Zdravotní pojišťovny chtějí převzít úrazové pojištění zaměstnanců. Mohla by se z něj platit i péče o nemocné z povolání
Přes šest miliard ročně vyberou dvě vyvolené komerční pojišťovny od zaměstnavatelů na povinném úrazovém pojištění. Systém, který byl při svém zrodu v roce 1993 zamýšlen jako dočasný a který už řada institucí označila za nespravedlivý, přetrvá podle aktuálních jednání ještě nejméně další dva roky. Na jeho nové podobě se zatím nedaří najít shodu.
Rozetnout roky trvající debaty, které dosud nevedly k žádnému výsledku, nebude jednoduché. Monopol dvou pojišťoven není jediné, co je na současném systému pojištění pracovních úrazů kritizováno. Někteří zaměstnavatelé už nechtějí, aby se významná část jejich povinného pojistného rozpouštěla ve státním rozpočtu.
Miliardy pro stát Tak to dnes s přebytkem úrazového pojištění chodí. A čísla to nejsou zanedbatelná. Z celkových 6,4 miliardy korun, které v roce 2012 vybraly Česká pojišťovna a Kooperativa na povinném úrazovém pojištění zaměstnavatelů, šlo na pojistná plnění 3,6 miliardy. Samy pojišťovny na správní režii získaly 580 milionů. Rozdíl mezi výnosy a náklady pojištění, celkem přes 2,2 miliardy korun, se stal příjmem státního rozpočtu. Místo náhrady za pracovní úrazy tak tyto peníze šly možná na stavbu dálnic.
Celkem si od roku 1993 přišly jmenované pojišťovny na 12,4 miliardy korun. Přímo do státního rozpočtu přiteklo z povinných odvodů na úrazové pojištění přes 23 miliard.
Pojištění kryje zaměstnavatelům jejich odpovědnost vůči zraněným a nemocným zaměstnancům, náklady na zdravotní péči však nikoli. „Ekonomické dopady pak nesou buď zaměstnavatelé, nebo – ještě častěji – systém veřejného zdravotního pojištění. Na ten dopadá zřejmě největší část nákladů spojených s pracovními úrazy nebo nemocemi z povolání,“ kritizuje výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů (UZS) Vít Jásek.
Členy unie jsou i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Ty jsou prý připraveny úrazové pojištění převzít. Podle jejich představy by úrazové pojištění nemělo být jen doplňkem k ostatním systémům, ale mělo by kompletně obstarat náklady na pracovní úrazy a nemoci z povolání, včetně peněz na léčbu zraněných a postižených. Když dnes hradí léčbu pracovních úrazů a nemocí systém zdravotního pojištění, tak prý sanuje mezery v úpravě úrazového pojištění. Zdravotní pojišťovny přitom mají zkušenosti s nemocemi z povolání i úrazy. A tak se otvírá debata nejen o tom, kdo má povinné úrazové pojištění zajišťovat, ale i o jeho rozsahu a obecně organizaci.
Výjimkou jsou případy, kdy se prokáže souvislost úrazu a porušení zákona ze strany zaměstnavatele. Pak zdravotní pojišťovny vymáhají náklady na léčbu od dané firmy. Jenže to jsou podle UZS jen tři procenta případů.
„Prokázat zaviněné protiprávní jednání zaměstnavateli je často nemožné, většinou pro důkazní nouzi,“ uvádí Jásek.
Že by úrazové pojištění přešlo plně na zdravotní pojišťovny, sice mezi zvažovanými variantami je, ale není nejpravděpodobnější. Už jen proto, že by to bylo složité. „Z tohoto pohledu považujeme za možnou jak variantu odškodňování soukromými pojišťovnami včetně nových, které získají oprávnění, tak i variantu odškodňování Českou správou sociálního zabezpečení,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Petr Habáň.
Komerční, nebo veřejné?
Také v odborné komisi vytvořené vládou, která posuzovala čtyři různé varianty systému úrazového pojištění zaměstnanců, získaly nejsilnější podporu dvě zmíněné varianty. Tedy buď otevření úrazového pojištění dalším komerčním pojišťovnám, nebo jeho převedení na Českou správu sociálního zabezpečení. Spojení se zdravotními pojišťovnami je pro většinu členů komise zcela neakceptovatelné. Čtvrtou variantou je vznik nové zvláštní úrazové pojišťovny, který by byl ale administrativně velmi náročný.
S trochou nadsázky se dá říct, že se v této záležitosti odehrává jeden z mála čistých ideových střetů v dnešní politice. Zatímco zaměstnavatelé odmítají přímý vliv státu na pojistné, které musejí platit, odboráři žádají naopak co nejsilnější kontrolu státu nad těmito prostředky.
