ZNAČKA KVALITYJistota spotřebitele o použití tuzemských surovin a výroby v případě potravin označených logem Klasa před pár týdny skončila. Obdobné označení totiž mohou v budoucnosti získat i zahraniční výrobky. Přesto by zákazník neměl na výrobky Klasa zanevřít.
ZNAČKA KVALITY Jistota spotřebitele o použití tuzemských surovin a výroby v případě potravin označených logem Klasa před pár týdny skončila. Obdobné označení totiž mohou v budoucnosti získat i zahraniční výrobky. Přesto by zákazník neměl na výrobky Klasa zanevřít.
Podle unijních nařízení není od května možné se při propagaci potravinářských výrobků odkazovat na členskou zemi, v níž produkt vznikl. Ani na původ příslušné suroviny či konkrétního výrobce. V prezentaci proto nelze používat sousloví jako „národní produkce“, „český výrobek“ nebo „z darů naší země“. Doposud to možné bylo, ale pouze proto, že Česko mělo na státní propagaci zemědělských a potravinářských výrobků tříletou výjimku. Ta ovšem vypršela. V praxi to znamená, že označení Klasa mohou získat jakékoli potraviny, které splní nově koncipované zásady.
Jak upozorňuje mluvčí ministerstva zemědělství Táňa Králová, Unie umožňuje ze státních peněz propagovat pouze obecně kvalitativní vlastnosti výrobků. „Podmínky pro udělování značky směřují nyní primárně k podpoře výrobků, které vykazují výjimečné kvalitativní charakteristiky. Cílem podpory je stanovení zejména nediskriminačních podmínek pro získání značky Klasa, zajišťující volný pohyb zboží na unijním trhu,“ uvádí Králová. Jinými slovy, toto označení by mělo pro spotřebitele postupně znamenat zejména garanci kvality, ale ne tuzemského původu.
I v nových podmínkách podle Králové podpora značky ze státních peněz pokračuje. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) podle svého mluvčího Viléma Frčka nepřestal žádosti výrobců o ocenění přijímat. Žadatelé se ale již musí řídit upravenými pravidly, která jsou dostupná na webové stránce fondu. Podle Frčka je přitom zásadní změnou pouze vypuštění odkazů na Českou republiku. „Naopak byla do zásad přidána podmínka spolupráce producenta s českými kontrolními orgány,“ upřesňuje mluvčí.
CERTIFIKÁT I PRO ŘETĚZCE?
Nová pravidla otevírají prostor pro to, aby uvedené ocenění mohly získat i takzvané „Private Label“, tedy značky obchodních řetězců. Domnívá se to alespoň viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Některé řetězce, například Tesco nebo COOP, chtěly pro své značky získat Klasu již v minulosti. „Například COOP měl tuto strategii před dvěma lety. I když je nyní situace trochu jiná, neznamená to, že by nechtěly mít receptury výrobků Klasa mezi privátními značkami. Podle mne je důležitější než znalost této značky její prodejnost, to zajímá i výrobce. A řetězce jsou schopny tuto prodejnost zabezpečit,“ tvrdí Juračka.
Mezi privátní značky přitom patří velmi často potraviny tuzemského původu, avšak bez uvedení konkrétního výrobce. V některých zemích tvoří podíl takových výrobků v obchodech padesát i více procent. Na rozdíl od Česka, kde jsou Private Label spíše symbolem levného a méně kvalitního zboží, se v zahraničí snaží řetězce vytvářet a dodržovat u těchto značek image vyšší kvality.
To by logicky korespondovalo s novou strategií Klasy. Podle Juračky navíc neexistuje a ani v minulosti neexistoval důvod, proč řetězcům ocenění nepropůjčit. „Argumentem tehdy bylo, že obchod nemá certifikované prodejny. To ale s podmínkami výroby potravin nemá nic společného,“ říká viceprezident.
REZERVY V OZNAČENÍ Brusel nezakazuje propagaci konkrétních národních výrobků, pokud ovšem na jejich propagaci nepřispívá stát. Klasa v bývalé podobě by tedy mohla pokračovat, kdyby byla plně hrazena výrobci potravin. Ti ale v minulosti několikrát poukázali na to, že na takové aktivity nemají dostatek peněz.
Pro spotřebitele jednoznačnou identifikací původu tak nakonec zůstanou patrně jen ochranná označení původu nebo zeměpisná označení. Unie dosud schválila Česku osm takových výrobků. V uplynulých měsících registrační proceduru úspěšně dokončilo pět výrobků - štramberské uši, pohořelický kapr, žatecký chmel, hořické trubičky a na konci května i karlovarský suchar.
O ochranu Evropské unie se ucházejí ještě další dvě desítky českých produktů. V nejbližší době Evropská komise rozhodne, zda mezi oficiálně chráněné tradiční potravinářské a zemědělské produkty zařadí například nošovické kysané zelí, pardubický perník, třeboňského kapra nebo mariánskolázeňské oplatky. Přístupovou smlouvou jsou také chráněny názvy budějovické pivo, českobudějovické pivo a budějovický měšťanský var.
PROPAGACE PŘINESLA ZNALOST
Kvůli změně podmínek se může zdát, že na projekt propagace Klasy vynaložil stát peníze zbytečně. Ministerstvo zemědělství nicméně tvrdí, že její prezentace smysl má a nadále mít bude. Podle Králové se totiž významně zvýšila znalost této značky mezi spotřebiteli. Na konci roku 2005 nechal SZIF zpracovat průzkum, který ukázal, že znalost značky Klasa vzrostla na 68 procent oproti dřívějším 17 procentům. Stejná data pak fond ověřoval o rok později, a to již znalost značky dosáhla 81 procent.
„Dá se tedy říci, že projekt Klasa velmi přispěl k tomu, aby se spotřebitelé po vstupu Česka do Evropské unie neodvrátili od kvalitní tuzemské potravinové produkce. A s postupem času zároveň přispěl k stoupajícímu zájmu o kvalitu a původ potravin na úkor preferencí čistě cenové výhodnosti. Sami producenti podle jiného výzkumu již také zjistili, že logo značky Klasa na obalu jejich výrobku může hrát významnou roli v tom, zda ho spotřebitel koupí, či nikoliv,“ uzavírá Králová.
| LETOS KONČÍ ČTVRTINA V letošním roce končí platnost certifikátu Klasa u 25,3 procenta oceněných výrobků. Pokud chtějí výrobci nadále příslušné logo na svých produktech mít, musejí respektovat nová pravidla. K prodloužení je potřeba zaslat minimálně měsíc před ukončením platnosti certifikátu příslušnou žádost. „Dále vyznačit případné změny, které nastaly za období tří let platnosti certifikátu, popsat nadstandardní kvalitativní charakteristiku výrobků a vše doložit laboratorními rozbory, které nejsou starší tří měsíců. Pokyny k prodloužení certifikátu jsou také uvedeny na www.eklasa.cz,“ vysvětluje mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu Vilém Frček. |
