úhel: 178°
rozlišení: 1920 x 1080
teletext: 1000 stran
EPG: na osm dní
vstupy a výstupy: AV vstup, S-Video vstup, zadní panel: anténní vstup, 2x SCART, optický audio výstup, komponentní vstup, 3x HDMI CEC, RGB vstup, PC audio vstup
hmotnost: 27,2 kg
cena: 29 000 Kč
