Kladivo na řetězce

Kontroverzní zákon byl schválen v ořezané podobě

Slovenští zákonodárci se domnívají, že velké hyper a supermarkety používají nekalé obchodní praktiky. Rozhodli se proto vytvořit předpis, který by měl učinit přítrž jejich přílišné rozpínavosti. Nový zákon o obchodních řetězcích již podepsal prezident Rudolf Schuster a v platnost vstoupí 1. září.

Odlehčená verze.

Ve slovenském parlamentu se o obchodních řetězcích diskutovalo již v loňském roce, kdy vznikla i první verze zákona, kterou však prezident vrátil zpět. Původní materiál byl poměrně kontroverzní. Měl například upravovat proporcionální zastoupení zboží vyrobeného na Slovensku v prodejnách. Kromě toho chtěli předkladatelé zákona regulovat i výstavbu nových hypermarketů. V praxi by to znamenalo, že v každém městě by mohl působit jen omezený počet obchodních řetězců, určený na základě jejich velikosti. Máte již ve městě Delvitu a Kaufland? Potom nebudete mít Carrefour ani cokoliv dalšího. Utrpělo by tak konkurenční prostředí, protože lidé by měli menší svobodu výběru. Podobná ustanovení se však v nově schváleném zákoně již nevyskytují. I tak se ale zákon stal předmětem další politické šarvátky mezi stranami vládní koalice. Návrh předkládal předseda levicově-populistické strany Směr Robert Fico a pro jeho přijetí hlasovali kromě dalších levicových stran i poslanci koaliční strany ANO Pavla Ruska. Zástupci ostatních vládních stran se shodli, že tentokrát sice nejde o porušení koaliční smlouvy, ale o „rozbíjení vládní spolupráce“. Tak se vyjádřil předseda Strany maďarské koalice Béla Bugár.

O co jde?

„Pro běžného občana se nezmění nic. Mění se pouze tržní vztahy, které si obchodní řetězce vytvořily se svými dodavateli,“ uvedl pro deník SME předseda hospodářského výboru Ján Rusnák. Právě uvedené vztahy jsou hlavní oblastí, kterou zákon reguluje. Zakazuje zejména zneužívání ekonomické síly v podobě vybírání nejrůznějších poplatků pro zařazení výrobků dodavatele do prodejní sítě. Tyto platby se měly pohybovat od 30 do 150 tisíc korun za jeden druh. V případě, že výrobce poskytne obchodnímu řetězci slevu při odběru, je obchodník povinen promítnout 90 procent objemu této slevy do konečné prodejní ceny. Regulována bude i lhůta splatnosti faktur, a to na 45 dní. V této oblasti je dosud běžná i devadesátidenní splatnost. Kromě toho bude nově stanovena povinnost uvádět u zboží prodávaného pod značkou supermarketu i původního výrobce. Pokud tedy například Tesco fazole vyrobila pro řetězec jiná firma, spotřebitel se to musí dozvědět.

Žádná radost.

Zástupci obchodníků jsou přesvědčeni, že zákon je protiústavní. Prezident slovenského Svazu obchodu Pavol Konštiak protiprávnost spatřuje v tom, že předpis zvýhodňuje jednu skupinu podnikatelů. „Navíc problémy, které chce zákon řešit, už podchytily jiné zákony,“ uvedl pro Hospodárske noviny. Předseda představenstva COOP Jednota Slovensko Adrián Ďurček však uvádí, že ač je přesvědčen o protiústavnosti zákona, uvažuje, zdali má vůbec smysl podávat příslušný podnět Ústavnímu soudu Slovenské republiky. Po vstupu do Evropské unie (tedy za necelý rok) totiž začnou platit rovné podmínky pro podnikatele ze všech členských zemí, a tak budou moci obchodníci bez problémů odebírat zboží z Rakouska, Maďarska nebo Polska. Zákon nenadchl ani pravicově smýšlející politiky, kteří v této souvislosti připomněli, jak dopadly snahy regulovat ekonomiku v minulosti. „Zákon o obchodních řetězcích připomíná neslavně známou normu o revitalizaci z poloviny devadesátých let. Tento předpis měl vést pod taktovkou vlády k oživení slovenských podniků. Cíle byly vysoké, ale výsledek přesně opačný. Odstrašujícím příkladem jsou bývalé zbrojařské podniky v Dubnici, Martine či Detve. Zákon jim nejen nepomohl, ale doslova uškodil,“ uvedl poslanec za SDKÚ Jozef Mikuš.

