Když se zadlužit, tak kvůli bydlení

Vztah k nabírání závazků je ve střední Evropě ještě poněkud starosvětský

Německo má možná nejlevnější financování pro vládu, ale rozhodně ne nejnižší sazby pro průměrného podnikatele při čerpání z kontokorentu v bance. Jednoznačně levnější peníze jsou v Rakousku, kdežto v Česku je to srovnatelné s Německem nebo Slovenskem. Naopak v Polsku jsou reálné úrokové sazby docela vysoko, zejména v poslední době, kdy klesla inflace.

Pokud se podíváme na půjčky na bydlení, které v celkové zadluženosti domácností vůči finančním institucím ve většině vyspělých zemí převažují, dospíváme k témuž závěru. Obzvláště to platí pro střední Evropu, kde je vztah k nabírání závazků stále ještě poměrně starosvětský: když se zadlužit, tak kvůli bydlení.

Možná je to právě tímhle přístupem domácností, že Rakousko ani Německo nepoznalo v posledním desetiletí, co je to realitní bublina. Růst úvěrů na bydlení byl jednociferný, tedy podstatně nižší než v Česku, na Slovensku nebo v Polsku. Logicky s tím se vyvíjely až donedávna i ceny nemovitostí, neboť co bláznivě nerostlo, nemuselo ani klesat. Naopak v posledním roce měly ceny bytů ve velkých německých aglomeracích tendenci stoupat, přičemž jistým cenotvorným faktorem byla poptávka z „jižního křídla“. Řekové a Italové, nervózní ze situace v rodných zemích, sázeli na „německou jistotu“ a masově se například zakupovali v někdejších dělnických čtvrtích východního Berlína. Ten byl totiž donedávna v mezinárodním porovnání hlavních měst opravdu levný. Platili hotově. Potenciál vzestupu cen však přitahuje i profesionální institucionální investory.

Obdobně hlásí v posledních letech vzestup nominálních i reálných cen Rakousko. Na růstu objemu úvěrů na bydlení, které bývají dobrým indikátorem počínající realitní bubliny, to ani v Rakousku, ani v Německu není příliš vidět. A průměrný cenový vzestup o několik procent ročně také nic fatálního ani zdaleka nenaznačuje.

Polsko zažilo svůj realitní boom s vysokou cenovou dynamikou. Třeba v prvním čtvrtletí roku 2007 stouply ceny meziročně o dvanáct procent (stejně jako v Česku), ovšem již od druhého pololetí 2008 trh klesal. Nyní nějaké robustní oživení není v dohlednu, což potvrzuje i stagnace hypotečního financování.

Český trh rovněž kulminoval v třetím čtvrtletí 2008 a teprve poslední data naznačují, že v Praze se pokles zřejmě zastavil, kdežto mimo hlavní město ještě pokračuje.

Skoro jako přes kopírovací papír lze použít charakteristiku vývoje na Slovensku, ovšem s tím rozdílem, že úvěrová aktivita si udržela dvouciferný růst i v posledních pěti letech.

Na závěr je dobré upozornit, že blízké nominální i reálné úrokové sazby mezi Německem, Rakouskem, Českem a Slovenskem se nepotvrzují ve všech segmentech úvěrového trhu. Co platí pro korporátní financování a úvěry na rezidenční bydlení, neplatí pro spotřebitelské úvěry.

hypotéky vyjdou nejlevněji v rakousku

Vývoj objemu půjček na bydlení domácnostem

a průměrné sazby platné na konci roku při úročení zůstatků

Zdroj: Eurostat, ECB, ČNB, PNB

4,57

5,20 6,1 4,94 4,8

5,25 6,4

5,17 11,5

4,89 20,1 5,05

Meziroční nárůst půjček (v %) slovensko

5,18 11,4

Průměrné sazby (v %)

37,6 5,52 13,9

4,91 5,83 13,7

2,58

6,14 11,8 3,16 5,0 3,40 2,5

32,5 3,84

25,0 5,75 1,9 8,8 6,70 6,70

5,24 5,50 9,4 0,8

4,64 6,6 19,2

5,91 5,90

34,1 4,26 12,8

4,52 5,63 7,90 13,9 1,2 5,36 1,6 5,19 30,8 -0,9 5,10 -0,8 5,06 0,3 4,86 22,8 0,6 4,64 1,2 4,51 2,0 4,26

5,93

6,30 5,52 6,20 7,90 6,00

5,70

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

ČESKO

Hlavní rozdíl mezi Českem

a Německem, pokud

jde o úvěry na bydlení,

nespočívá v sazbách, jež

jsou skoro stejné, ale

v dynamice, která byla

v Česku před vypuknutím

krize velmi vysoká.

rakousko

Úvěry na bydlení jsou

v Rakousku podstatně

levnější než v Německu nebo

Česku, a to dlouhodobě.

polsko

Poláci měli velikou

zálibu v nízkoúročených

hypotékách ve švýcarských

francích. Ještě koncem roku

2009 jich měli dvakrát tolik

než hypoték ve złotých, od

té doby se poměr vyrovnal.

německo

O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz