Měl prezident Václav Klaus dělat Stanislavu Grossovi větší problémy při sestavování vlády?
- Ano 21,4 %
- Ne 75,0 %
- Nevím 3,6 %
Způsob, jakým postupoval prezident Václav Klaus při pověření Stanislava Grosse sestavením nové vlády, považují účastníci pravidelné ankety týdeníku EURO za správný. Velká část respondentů Manažerského barometru přitom poukazovala na to, že Václav Klaus stejně mnoho jiných možností neměl. „Vzhledem k tomu, že podmínky dané prezidentem panu Grossovi pro sestavení vlády (většina v parlamentu, fungování bez podpory KSČM) byly splněny, nemělo smysl dělat jakékoliv obstrukce a domnívám se, že bylo žádoucí z celospolečenského hlediska řešit vládní krizi co nejrychleji,“ zněla odpověď podporující názor, který sdílely tři čtvrtiny manažerů.
Ředitelé se shodovali většinou také v tom, že je jen logické, aby vládu sestavoval předseda strany, která zvítězila v posledních volbách. „Prezident by neměl politikařit, pokud se Grossovi podařilo sestavit vládu a schválí ji parlament, má jasný mandát, ať se nám to líbí nebo ne. Je na voličích, aby vyjádřili svůj názor při příštích volbách, a pokud sebou necháme zametat, je to problém nás všech. Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží,“ uvedl jeden manažer. Jeho kolega ani s odlišným postupem Václava Klause nepočítal: „ČSSD vyhrála volby a jaksi je na tahu. Pokud by pan prezident tomuto procesu házel klacky pod nohy, popřel by vlastně sám sebe. Vždy kritizoval svého předchůdce za zákulisní politiku. Samozřejmě může formálně vznést jisté výhrady nebo si na někoho posvítit, ale jeho úloha by měla být minimalistická. On by se vlastně v opačném případě choval nestátotvorně. Nejsem přesvědčen, že tato vláda je něčím výjimečným, ale jiná vláda není a předčasné volby nejsou na pořadu dne. Jinými slovy: musíme brát to, co je. Klaus zatím drží ,lajnu'.“
Mnozí z ředitelů upozorňovali na to, že obstrukce ani prezidentu republiky nepřísluší. „Už zkoušení z jazyků je pro hlavu státu nedůstojné. To, že tato vláda není jeho vládou, lze dát najevo kultivovaněji,“ prohlásil jeden ředitel. Jiný respondent souhlasil, že „by to byla jen prázdná gesta, a těch nemá prezident zapotřebí“. Svou odpověď rozvedl: „Momentem předložení podpory 101 hlasů by to působilo školácky. Václav Klaus dokázal velmi jasně vyslovit, co si o nové vládě myslí, co od ní očekává, a to mu dává dostatečný prostor se k její práci vyjadřovat. Další manažer pouze podotkl: „Prezident tu není od toho, aby dělal problémy. Ty měla dělat opozice.“
Jakákoli snaha prezidenta o výraznější ovlivňování podoby vlády by stejně neměla smysl, tvrdili ve svých reakcích někteří ředitelé. Autor následujícího příspěvku ve výsledku dokonce spatřoval naději do budoucna: „Je právem každého manažera, aby si sestavil svůj tým, jak uzná za vhodné. A celkové výsledky týmu pak předurčují manažerův osud. Přístup manažera ovlivňuje i prostředí, ve kterém získával své první praktické zkušenosti. Doufám proto, že po uplynutí dvou let bude celá Česká republika ve stejně skvělém stavu jako České dráhy.“
K budoucnosti Česka řízeného novou vládou se často vyjadřovali i ostatní účastníci ankety. „Jestliže Špidlova vláda, která měla nezpochybnitelný mandát, dělala velmi kompromisní rozhodnutí, tak tato vláda, se značně nejistou podporou, bude ve svých reformních krocích ještě vlažnější. Změna volebního systému je nutná,“ soudí jeden manažer. Jeho kolega má na tým v čele státu podobný názor: „Výsledek řešení je dle mého názoru neuspokojivý, protože se nic zásadního, co společnost potřebuje, do voleb v roce 2006 nestane. Vzhledem k tomu, že řešení předčasnými volbami bylo neprůchodné, se však dalo jednoznačně očekávat, že dojde jen ke změně některých tváří, ale nikoli k systémové změně chování nové, respektive staronové vlády.“
„Prezident zřejmě po uvážení všech okolností udělal, co bylo nutné a možné v rámci daného rozložení politických sil,“ poznamenal jiný ředitel. Dalšímu se zdá, že Václav Klaus svůj postoj vykalkuloval: „Proč by to dělal? Z ohlasů tisku i z anket vyplývá, že jeho postoj v této otázce byl kladně hodnocen, a pan prezident si toho byl nepochybně velice dobře vědom již předem.“ A jeden manažer o vypočítavosti obou politiků nepochybuje: „Ideální by bylo bývalo, kdyby se poprali v přímém přenosu či jednou, zcela výjimečně, vyslovili nějaký názor. Samozřejmě s rizikem, že to zachmuří jejich jinak skvělý mediální obraz a sníží o několik procent jejich téměř 200procentní popularitu.“
Právě pragmatičnost chování Václava Klause některým respondentům připadala jako špatný krok. Pro více než pětinu manažerů je totiž řešení situace zklamáním. „Václav Klaus měl dělat problémy, a to ne z principu, ale ze zcela zřejmých a objektivních důvodů. Gross obsadil do vlády některé osoby, které jsou nekompetentní, poplatné bývalému režimu a korumpované. Je to opět o stupeň vyšší arogance vůči voliči, coby také daňovému poplatníku.“
Odpovídalo 85 manažerů
