Plán ministerstva obrany nakoupit 243 obrněných transportérů už neplatí
Na přípravách tendru na obrněné transportéry pro českou armádu je dokonale vidět, že na ministerstvu obrany mají opravdu jasno, jakou techniku potřebují. Že propočty vojáků prostě „sedí“. Myšleno ironicky, pochopitelně. Ukazuje se totiž, že „napevno a definitivně“ stanovený počet 243 transportérů se možná bude opět měnit, zřejmě směrem dolů. Opakuje se to až příliš často. Armáda nakupuje zbraně za miliardy, mnohdy ale není schopna předem jasně stanovit, jaké vůbec potřebuje. A kolik že jich musí mít, aby zajistila obranu státu a účast na aliančních misích v cizině. Stalo se to při modernizaci tanků (místo 350 jich nakonec zůstalo 35) nebo při nákupu podzvukových letadel L-159 (ze 72 nakoupených jich teď armáda hodlá více než polovinu prodat). I stíhaček mělo být nejprve 72, nakonec celá akce skončila pronájmem čtrnácti gripenů. Případ s transportéry se začíná vyvíjet podobně. Tendr ale - naštěstí - zatím nebyl vyhlášen. Exministr Jaroslav Tvrdík chtěl vojákům nakoupit 440 obrněných transportérů. Do některých chtěl dokonce umístit mobilní protichemické laboratoře, poprvé o tom mluvil při své návštěvě Kuvajtu v roce 2003. Pak naněkolikrát rezignoval a přestoupil do vedení ČSA.
Špatné počty.
Tvrdíkův nástupce Miroslav Kostelka, také bývalý voják z povolání, skončil u čísla 243. Dušoval se, že tento počet je definitivní a neměnný. „Jsem si naprosto jistý, že toto číslo je konečné. Dvě stě čtyřicet tři. Po mnoha peripetiích a mnoha propočtech došel generální štáb k tomuhle číslu, a to už delší dobu drží a držet bude. Protože je to opravdu dobře spočítané,“ prohlásil Kostelka v rozhovoru pro týdeník EURO letos v květnu.
Po pár měsících vystřídal Kostelku unionista Karel Kühnl a začíná to vypadat tak, že generální štáb to přece jen „tak dobře spočítané“ neměl.
Kühnl totiž nyní přišel se zpochybněním „technicko-taktického zhodnocení“ zakázky. „Je otázkou, kolik a jakých transportérů vlastně potřebujeme,“ uvedl ministr obrany. Myšlenku nakoupit transporty nezpochybňuje – „armáda prostě nemůže a nebude chodit pěšky“.
„Myslím si ale, že se musíme podívat do zadávacích kritérií tendru. Vyplatí se znovu zhodnotit, zda zástupci jednotlivých druhů vojenských odborností, které nejsou určeny přímo do postavení v první linii, opravdu nutně musí jezdit v obrněných kolových transportérech s vybavenou věží s kanonem. Jestli by třeba nemohli jezdit v lehce obrněném skříňovém kontejnerovém automobilu… Prostě to stojí za zvážení. Neušetříme zdaleka všechny peníze. I ty lehčí dopravní prostředky budou něco stát. Ale budou stát míň, podstatně míň,“ tvrdí Kühnl.
Kühnlova slova o pár dní později potvrdil v písemném stanovisku i jeho mluvčí Andrej Čírtek. „V současném období probíhá revize požadavků uživatele z hlediska počtů kolových obrněných transportérů a jejich modifikací. Výsledky by měly být známy do konce roku… Je pravděpodobné, že dojde ke snížení počtu poptávaných transportérů, respektive jejich modifikací, o kterých se uvažovalo pro potřeby vojenské policie a chemického vojska.“
Tlak mocných zbrojařů.
Kühnl navíc oprášil staré spekulace o tom, že za plány nakoupit velké množství těžkých a nemotorných transportérů namísto lehčích a mobilních stojí mocná zbrojařská lobby. Ta totiž údajně prosadila, že armáda měla nakupovat takové transportéry, které se sice nevejdou do transportních letadel, zato se na ně dají „navěsit“ nejrůznější doplňková zařízení od vlivných zbrojařských firem, jež významně zvýší cenu pro stát. A tím pádem i zisk pro zbrojaře.
Podle dosud platného zadání hodlají vojáci nakoupit 243 transportérů v celkem osmnácti různých modifikacích: má jít například o vozidla bojová, velitelská, kanonová, minometná, ženijní, vyprošťovací, zdravotnická, průzkumná a protitanková a vozidla pro řízení palby. Celá dodávka má státní pokladnu vyjít na zhruba 25 miliard korun.
„Někteří kolegové, jejichž hlas beru vážně,“ prohlásil Kühnl, „jsou toho názoru, že možná není nutné postupovat cestou nákupu opravdu kompletně bojového vozidla, tedy i s tou kompletně vybavenou a poměrně vysokou věží, která bude do značné míry bránit možnostem leteckého transportu.“ Je proto možné, že pod Kühnlovým vedením se vojáci vrátí ke scénáři nakoupit transportéry, které budou schopny operovat v zahraničních misích pod velením NATO. To znamená, že půjde o lehké a vysoce mobilní stroje schopné leteckého transportu.
Tendr na transportéry chtěl původně vyhlásit už exministr Tvrdík ve třetím čtvrtletí roku 2003. Příprava nabrala drobné zpoždění. „Tendr je v přípravné fázi, zpracovává se zadávací dokumentace. Vyhlášení soutěže se plánuje na první kvartál roku 2005,“ tvrdí Kühnlův mluvčí. O předběžné informace již vojáky požádalo bezmála třicet firem.