„Jsou to peníze podnikatelů, mám nerad, když někdo extrémně mluví do peněz, které mu nepatří,“ uvedl po posledním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Jsme pro komercionalizaci. Kolegové ze sociálního partnerství mají jinou představu, bude to na rozhodnutí vlády,“ dodal.
Onu „jinou představu“ přiblížil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula: „Vláda nemá tyto prostředky komercionalizovat. Má k tomu zřídit novou specializovanou veřejnoprávní pojišťovnu s tripartitní správou, aby nad těmi prostředky měla Česká republika stále dohled, protože toto pojištění je dáno zákonem, je povinné a nerizikové z hlediska příjmové stránky.“ Unie zaměstnavatelských svazů nemá pro svou vizi úrazového pojištění spravovaného zdravotními pojišťovnami širokou podporu. Podařilo se jí ovšem nastolit otázku, zda je správné přebytky z úrazového pojištění posílat do státního rozpočtu. Podle Jáska by měly jít do zdravotního pojištění, aby alespoň zčásti splnily svůj deklarovaný účel.
Podle materiálu ministryně Michaely Marksové pro vládu by ale nemělo význam, kdyby se z úrazového pojištění platila i zdravotní péče. „Přechod na komplexní systém by znamenal zcela zásadní změnu nejen v systému zabezpečení zaměstnanců a pozůstalých při pracovních úrazech, ale i změnu v systému zdravotního, nemocenského a důchodového pojištění, to vše bez podstatného věcného přínosu,“ uvedlo ministerstvo.
Přesto by do budoucna mohlo povinné úrazové pojištění hrát větší roli než nyní. „Je důležité, aby systém přinesl vyšší kvalitu v oblasti prevence pracovních úrazů a komplexní rehabilitace, která v případě pracovního úrazu zajistí lidem maximální možné obnovení pracovních schopností,“ uvedl mluvčí resortu Habáň.
Další roky postaru Dosavadní systém sice nemá ve státní správě žádné hlasité příznivce, ale přesto přežil už několik pokusů o změnu. Diskusi o novém řešení úrazového pojištění dalo nový impulz to, že se vláda 1. prosince rozhodla zrušit zákon o úrazovém pojištění z roku 2006, který dosud nenabyl účinnosti. Ten měl úrazové pojištění vyjmout ze zákoníku práce a komplexně změnit, ale pro neslučitelnost s reálným životem byl neustále odkládán.
Jen pouhou zajímavostí z tohoto pohledu je, že po případném otevření systému povinného pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy zbudou státu z toho stávajícího závazky.
Jedná se o lidi, kterým jejich práce způsobí nemoc z povolání ještě za stávajícího systému, ale nahlásí to až po jeho ukončení. Případně se případ do konce stávajícího systému nestihne vyřešit. Podle odhadů ministerstva to může celkem činit nějakých 61 miliard korun.
„Od toho, jaká varianta bude nakonec zvolena, závisí termín přechodu na nový systém. Stávající systém bude své služby poskytovat minimálně ještě další dva roky,“ uzavírá Habáň. Na další roky tedy mají úrazové pojištění ve správě dvě komerční pojišťovny bez další konkurence. Ovšem při projednávání zákoníku práce jim před časem poslanci na polovinu snížili jejich marže. Na správní režii jim od ledna nezbude ani 13,5 procenta pojistného jako do roku 2012, ani devět procent jako dosud, ale jen čtyři procenta.
I to je podle některých poslanců až až.
„Marže zahraničních pojišťoven, které provádějí tuto činnost, ať už ve Švýcarsku, v Německu, nebo v Rakousku, se pohybují na dvou procentech. Takže i čtyři procenta jsou pořád dvakrát tolik,“ prohlásil ve sněmovně Jaroslav Zavadil (ČSSD). l
Přebytky pro erár
Přehled hospodaření Kooperativy a České pojišťovny
s pojištěním pracovních úrazů a nemocí z povolání
(1993–2012; v mld. Kč)
Přijaté pojistné celkem 77,762
Vyplacená pojistná plnění 42,629
Správní režie celkem* 12,409
Rozdíl (příjem státu) 23,281
* Do roku 2012 činila zákonná marže pojišťoven 13,5 % z vybraného
pojistného, do konce letošního roku byla marže 9 %, po Novém roce bude 4 %.
Zdroj: MPSV
Že by úrazové pojištění přešlo plně na zdravotní pojišťovny, sice mezi zvažovanými variantami je, ale není nejpravděpodobnější. „Považujeme za možnou jak variantu odškodňování soukromými pojišťovnami včetně nových, které získají oprávnění, tak i variantu odškodňování Českou správou sociálního zabezpečení,“ uvedl mluvčí MPSV Petr Habáň.
O autorovi| Adéla Čabanová • cabanova@mf.cz
