Stejně jako před deseti lety díky levným penězům posilují akcie, dluhopisy, komodity i reality
Brexit, teroristický útok v Nice, pokus o převrat v Turecku a následné čistky v turecké armádě a justici. Za posledních pár týdnů jde o řadu nepříznivých zpráv, které by v minulosti poškodily ‚ nanční trhy na dlouhé týdny a možná měsíce. Nyní ale spekulanti podobný typ událostí oslavují, protože očekávají, že největší světové centrální banky budou dál tisknout peníze, které ženou nahoru ceny akcií, dluhopisů, nemovitostí nebo například komodit.
Jako před krizí
Podobnou situaci zažily trhy v polovině minulé dekády před ‚ nanční krizí v roce 2008. Nyní stejně jako tehdy hledají investoři možnosti, kde levné peníze udat. Nakupují proto všechno možné a akcie, dluhopisy i reality v řadě zemí posilují na rekordní úrovně. „Dokud hraje hudba, tak se tančí. A my stále tančíme,“ popsal tehdejší investiční horečku na trzích šéf Citigroup Charles Prince. V té době stačilo k růstu cen jednotlivých aktiv, aby centrální banky po teroristických útocích v USA 11. září 2001 začaly snižovat sazby.
Nyní se situace začíná podle mnoha expertů opakovat. Světové centrální banky do svého arzenálu ale kromě snížení sazeb k nule ještě přidaly nákupy státních i korporátních dluhopisů nebo například hypotečních zástavních listů, čímž pumpují do ekonomik desítky miliard dolarů měsíčně. Příval peněz následně setrvale tlačí výnosy státních dluhopisů dolů.
Investoři jsou proto nuceni jít do stále rizikovějších investic, aby peníze zhodnotili. „Panuje zde něco jako masová psychóza v honbě za výnosem,“ upozornil investiční mág Je– rey Gundlach, jehož společnost DoubleLine Capital spravuje majetek v objemu přesahujícím sto miliard dolarů.
„Nazvěte mě staromódním, ale nemám rád investice, kde ani v případě, že máte pravdu, nevyděláte vůbec nic,“ dodal Gundlach.
Hlad investorů po výnosu způsobený extrémně uvolněnou měnovou politikou největších centrálních bank světa totiž způsobil, že nyní jsou se záporným výnosem státní dluhopisy v celkovém objemu téměř deset bilionů dolarů (244 bilionů korun). Jen pro srovnání: tato astronomická suma by stačila na zaplacení českého státního dluhu 140krát.
„To, co vidíme, je bláznivé. Celá výnosová křivka u švýcarských dluhopisů je negativní,“ komentovala pro CNBC Rebecca Pattersonová, investiční ředitelka Bessmer Trust. Přeloženo pro laiky: za možnost bezpečně uložit peníze investoři zaplatili v minulých týdnech švýcarskému státu prémii. Zhodnocení peněz bude ovšem záporné, a to dokonce v případě nákupu padesátiletých dluhopisů země helvétského kříže.
Obecně přitom platí, že čím delší je u bondů splatnost, tím vyšší je výnos. Ani padesát let není ale v případě švýcarských dluhopisů, které jsou vnímané jako naprosto bezpečný přístav, dost na to, aby se výnosy dostaly do plusu.
Dluhopisová bublina
Zatímco výnosy dosahují stále nových rekordních minim, tak jejich ceny jsou rekordně drahé. Výnosy se totiž pohybují opačně oproti cenám dluhopisů.
V letošním roce navíc státní dluhopisy mají vyšší výnos než akcie. To je naprostá anomálie, protože akcie jako třída aktiv jsou rizikovější, a musejí proto přinášet vyšší výnos než dluhopisy. Letos to ale neplatí, protože zhodnocení investice u třicetiletých státních dluhopisů USA dosáhlo k polovině července sedmnácti procent, zatímco investice do amerických akcií vynesla „pouze“ 6,5 procenta.
Příliv miliard dolarů tak jednoznačně žene ceny bondů do nesmyslných výšek.
