Česko přijde kvůli tabákové směrnici ročně o miliardu na daních Jediné, co je z příběhu pravdivé, je modravý obláček kouře, který se vznášel nad stolem, píše ve filmovém zpracování Jirotkova románu Saturnin svému pánu o výsledku pátrání Kanceláře pro uvádění románových příběhů na pravou míru příhodě továrníka Dubského, z něhož se vyklubal továrník Mikulka.
Brzy by mohl zmizet i ten obláček kouře.
Přední výrobci cigaret se totiž vrhli na vývoj nových nikotinových produktů, které by mohly klasické kuřivo nahradit. Podmínkou sice je, aby kuřákům zprostředkovávaly bezmála stejný zážitek včetně vydechování kouře, ale obláčků je významně méně a také nezavánějí jako u klasických cigaret. Zásadní výhodou pak má být, že půjde o „zdravější“ kouření. Při požívání nikotinu totiž nebude docházet ke klasickému hoření jako u cigaret. Tudíž kuřák nebude vdechovat krom nikotinu další škodlivé látky. Nejde přitom o již známé elektronické cigarety.
Tabákovým producentům má tato snaha pomoci nahradit zisky z prodeje klasických cigaret, proti nimž se ve světě vede stále urputnější boj. Naposledy podepsal protikuřácký zákon ruský prezident Vladimir Putin. Od června si tak Rusové nezapálí třeba na zastávkách, letištích či v práci. Od příštího roku se pak okruh zón bez dýmu rozšíří.
Za rok se bude inhalovat Nejdále ve vývoji je zřejmě společnost British American Tobacco, která svůj „inhalační přístroj“ chce uvést na trh již příští rok. „Když se to nezdaří, pak určitě půjde do prodeje v roce 2015,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Kingsley Wheaton, manažer zodpovědný za regulatorní záležitosti.
O trochu později, někdy mezi lety 2016 a 2017, chce se „zdravějším“ kouřením uspět i Philip Morris. Jen za rok 2011 investovala firma do vývoje náhražek cigaret přes 200 milionů dolarů. A v nejbližší době pak má padnout rozhodnutí, v které evropské zemi vystaví továrnu, do níž je připravena investovat až 600 milionů eur. Fabriky mohou být případně i dvě. Stojí proto za připomenutí, že svůj závod má výrobce marlborek v Česku v Kutné Hoře. Novinky budou pracovat namísto s hořením se zahříváním tabáku. Kratičká cigareta se zahřívá v přístroji, případně klasicky vypadající kuřivo se zahřívá uhlíkovou špičkou. Třetí cesta využívá kombinace roztoků ve speciální kapsli, čímž se pak uvolňuje nikotinová mlha.
Prozatím je ale trh s cigaretovými náhražkami, kam se počítají třeba žvýkačky nebo náplasti, nepříliš lukrativní. Celosvětově se pohybuje okolo dvou miliard liber ročně.
S verzatilkou v ruce Krátké cigarety v něčem, co vypadá jako větší verzatilka, se ještě nedostaly na trh, a už má na ně políčeno Evropská komise. Samozřejmě budou muset nést podobná varování, jaká známe z krabiček od cigaret. Navíc podle aktuálně projednávaného návrhu směrnice o tabákových výrobcích budou muset producenti nové výrobky šest měsíců před uvedením na trh registrovat u příslušných orgánů členských států. A ve výsledku nesmějí při jejich propagaci zdůrazňovat fakt, že škodí zdraví méně.
Česko se k těmto ustanovením, ostatně jako k celému návrhu směrnice, staví negativně.
Konkrétně se v rámcové pozici, již vypracovalo ministerstvo zemědělství, pod nějž tabák spadá, píše, že Česká republika souhlasí se zahrnutím nových tabákových produktů do regulace. Ale „způsob registrace není navržen tak, aby bylo alternativním výrobkům usnadněno uvádění na trh“. Rozvoj těchto produktů je pak podle resortu Petra Bendla žádoucí a bránění jim může Evropskou unii připravit o ekonomický profit.
Celkově je pozice naší vlády ke kontroverzní směrnici zajímavé čtení. Dala by se shrnout do věty: V zásadě s vámi souhlasíme, ale vše, co navrhujete, je blbost. Česko v tomto postoji není osamoceno. Své výhrady vznesly také Bulharsko, Švédsko, Dánsko, Itálie, Portugalsko či Rumunsko. Velmi nespokojené je také Polsko, které je významným producentem tabáku.
Boj za méně brutální regulaci, než jakou navrhuje komisař pro zdraví Tonio Borg, se ukáže jako pochopitelný při pohledu na čísla. Pro ministra Bendla jsou tabákové výrobky s osmi miliardami korun na vrcholu žebříčku vývozu zemědělských produktů. Ministr Miroslav Kalousek si zase díky spotřební dani připíše každoročně na stranu příjmů přes 40 miliard korun. Ministerstvo si pak dopočítalo už také dopady, které by schválení směrnice mělo na státní rozpočet. Při srovnatelném daňovém zatížení jako vloni, kdy se vybralo 47 miliard korun na spotřební dani, by Česko přišlo ročně asi o 0,94 miliardy korun. Počítá se totiž s tím, že do pěti let by spotřeba tabáku klesla o dvě procenta. Zpráva pak také hrozí zdvojnásobením nelegálního trhu na deset procent. To by státní kasu připravilo na daních o další tři miliardy. Varovat, varovat, varovat Co tak strašného maltský komisař navrhuje? Oproti návrhu svého předchůdce Johna Dalliho, jenž rezignoval kvůli podezření z korupce, nepočítá s jednotným balením. Na krabičky si ale komisař posvítil. Jednak by neměly mít zaoblené rohy (aby nevypadaly designově), jednak by 75 procent plochy mělo pokrývat zdravotní varování – jak textové, tak obrázkové.
