Inflace Především zvýšení snížené sazby DPH na devět procent a růst cen energií se podepíšou na lednovém růstu inflace na dvoj- až trojnásobek obvyklé úrovně. Vyšší inflace hodí klacek pod nohy rychlému přijetí eura. Firmy musí počítat s růstem úrokových sazeb.
Lednová inflace na úrovni šesti až sedmi procent. To je sprcha, kterou podle očekávání analytiků ohlásí statistici. Pro lidi, kteří si zvykli na inflaci kolem dvou tří procent, to bude šok. Projeví se pouze v růstu cen potravin a energií? Nikoliv. Na podnikatele stejně jako vyšší inflace zapůsobí i očekávané postupné zvyšování úrokových sazeb, které pocítí na většině typů nových úvěrů. Bránit se proti růstu inflace lze u bankovních produktů na delší období využíváním pevného úročení úvěrů a pohyblivého u vkladů.
„Změny v daňových sazbách nás jako stavební společnost tolik neovlivňují, spíše je vnímáme v postavení developera. V drtivé většině případů byty zdražily o čtyři procenta. Horší situace je u bytů, které nepatří do kategorie sociálního bydlení. Zde se uplatňuje devatenáctiprocentní sazba DPH. Předpokládáme, že do budoucna budou projektanti a stavební společnosti stavět byty do plochy 120 čtverečních metrů,“ říká Ondřej Paclt, mluvčí liberecké S-Group Holding. Uvedená plocha je totiž hraniční pro kategorii „sociálního bydlení“.
Hlídání inflace má na starosti především Česká národní banka, a to nastavením úrokových sazeb. A tak velmi pravděpodobně už únor přinese další nárůst repo sazby. Ostatně už loni jsme byli svědky toho, jak se sazba odpíchla od svého dna a začala pomalu vystrkovat růžky. Na posledním zasedání loni 19. prosince sice centrální banka rozhodla o ponechání repo sazby na neměnné úrovni 3,5 procenta, nicméně i tato úroveň už je o jeden procentní bod výše než na počátku loňského roku.
Rozhodne sedmý únor?
„Vzhledem k inflačnímu vývoji očekáváme zvýšení sazeb na 3,75 procenta na příštím zasedání 7. února. Centrální banka bude mít k dispozici alespoň první odhady toho, jak se projevila rozpočtová reforma v inflaci, i když definitivní výši inflace za leden Český statistický úřad zveřejní až 8. února. Obecně je další vývoj úrokových sazeb méně zřejmý a bude záviset na přicházejících datech. Aktuálně spíše očekáváme, že sazby se dál již nebudou zvyšovat a do konce roku 2008 vydrží na úrovni 3,75 procenta,“ míní hlavní ekonom společnosti Atlantik finanční trhy Petr Sklenář.
V letošním roce očekává minimálně jedno zvýšení sazeb ze strany centrální banky i analytik České spořitelny Martin Lobotka.
Vzestup inflace podporují změny v daňové oblasti, ve zdravotnictví či růst cen energií. Pokud se zdražení vstupů u firem projeví dalším růstem cen jejich zboží, inflace ještě zdaleka nebude mimo hru. Zda se to stane, je podle analytiků nyní předčasné tvrdit.
Další stop euru
Vysoká inflace nezpůsobí jen vyšší náklady firmám, má i dlouhodobější účinky. Zabrání totiž možnosti rychle přijmout euro.
Pro letošní a příští rok totiž hrozí, že Česko přestane plnit druhé ze čtyř maastrichtských kritérií – vedle schodku veřejných financí překročí i inflační kritérium. „V nejbližších dvou letech bude vývoj inflace zatížen některými proinflačními šoky, které sníží šance na splnění maastrichtského kritéria cenové stability. Po odeznění tohoto jednorázového šoku se inflace vrátí na nižší úroveň,“ píší autoři materiálu o plnění maastrichtských konvergenčních kritérií. „K plnění kritéria inflace se Česko vrátí nejpozději v roce 2009,“ tvrdí hlavní analytik Raiffesisenbank Pavel Mertlík. Vyšší inflace bude podle něho trvat nejméně celé první pololetí letošního roku a nejpozději v roce 2009 by se měla inflace vrátit na úroveň dvou až tří procent.
Odbory se bouří
Vysoký růst cen je především důsledkem prvních kroků vlády v oblasti rozpočtové reformy. S nimi rozhodně nesouhlasí Českomoravská konfederace odborových svazů, která je připravena organizovat demonstrace i stávku proti dopadům reformy a dalším chystaným opatřením. V pondělí 21. ledna se sejde rada konfederace a bude jednat o situaci v podnicích.
