Kladívka, která nemají zvuk

2. 4. 2003

Autor: Euro.cz

Trh s uměním se otevřel a ovládly ho malé aukční síně

Papež surrealismu skladoval kdejaký krám. Pro sběratele umění, kteří dostanou začátkem dubna možnost něco ze sbírky André Bretona ulovit, je to dobrá zpráva. Dražba, která čítá 5300 kousků včetně děl takových mistrů, jako byl Joan Miró či Man Ray, by mohla vynést až 44 milionů dolarů. A kdo bude vládnout kladívku? Ani Christie’s International, ani její rival Sotheby’s Holdings. Bretonova nevlastní dcera pověřila prodejem malou pařížskou skupinu CalmelsCohen. „Vybrala si nás, protože jsme odborníky na umění dvacátého století,“ říká jeden z ředitelů Cyrile Cohen a připouští, že jeho styky s rodinou Bretonových byly také důležitým faktorem.
Když francouzský parlament v roce 2001 umožnil podnikatelskou činnost v oblasti dražeb a aukcí, čímž ukončil 500 let státního monopolu, zdálo se být jisté, že na tom nejvíc vydělají Sotheby’s a Christie’s. Tyto dvě gigantické společnosti, prodávající ročně předměty v hodnotě dvou miliard dolarů, ovládají globální trh a ve Francii se snaží vybudovat pevné zázemí. Ke všeobecnému překvapení ale lví podíl z této kořisti shrábnou místní soukromí obchodníci, jako teprve loni založená společnost CalmelsCohens. A investoři, kteří sázejí na liberalizaci francouzského trhu s uměním o objemu 600 milionů dolarů, nedočkavě čekají, aby mohli jejich výdělky podpořit. „Francouzský trh je jiný než londýnský nebo newyorský. Působí na něm nepřeberné množství menších obchodníků,“ podotýká François Curiel, prezident Christie’s Europe. Curiel tvrdí, že Paříž má nyní větší potenciál než obě zmíněné metropole umění.
Francouzský trh se právě vynořuje z doby temna. Na podnět antimonopolních úřadů Evropské unie se před dvěma lety francouzští zákonodárci rozhoupali ke zrušení systému zavedeného v 16. století, podle něhož se povolovalo pořádat aukce pouze vybrané skupině specialistů s vládní licencí, kteří sídlili převážně v chátrající budově Drouot v Paříži. Vláda také schválila 13 500 dolarů jako horní limit pro licenční poplatky, jež se platí z prodeje většiny uměleckých děl 20. století. V minulosti tyto faktory přispěly k tomu, že se Paříž v obchodování dostala na vedlejší kolej a na celosvětovém trhu s uměním se podílela necelými deseti procenty.
Díky zrušení omezení se francouzská scéna rychle otřepala. Francouzské sběratele přitahují vyhlídky na živější obchodní prostředí, takže přinášejí na trh více uměleckých děl. Jejich chování ale neodpovídá předpovědím: překvapivě často dávají přednost místním aukčním domům. Vysvětlením tohoto jevu může být, že jde o záblesk nacionalismu. Pravděpodobnější však je, že se místní ředitelé malých aukčních síní celá desetiletí věnovali rozvíjení vztahů s kupujícími i prodávajícími. Navíc mají dost peněz na to, aby konkurenci Sotheby’s nebo Christie’s mohli čelit.
Třeba agilní společnost ArtCurial Briest Poulain et LeFur, sídlící v exkluzivní budově z devatenáctého století na Champs Elysées, vznikl sloučením čtyř subjektů. Finančně je podporován leteckou dynastií Dassaultů a monackým realitním magnátem Michelem Pastorem. ArtCurial vydělal loni prodejem umění převážně z 20. století, které je jeho silnou stránkou, 77 milionů dolarů. Přitom síň Christie’s ze svých aukcí pořádaných ve Francii získala o čtrnáct milionů dolarů méně. „V současné době můžeme pokrýt všechny hlavní specializace a to v prestižnějším prostředí,“ říká zakládající člen Francis Briest.
Těžké váhy ale bojují tvrdě. Když v prosinci roku 2001 otevírala Christie’s svou elegantní pařížskou výstavní síň, přetáhla od Drouota špičkového dražitele Francoise de Riclèse. Kromě toho mají Christie’s a Sotheby’s nad místními konkurenty jednu velkou výhodu. K dispozici jsou jim globální sítě, díky nimž mohou dovážet umění z ostatních zemí a prodávat je ve Francii.
Sběratelé říkají, že to by mohlo pomoci velkým domům vytáhnout trumf, který by zvrátil rozložení sil v Paříži na jejich stranu: velká aukce impresionistů v kolébce tohoto uměleckého hnutí. Únorový prodej impresionistů v londýnské aukční síni Sotheby’s vynesl 35,5 milionu dolarů. Stejná akce v Paříži by mohla být stejně úspěšná. Zatím si však malé francouzské aukční domy svoje území bedlivě střeží.