V třicetitisícovém městě Alice Springs stoupá počet dní v roce, kdy teploty překračují 40 stupňů Celsia. V období mezi loňským a letošním červnem to bylo 55 dní. Teploty vyšší než 35 stupňů byly naměřeny v dalších 129 případech.
Nárůst teplot znamená větší sucho a také snížení kvality pitné i užitkové vody. Její nedostatek komplikuje ochlazování domů, většina laciných zařízení potřebuje vodu, jež se odpařuje a chladí okolí. Nejvíce jsou ohrožení místní Austrálci, kteří bydlí okolo města v levných domech.
Ve městě už loni dosahovaly teploty na povrchu ulic, kde nebyl stín, 61 až 68 stupňů. „Nemůžeme pokračovat dosavadním způsobem,“ uvedla Josie Douglasová, jež je zodpovědná za výzkum v organizaci Central Land Council. Rada zastupuje práva původních obyvatel.
„Místní Austrálci jsou velmi odolní. Přizpůsobili se tomu, aby zvládali drsné a proměnlivé počasí na poušti. Ale existují limity,“ přiznala, že měnící se klima dělá z vnitrozemí australského kontinentu neobyvatelné místo. Klimatická změna podle ní ničí přirozené prostředí, a s tím i kulturu původních obyvatel Austrálie.
50 let staré klimatické modely se nemýlily. Oteplování postupuje „podle plánu“
Většina komunit, které žijí v poušti, už nemá dostatek vody. Zásoby jsou stále tenčí, nestačí ani pro zvířata, která umírají po tisících. Ministryně životního prostředí regionu Severní teritorium Eva Lawlerová už loni v září varovala, že pokud se nepřijmou speciální opatření, území bude neobyvatelné.
Radní města Alice Springs se obávají, že dojde k vlně interních klimatických uprchlíků, kteří přijdou do města. Radnice ale nemá dostatek prostředků, aby nápor zvládla. Starosta města Damien Ryan odmítl vyhlásit klimatickou nouzi. Nic to neřeší, pokud úřady nemají plán, co dál, namítl.
Douglasová uvedla, že Austrálci už ze svých příjmů za pronájem místních pozemků investují do solárních panelů, budují zahrady a bazény. Pokud ale chybí snahy vlády situaci řešit, nebude to stačit. Bez účinné klimatizace se podle ní nedá v domech bydlet, laciné ochlazovače vzduchu nemají dostatek vody na provoz.
Problém je v tom, že neexistují nové zdroje vody, program vrtání nových studní nefunguje, nebo jen s minimálním úspěchem, vysvětlil mluvčí firmy Power a Water Corporation v oblasti Severního teritoria. V regionu prší rok od roku méně, srážkové úhrny jsou stále nižší.
„Je to naše země. Ale když tu bude příliš horko, budeme trpět nekonečným suchem, zničíme si naše vodní zdroje, ale pak nemáme kam jít,“ stěžuje si Shirleen Campbellová, jež patří k místnímu kmeni Arrernte a Warlpiri. Původní obyvatelé nechtějí odejít pryč, chtějí území předat svým potomkům.
Central Australian Aboriginal Congress, který zajišťuje lékařskou péči původních obyvatel v okolí Alice Srings, předpokládá, že stoupající teploty povedou k vyšší úmrtnosti původních obyvatel kvůli většímu výskytu nemocí a také k podvýživě. Další zhoršení jejich ekonomické situace může navíc způsobit sociální nepokoje.
Související články:
Greta nestačí. Zapojme více dětí do debaty o klimatu, vyzvala OSN
Ne stromy, ale velryby mají spasit lidstvo. „Klimatická hodnota“ jednoho kytovce je 46 milionů
Klima, nebo biodiverzita? Vědci řeší, jak ochránit netopýry před smrtícími turbínami
Britský odborník na emise: Odpojení německých jaderných bloků je groteskní
