Když se chce, hoří cokoli

(EURO 7/2006)

(Čtenář reaguje na výstavbu vytápěcí bioplynové stanice vve středočeské obci Kněžice - pozn. red.) Již dva měsíce bez ohledu na dny pracovního klidu kolem našeho pozemku pracují bez ustání bagry, rypadly a další hlučné a prašné stroje. Zdejší lidé nezajímají nikoho, ani Skansku a již vůbec ne investora. Výtopna samotná je pouze pro bohatší, ti, co nemají ústřední topení, mají smůlu. I pořizovací cena přípojky k tomuto veledílu, deset tisíc korun, je pro mnohé občany nedostupná. Z toho vyplývá, že ona dotace pro hrstku vyvolených dělá na jednoho připojeného účastníka odhadem dva až tři miliony. Za to by se dalo pořídit účelnější, ekonomičtější, ekologičtější a hlavně levnější vytápění, a dokonce i s čističkou odpadních vod buď pro celou vesnici, nebo i pro každý dům samostatně. Celá vesnice bude totiž přes tento monstrózní projekt své fekálie vypouštět do místní strouhy, jako to dělá dosud.
A na závěr - pod obec Kněžice patří ještě obce Dubečno a Osek. Ty nebudou, možná naštěstí, mít se stavbou v Kněžicích nic společného, ale ani žádnou dotaci z Evropské unie. Přijdou „jenom“ o část rozpočtů svých malých obcí a budou také splácet dluhy někoho jiného.

Vladimír Zach
ZachV@seznam.cz