Autor těchto řádek si nechal začátkem května objednat taxík přes Uber. Odkudsi z pražského Žižkova dojel na Florenc za stovku, což je podstatně méně, než co by stál běžný taxík (a několikrát méně, než kolik by byl zaplatil cizinec v devadesátých letech). Pokrok nezastavíš, člověče. Tak to vidí investoři: když Uber ohlásil, že letos na jaře vstoupí na burzu, zájemci za dva dny vykoupili akcie nabízené předem.
Než se dostaneme k burze, je třeba zmínit jeden háček: na výše zmíněnou jízdu, stejně jako na drtivou většinu ostatních jízd, kolik jich Uber po světě obstará (loni jich bylo přes deset miliard), vydatně přispěl jistý Adam Leber, investor.
A jeho kolegové Babak Nivi, Cyan Banister, Robin Sloan Bechtel a další.
I těžké váhy jako Goldman Sachs, Morgan Stanley a SoftBank zaplatily kus té cesty; nejspíš kolem Ohrady, tam to pěkně frčelo.
Expanze za (doslova) každou cenu
Tak vypadá obchodní model Uberu. Vybral od investorů - nejprve od těch soukromých, později i od institucionálních -celkem 22 miliard dolarů, za což jim patří necelá třetina firmy. Za vybrané peníze nechal vyvinout softwarový program, jenž vám jak známo umožní objednat si taxík pomocí mačkání displeje namísto mluvení do sluchátka. To je dosud hlavním půvabem Uberu.
Zbytek peněz investuje firma do expanze všemi směry. Nabízí zákazníkům masivní slevy a zároveň platí řidičům slušné peníze, aby chtěli zákazníky a řidiči být. (Často tak řidič dostane od Uberu víc, než kolik naúčtoval zákazníkovi.) Na to padnou přes tři čtvrtiny veškerých firemních příjmů; loni to čítalo 8,8 miliardy dolarů.
Zároveň Uber vyvíjí auta, která se budou řídit sama (aby platit řidičům nebylo třeba) a takové věci. To loni spolklo miliardu a půl dolarů. A krom toho se Uber pouští do dalších aktivit, namátkou do nákladní dopravy či rozvozu jídla. Díky tomu všemu firma počítá za své konkurenty Apple a Teslu, autobusy a nájemné koloběžky, Amazon a DHL, restaurace a prodejny potravin - co a koho si vzpomenete. Není divu, že Uber prodělává. V posledních pěti letech se jeho čistá ztráta pohybovala od 0,3 miliardy do čtyř miliard dolarů ročně (za loňský rok sice firma vykázala téměř miliardový zisk, ale ten vygeneroval jednorázový takřka dvoumiliardový příjem z prodeje poboček v Číně, Rusku a jihovýchodní Asii tamním konkurentům). Jen houšť a větší kapky, jako by si řekl management: těsně před vstupem na burzu oznámil další miliardovou ztrátu - jen za první letošní kvartál.
Jenže co na tom? Když peníze dojdou, Uber prostě požádá investory o nové. Tak to dělá přes deset let své existence. Kdyby namísto přepravy osob fungoval Uber ve finančních službách, měl by blízko k tomu, čemu se v Česku říká letadlo a v angličtině Ponziho schéma. Uber však není ilegální; naopak, svým obchodním modelem se nijak netají - a minulý pátek měl na programu jeho povýšení o úroveň výš.
Hurá na burzu!
Desátý květen byl datem, jež si firma zvolila pro vstup na newyorskou burzu. A zprvu to nevypadalo vůbec dobře.
Obchodovat se začalo s cenou v dolní hranici stanoveného spektra a i poté se v prvních dnech počítaly ztráty.
Vývoj akcií Uberu:
Na burze může investovat prakticky každý, i kdyby nevěděl zhola nic; firmy proto podléhají relativně přísné regulaci a musejí na sebe prozradit leccos z toho, co si v soukromých rukou mohou nechat pro sebe. Například způsob, jímž utrácejí peníze: výše uvedená čísla o Uberu známe díky firemnímu prospektu, s nímž lidé od Morgan Stanley chodili za investory a nabízeli jim ještě neobchodované akcie za cenu, kterou sami doporučili.
