KLÍČOVÁ SETKÁNÍ

Investor relations (IR) je disciplína veřejně obchodovaných společností. Spočívá v předávání informací o hospodářských výsledcích a výhledech společnosti současným i potenciálním investorům. U našich podniků se zatím příliš neprosadila. Komunikace společnosti s investorskou a finanční veřejností přitom umožňuje naplnění samotné podstaty kapitálového trhu. Tou je setkání dvou klíčových skupin: firem, které mají určité podnikatelské plány, ale chybí jim prostředky na jejich financování, a investorů, kteří prostředky mají a hledají ty nejlepší příležitosti pro jejich zhodnocení. K tomu, aby investoři mohli posoudit výhodnost jednotlivých investic, potřebují mít od společností co nejvíce úplných a správných informací.

Strategická disciplína.
Důvod, proč drtivá většina českých akciových společností nevěnuje potřebnou pozornost komunikaci s investorskou komunitou, souvisí s vývojem našeho kapitálového trhu. Emitenti dlouho nebyli motivováni k zveřejňování informací o svém hospodaření. Na kapitálový trh se totiž podniky dostaly v rámci kuponové privatizace, tedy rozhodnutím státu, a nikoliv tím, že by musely investory přesvědčovat o kvalitě svých podnikatelských záměrů a ucházet se o jejich důvěru. Management podniků tudíž v komunikaci s investory neviděl význam a informační otevřenost vůči kapitálovému trhu chápal spíše jako nadbytečnou aktivitu, která s sebou nese zbytečné náklady. Společnosti informačně otevřeny nejenže nechtěly být, ale vinou dlouho nečinného státního dozoru ani být nemusely.
Tím, že managementu akciových společností chyběla vůle informovat o jejich hospodaření investorskou a finanční veřejnost, se na českém trhu nerozvíjel ani obor investor relations.
Zatímco by se domácí veřejně obchodované společnosti, které se o své vztahy s investory starají, daly spočítat na prstech jedné ruky, na zavedených kapitálových trzích jsou investor relations již dávno považovány za strategickou firemní disciplínu. Například již v roce 1969 byla založena mezinárodní profesní asociace IR pracovníků a konzultantů s názvem The National Investor Relations Institute (takzvaná NIRI). V současné době má NIRI již přes 4500 členů, kteří zastupují značnou část největších veřejně obchodovaných amerických společností, ale i malé a střední podniky. Ve Velké Británii jsou počátky tohoto oboru spojovány až se začátkem osmdesátých let, přesto rychle nabývá na svém významu a dohání v tomto směru americký trh.
Průzkumy, které jsou na těchto trzích prováděny, ukazují, že funkci investor relations je přikládán stále větší význam, a to nejen u velkých, ale už i středních a malých společností. To potvrzuje i rostoucí trend v počtu členů IR profesních asociací, v počtu společností, které zavedly IR oddělení, či stále vyšší profesní uznání IR podnikových pracovníků i externích konzultantů.
Jistě je oprávněné namítat, že nelze jednoduše srovnávat české prostředí s anglosaským, kde se kultura kapitálových trhů rozvíjí již několik desítek let a kde kapitálový trh hraje ve firemních financích daleko větší roli, než je tomu v kontinentální Evropě. Místní investor relations ovšem prohrávají i ve spravedlivějším srovnání s okolními trhy, jako například v Rakousku, ale i Maďarsku a Polsku.

Cíle vztahů s investory.
Jak v naší praxi nejsou vztahy s investory příliš rozvinutou disciplínou, je možné se často setkat s mylnou představou, že cílem investor relations je růst ceny vlastních akcií. Smyslem vztahů s investory je zajistit, aby účastníci trhu měli dostatek správných informací k objektivnímu ocenění akcií společnosti a aby cena vlastních akcií nebyla nepříznivě ovlivňována nepřesnými informacemi a lichým očekáváním na trhu. Správně vedené vztahy s investory mohou mít pozitivní vliv na celkovou hodnotu společnosti a cenu jejího kapitálu, ale ani sebelepší komunikace s investorskou veřejností nenahradí dobré hospodářské výsledky.

Emise, fúze a doprivatizace.
S tím, jak se místní kapitálový trh postupně standardizuje, lze očekávat vývoj oboru investor relations i v našich podmínkách. Předpokladem je další kultivace domácího kapitálového trhu, který by už nebyl jen místem sekundárního obchodování s cennými papíry, ale i místem, kam si budou podniky chodit pro nový kapitál. Podniky potřebují prostředky na financování svých záměrů a na trhu jsou již příhodnější podmínky pro vydání primární emise akcií.
Navíc si řada firem začíná uvědomovat, že jejich další existence závisí na získání vhodného strategického investora. Důvěru a zájem investorů, a tím i snadnější přístup ke kapitálu a jeho nižší cenu ovšem podniky nezískají bez správné komunikace s finanční a investorskou veřejností.
Růst významu investor relations lze předpokládat i v souvislosti s trendem v oblasti fúzí a doprivatizací významných českých společností. Mají–li být tyto transakce úspěšné, musí být pozitivně vnímány investorskou a finanční veřejností. Rozvoj oboru by mohlo urychlit i zapojování našeho trhu do evropských struktur. České podniky se budou muset přizpůsobovat mezinárodním zvyklostem, a to i v oblasti komunikace na kapitálovém trhu. Významnou roli bude hrát i zlepšování úrovně takzvané corporate governance. Dokud sám management akciových společností nebude motivován k dobrému postavení společnosti na kapitálovém trhu, nebude mít důvod k zřizování IR oddělení či najímání IR poradců.