Box. Česko versus Slovensko Český obchodní zákoník, ze kterého musí obchodní řetězce při svém podnikání vycházet, omezení – jež by například zakazovala poplatky za zalistování (uvedení produktu na regály supermarketů) – nezná. Zdroj z ministerstva průmyslu a obchodu, který nechtěl být jmenován, týdeníku EURO řekl: „Obchodní řetězce v Česku nelimituje vůbec nic. Přísnější zákon by byl určitě přínosem.“ S tím částečně souhlasí i Vladimír Preininger ze Svazu obchodu České republiky. „Podobné nařízení by mohlo potlačit praktiky, jako je například požadavek obchodníka, aby dodavatel nový produkt zalistoval,“ sdělil Preininger týdeníku EURO. Soudí, že problém ale tkví hlavně v nízkých cenách, na které dodavatel musí – pod tlakem obchodníka - přistoupit, aby v síti řetězce uspěl. „Za to, že obchodník zvyšuje dodavateli obrat, získává od něj výhodnější ceny,“ tvrdí odborník ze Svazu obchodu, „nejde sice o prodeje, které by byly vyloženě pod cenou, ale i tak je marže velice nízká. Aby se uživil, musí výrobce proto dodat obrovské množství produktů.“ Preininger je přesvědčen, že takové chování poškozuje nejen menší obchodníky, ale i řetězce. Podobná situace je však nejen na Slovensku, ale i v celé západní Evropě. Zákony takové chování ale mohou postihnout obtížně. Se zřejmě nejvíce kontroverzním bodem navrhovaného zákona - s regulací výstavby nových hypermarketů ve spádové oblasti - Preininger nesouhlasí. „Kdyby to slovenští zákonodárci schválili, znamenalo by to omezení podnikání,“ domnívá se. Provozovatelé hyper a supermarketů si totiž dovedou spočítat, kde mohou své provozovny postavit. „Nikdo nedá peníze tam, odkud by se to nevrátilo,“ domnívá se Preininger. Určitou roli při zařazení tohoto bodu do znění zákona zřejmě sehrála skutečnost, že se hypermarkety na Slovensku soustřeďují pouze do přibližně deseti oblastí. Odlišnost slovenských podmínek dokládá i analytik Marin Kadlečka ze společnosti Gfk. „Pokud hypermarkety ve vyspělém západním světě působí ve spádové oblasti kolem padesáti až sta tisíc obyvatel a v okruhu do třiceti minut jízdy autem, musí se na Slovensku přizpůsobit jiným podmínkám,“ napsal v oborovém magazínu Zboží a prodej. Další specifika slovenského trhu pro týdeník EURO zhodnotil expert na maloobchodní problematiku z výzkumné společnosti Incoma Research Tomáš Drtina. Zdůrazňuje, že na Slovensku mají – na rozdíl od Česka – stále velmi silnou pozici spotřební družstva. Prodejny Jednota jsou hlavním místem nákupu pro více než třetinu slovenských domácností. Nadnárodní řetězce ovšem v posledních letech expandují i na Slovensku. S výjimkou pobočky britské firmy Tesco jsou ovšem obraty nadnárodních řetězců na Slovensku řádově nižší, než jakých dosahují v České republice. Nicméně studie konzultantské firmy A. T. Kearney uvádí, že právě Slovensko se řadí – i přes potíže, které může nový zákon způsobit – z hlediska velkých řetězců společně s Čínou a Ruskem k nejperspektivnějším zemím. Naopak až na konci tohoto žebříčku se objevuje Polsko s Českou republikou.

Tab. Deset největších řetězců na Slovensku pořadí firma obrat (v miliardách SK)

1. Tesco Stores SR 16,5* 2. Metro Cash & Carry Slovakia 10,9 3. Billa 8,2 1,32
4. Kaufland SK 7,0* 5. Carrefour SK 6,5* 6. Ahold Retail Slovakia 4,5*- 7. M-Market 4,35 8. Prima zdroj holding 4,05 9. Labaš 3,1 10. Tabak Barczi 2,89

Poznámka: * odhady
Pramen: oborový časopis Moderní obchod