To vše přispívá k tomu, že veřejný trh obvykle toleruje ztráty podstatně méně ochotně než trh soukromý. Vstup na burzu je proto pro firmu příslovečnou zkouškou ohněm - skutečně dobrá velká a důležitá firma jste až ve chvíli, kdy dokážete přesvědčit veřejný trh, že s vámi neprodělá kalhoty.
Okolnostem navzdory
Z tohoto zorného úhlu na tom Uber není nijak skvěle. Firma v jeho situaci by měla buď vydělávat, nebo alespoň mít jasně sdělitelnou představu o tom, jak, kdy a proč vydělávat začne. Uber nic takového nemá. Je to dáno i tím, že během deseti let existence se několikrát změnilo těžiště jeho byznysu. V prvních letech firma lavírovala mezi víceméně luxusní taxislužbou přes internet a službou ze sféry sdílené ekonomiky. To je ošemetná pozice - první typ byznysu nemá dost klientů, druhý je atraktivní jen díky masivním slevám, rozuměj dotacím od investorů.
Konečně v posledních letech začal nabírat obrátky rozvoj samořiditelných automobilů. A tady může být největší slabina Uberu: ačkoli začal auta bez řidiče testovat mezi prvními, je podle expertů (jež citují listy The Wall Street Journal a Financial Times i server Quartz) ve vývoji autonomního řízení daleko pozadu za konkurencí. Tou je především Waymo ze stáje Alphabetu, jenž má pro tuto práci daleko lepší podmínky než Uber. Mimo jiné proto, že dojná kráva Alphabetu, Google, nestačí vydělané miliardy přehazovat vidlemi, ať už starosvětsky manuálními, nebo samořiditelnými.
Nic z uvedeného neznamená, že Uber někdy v budoucnu vydělávat nezačne. Nejasností kolem jeho hospodaření je však rozhodně více, než by firmě při vstupu na burzu slušelo.
Možných scénářů dalšího vývoje není mnoho. Lze si představit, že realita Uber doběhne, cena na burze i morálka ve firmě poklesnou natolik, že firmu koupí konkurence. Nebo Uber najde nějakou dosud neznámou cestu, jak se vytasit s nějakou marží, která firmu vytáhne z červených čísel. Pak může patřit ke gigantům technobyznysu. To by do značné míry znamenalo posvěcení nově oblíbeného způsobu podnikatelského rozjezdu: sehnat tolik peněz, abyste mohli pokrývat ztráty do doby, než konkurence padne.
Nebo se stane něco ještě méně uvěřitelného, že totiž Uber bude schopen pokračovat jako dosud, jen namísto privátního financování bude prodávat vidinu budoucí globální dominance nerušeně dál, třeba vydáváním dluhopisů a rozmělňováním stávajících akcií akciemi novými. Až skončí jako všechna ostatní letadla.
Uber Technologies v číslech |
---|
• 91 milionů „měsíčně aktivních uživatelů“ (číslo, které sčítá lidi, kteří s firmou jeli taxíkem i si objednali jídlo přes UberEats) |
• 76 miliard dolarů - tolik čítala valuace firmy při posledním kole financování z dubna 2019 (firma získala 29,9 miliardy USD) |
• 44-50 USD za akcii - tam by Uber rád viděl cenu akcií po IPO; hodnotu firmy by to stanovilo někde okolo 90 miliard dolarů |
• 9 miliard USD - tolik měl čítat čistý přínos vstupu na burzu |
• -6,764 miliardy USD - s takovým výsledkem hospodařila firma posledních pět let |
• 5/75 - pět světových měst obstarává téměř tři čtvrtiny tržeb z taxislužby: Londýn, New York, Los Angeles, San Francisco, Sao Paulo |
ZDROJE: FINANCIAL TIMES, SEEKINGALPHA. COM
Čtěte také:
Když ztráta vynáší: na firmách v mínusu investoři vydělali miliardy
Infografika: Jak vydělat na ztrátových firmách