Demokratická veřejnost nyní podstupuje zvláštní zkoušku
Prezident Václav Klaus se postavil do čela všech, kteří se nehodlají smířit s veskrze provokativním pochodem neonacistů židovským městem pražským na výročí takzvané Kristallnacht symbolizující začátek holocaustu - nejtragičtější události uplynulého století. Jeho postoj je skutečně hoden hlavy státu a respektu všech demokratů. A je podpořen silnou vnitrostátní i mezinárodní odezvou, včetně proslulého Centra Simona Wiesenthala.
Demokratická veřejnost tak nyní podstupuje zvláštní zkoušku, zda dokáže své oprávněné zájmy a přesvědčení prosadit demokratickou cestou – a zda to naše legislativa a soudní praxe vůbec umožní…
Magistrát ze své pravomoci dva ohlášené pochody neonacistů zakázal. Dvakrát však narazil na soud, který - poprvé snadno, podruhé kostrbatě, leč stejně - magistrátní zákaz zrušil. Poprvé magistrát zákaz odůvodnil nevynalézavě obavou o bezpečnost osob, zabezpečení zásobování a průchodnost židovským městem pražským. Podruhé již zvýšil „laťku“ své argumentace a k zákazu použil důvody z oblasti rozněcování nesnášenlivosti a nenávisti.
S touto argumentací se soud již nepral, ale využil ustanovení zákona, které pracuje s „oficiálně oznámeným účelem shromáždění“, ač všichni vědí, že jde o něco zcela jiného. Nesoulad místa a doby konání pochodu s jeho oficiálně oznámeným účelem je nad slunce jasnější a nepochybně koliduje s ústavním právem na pokojné shromažďování. Toto shromáždění je totiž od samého počátku, daného ohlášeným časem a místem, nepopiratelně konfrontační, provokační, zlomyslné a urážlivé.
Je však otázkou, zda nezaregistrované občanské sdružení je právnickou osobou (více na straně 8). Selský rozum nasvědčuje, že není, nemohlo tedy nic ohlašovat, a tak nemohl vzniknout právní problém. Ale i bouře ve sklenici vody je paradoxně prospěšná, protože bacily trénují imunitní systém.