„Zažíváme impozantní bublinu kolosálních rozměrů,“ uvedl k trhu s dluhopisy pro CNBC Peter Boockvar, hlavní analytik trhů The Lindsey Group. Experti ovšem nevylučují, že výnosy mohou klesat a ceny dluhopisů naopak ještě růst.
Obavy ale mají experti nejen z cen dluhopisů, ale rovněž z akcií, které po brexitu prudce vzrostly. Hodnota obchodovaných společností na celém světě vyletěla o čtyři biliony dolarů.
Americké akcie v minulých dnech prolomily další rekordy. Podle šéfa největší investiční ‚rmy světa BlackRock Larryho Finka nejsou současné úrovně ospravedlnitelné. „Pokud neuvidíme lepší než očekávané zisky ‰rem, tak si myslím, že růst trhů bude jen krátkodobý,“ odhadl. Podle něj burzy rostly kvůli předchozím sázkám na jejich pád.
Při těchto spekulacích si investoři půjčí akcie, které vzápětí prodají. Pokud trh padá, tak nakoupí akcie levněji a vrátí je.
V opačném případě musejí akcie dokupovat za vyšší ceny a prodělají. A to se stalo po brexitu, kdy trhy začaly po počátečním šoku rychle růst, což přinutilo spekulanty na propad pokrývat své pozice a nakupovat akcie, a to hnalo burzy výš a výš.
Kromě Finka má obavy rovněž mocný bankovní dům Goldman Sachs. Ten dokonce odhaduje, že může přijít rychlý výprodej dluhopisů i akcií. „S korekcí musejí při těchto cenách počítat všichni,“ varuje hlavní analytik XTrade Brokers Jaroslav Brychta.
Ostatně právě americké akcie ukazují ještě jednu podobnost s předkrizovým obdobím. Americkou burzu v současnosti táhnou akcie vodáren, tepláren, telekomunikačních společností nebo výrobců potravin a nápojů, což jsou sektory obecně považované za „bezpečný přístav“. Naposledy, kdy defenzivní sektory porážely rizikovější, byl rok 2007, kdy začala hypoteční krize, která přerostla v globální ‚nanční krizi o rok později. Jednoduše řečeno: investoři přecházejí z rizikovějších sektorů, jako jsou technologie, do bezpečnějších odvětví tehdy, když jsou méně optimističtí ohledně budoucího vývoje ekonomiky.
Komoditní hrozba
V současnosti patří mezi hlavní rizika vývoj v Číně a stav tamního bankovního sektoru. „Časovanou bombou je Čína. Roste jen za cenu dalších stimulů a obrovského zadlužení,“ upozorňuje Brychta. Hongkongská makléřská ‚rma CLSA ostatně odhadovala ztráty z problémových úvěrů v čínských bankách na 6,9 až 9,1 bilionu jüanů (25,3 až 33,3 bilionu korun). Další nekvalitní půjčky ale rozpůjčovaly takzvané stínové banky, kde CLSA odhaduje možnou ztrátu na 2,8 bilionu jüanů (10,2 bilionu korun).
Další hrozbou se mohou kvůli pumpování peněz do ekonomik ze strany centrálních bank velmi rychle stát komodity.
V honbě za výnosem mohou investoři začít spekulovat na pokračování růstu cen surovin, což by začalo tlačit nahoru náklady na výrobu zboží a služeb. Následně by se zdražení komodit promítlo do růstu cen, na což by musely začít centrální banky reagovat ukončením nákupu cenných papírů a zvyšováním úrokových sazeb.
Po vynuceném zpřísnění měnové politiky by ‚nanční trhy zažily opět propad. Už v roce 2008 přitom levné peníze přispěly k vytvoření komoditní bubliny, která v závěru roku splaskla. I tehdy se na tom podíleli centrální bankéři, kteří nechali sazby příliš nízko po příliš dlouhou dobu.
Hodnota obchodovaných společností na celém světě vyletěla o čtyři biliony dolarů.
Graf
Ztrátové investice do dluhopisů (objem státních dluhopisů se záporným výnosem v bilionech dolarů)
ZDROJ: BLOOMBERG
O autorovi| Vladan Gallistl, gallistl@mf.cz
