Vztah k nabírání závazků je ve střední Evropě ještě poněkud starosvětský
Německo má možná nejlevnější financování pro vládu, ale rozhodně ne nejnižší sazby pro průměrného podnikatele při čerpání z kontokorentu v bance. Jednoznačně levnější peníze jsou v Rakousku, kdežto v Česku je to srovnatelné s Německem nebo Slovenskem. Naopak v Polsku jsou reálné úrokové sazby docela vysoko, zejména v poslední době, kdy klesla inflace.
Pokud se podíváme na půjčky na bydlení, které v celkové zadluženosti domácností vůči finančním institucím ve většině vyspělých zemí převažují, dospíváme k témuž závěru. Obzvláště to platí pro střední Evropu, kde je vztah k nabírání závazků stále ještě poměrně starosvětský: když se zadlužit, tak kvůli bydlení.
Možná je to právě tímhle přístupem domácností, že Rakousko ani Německo nepoznalo v posledním desetiletí, co je to realitní bublina. Růst úvěrů na bydlení byl jednociferný, tedy podstatně nižší než v Česku, na Slovensku nebo v Polsku. Logicky s tím se vyvíjely až donedávna i ceny nemovitostí, neboť co bláznivě nerostlo, nemuselo ani klesat. Naopak v posledním roce měly ceny bytů ve velkých německých aglomeracích tendenci stoupat, přičemž jistým cenotvorným faktorem byla poptávka z „jižního křídla“. Řekové a Italové, nervózní ze situace v rodných zemích, sázeli na „německou jistotu“ a masově se například zakupovali v někdejších dělnických čtvrtích východního Berlína. Ten byl totiž donedávna v mezinárodním porovnání hlavních měst opravdu levný. Platili hotově. Potenciál vzestupu cen však přitahuje i profesionální institucionální investory.
Obdobně hlásí v posledních letech vzestup nominálních i reálných cen Rakousko. Na růstu objemu úvěrů na bydlení, které bývají dobrým indikátorem počínající realitní bubliny, to ani v Rakousku, ani v Německu není příliš vidět. A průměrný cenový vzestup o několik procent ročně také nic fatálního ani zdaleka nenaznačuje.
Polsko zažilo svůj realitní boom s vysokou cenovou dynamikou. Třeba v prvním čtvrtletí roku 2007 stouply ceny meziročně o dvanáct procent (stejně jako v Česku), ovšem již od druhého pololetí 2008 trh klesal. Nyní nějaké robustní oživení není v dohlednu, což potvrzuje i stagnace hypotečního financování.
Český trh rovněž kulminoval v třetím čtvrtletí 2008 a teprve poslední data naznačují, že v Praze se pokles zřejmě zastavil, kdežto mimo hlavní město ještě pokračuje.
Skoro jako přes kopírovací papír lze použít charakteristiku vývoje na Slovensku, ovšem s tím rozdílem, že úvěrová aktivita si udržela dvouciferný růst i v posledních pěti letech.
Na závěr je dobré upozornit, že blízké nominální i reálné úrokové sazby mezi Německem, Rakouskem, Českem a Slovenskem se nepotvrzují ve všech segmentech úvěrového trhu. Co platí pro korporátní financování a úvěry na rezidenční bydlení, neplatí pro spotřebitelské úvěry.
hypotéky vyjdou nejlevněji v rakousku
Vývoj objemu půjček na bydlení domácnostem
a průměrné sazby platné na konci roku při úročení zůstatků
Zdroj: Eurostat, ECB, ČNB, PNB
4,57
5,20 6,1 4,94 4,8
5,25 6,4
5,17 11,5
4,89 20,1 5,05
Meziroční nárůst půjček (v %) slovensko
5,18 11,4
Průměrné sazby (v %)
37,6 5,52 13,9
4,91 5,83 13,7
2,58
6,14 11,8 3,16 5,0 3,40 2,5
32,5 3,84
25,0 5,75 1,9 8,8 6,70 6,70
5,24 5,50 9,4 0,8
4,64 6,6 19,2
5,91 5,90
34,1 4,26 12,8
4,52 5,63 7,90 13,9 1,2 5,36 1,6 5,19 30,8 -0,9 5,10 -0,8 5,06 0,3 4,86 22,8 0,6 4,64 1,2 4,51 2,0 4,26
5,93
6,30 5,52 6,20 7,90 6,00
5,70
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
ČESKO
Hlavní rozdíl mezi Českem
a Německem, pokud
jde o úvěry na bydlení,
nespočívá v sazbách, jež
jsou skoro stejné, ale
v dynamice, která byla
v Česku před vypuknutím
krize velmi vysoká.
rakousko
Úvěry na bydlení jsou
v Rakousku podstatně
levnější než v Německu nebo
Česku, a to dlouhodobě.
polsko
Poláci měli velikou
zálibu v nízkoúročených
hypotékách ve švýcarských
francích. Ještě koncem roku
2009 jich měli dvakrát tolik
než hypoték ve złotých, od
té doby se poměr vyrovnal.
německo
O autorovi| Miroslav Zámečník • zamecnik@mf.cz