Česká strana se obrázkům rakovinou stižených plic a jim podobným nebrání, ale je rezolutně proti tomu, aby na značku výrobce zbývala jen čtvrtina plochy. Hrozí rovnou tím, že by Unie mohla skončit u soudu, protože takový zásah do práv výrobce jde proti úmluvám Světové obchodní organizace (WTO). Ostatně
právě takovému řízení je nyní vystavena Austrálie, která nařídila varováními pokrýt 90 procent všech ploch krabičky. Nový Zéland se chtěl vydat stejnou cestou, teď ale čeká na verdikt nad sousedním státem.
Dalším často zmiňovaným opatřením, které komise navrhuje, je zákaz tenkých, tzv.
slim cigaret a také příchutí, mezi nimiž kraluje mentol. Obojí podle bojovníků proti kouření láká mladé lidi a usnadňuje jim s kouřením začít. Například Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku tvrdí, že „slimky budí dojem, že když budete kouřit, budete štíhlí, krásní a bohatí, opak je pravdou“.
Zástupci průmyslu se ale brání. „Je to, jako by komise zakázala prodej většího balení cukru, protože je potenciálně zdraví škodlivý,“ uvedla na setkání s novináři Danica Siváková z Japan Tobacco International. A k jejímu názoru se přiklání i česká vláda. Podle ní by měla být cigareta omezena délkou a ne průměrem. A za mentol se hodlá Česko bít kvůli tomu, že se bojí nárůstu nelegálního obchodu, protože u nás je „podíl cigaret s mentolovou příchutí více než dvě procenta z celkového objemu cigaret“, a navíc argumentovat mladými kuřáky je prý liché, neboť u nás jsou mentolky oblíbeny „především u starší generace kuřáků“.
Výčet toho, co se Česku nelíbí, by mohl ještě pokračovat. Boj o směrnici bude podle všeho tvrdý, a hlavně na bruselské poměry velmi rychlý. Současné irské předsednictví si předsevzalo, že rámcově by měla být jednání do prázdnin uzavřena. Kvaltovat chce i Evropský parlament. Nestihnou-li europoslanci schválit směrnici do příštího roku, spadne pod koberec. Příští rok jsou totiž eurovolby. A tak boj za tabák nebo proti kouření se stává předvolebním trhákem. Rozděluje i české europoslance. Za kuřáky lobbuje například lékař Milan Cabrnoch (ODS) a poukazuje na to, že směrnicí Evropská komise překračuje své pravomoci. Bijcem na druhé straně tábora je zase Pavel Poc (ČSSD), který odmítá ekonomické argumenty a hledí jen na zdravotní přínosy.
Jenže v tom je jeden z kamenů úrazu. Spolehlivé argumenty z vědeckých zkoumání ke směrnici nepředložila ani sama komise. Tím mimochodem často argumentuje ministerstvo zemědělství ve své pozici, že neexistují přesvědčivé důkazy, že by to které opatření zabralo. Ono je ve své podstatě těžké najít studii, kterou by neplatil tabákový průmysl, nebo naopak jeho odpůrci.
Za kouření elektronické Směrnice však nerozčiluje jen tabákové lobbisty, producenty cigaret či českou vládu.
Zkritizovaly ji i protikuřácké organizace. Ty se totiž pustily do boje za záchranu elektronických cigaret. Klauzule, která říká, že jakýkoli produkt s více než čtyřmi miligramy nikotinu musí být schválen jako medicínský výrobek, podle nich elektronické cigarety odsuzuje k záhubě. E-kuřivo by tak muselo projít složitými, a zejména nákladnými klinickými testy, což by jeho cenu vyšroubovalo do neprodejných výšin. „Elektronické cigarety by měly být vnímány jako náhražkové produkty (jako třeba žvýkačky nebo náplasti) a neměly by podléhat složitému testování,“ uvedla pro The Independent Amanda Sandfordová, mluvčí protikuřáckého sdružení Ash. Britská královská lékařská společnost zase lobbovala za to, aby e-cigarety byly mnohem dostupnější, protože by mělo co nejvíce kuřáků „klasiky“ přejít na méně škodlivé náhrady. Odpůrci tohoto ustanovení směrnice navíc argumentují tím, že by pomohlo samotným výrobcům klasického kuřiva, neboť by chránilo jejich současný trh.
Takže směrnice slovy českého postoje „jde správným směrem“, ale nevolí asi nejlepší prostředky.
600 milionů eur tolik má na příští tři roky připraveno Philip Morris na stavbu továrny na výrobu nových tabákových produktů
O autorovi| Adam Junek • junek@mf.cz
