Šéf KDU-ČSL drží na uzdě protireformní čunkovce čili i Kalouska
Odepisovaný vicepremiér Jiří Čunek minulý týden jako by chytil druhý dech. Před úřadem vlády se ve středu odpoledne konala demonstrace na jeho podporu, kde dojatě slíbil dotáhnout svoje očištění do vítězného konce. Také se distancoval od ultranacionalistů a narýsoval svou budoucnost v čele KDU-ČSL na léta dopředu. „Když to začalo, sám jsem to hrozně podcenil, smál jsem se tomu a říkal si, že takovým blbostem by snad nikdo nevěřil,“ prohlásil. „Avšak lidová strana nebude jednat každý den o Jiřím Čunkovi a o jeho odstoupení jen proto, že si to náhodou někdo přeje. Už se vyjádřila, a až se bude chtít vyjádřit jinak, učiní to. Bude-li to za rok, za dva nebo za deset let, to nevím,“ zdůraznil Čunek sebevědomě. Lidovecký předseda totiž našel pevný bod, o který se může opřít: oficiální podporu své partaje. Revolta završená protestní rezignací poslance Pavla Severy na post místopředsedy klubu KDU-ČSL skončila a nastolila dočasnou rovnováhu sil, při níž se znesvářená křídla ve straně drží navzájem v šachu a usmívají se. Výzev k odstoupení od koaličních partnerů se přitom Čunek bát nemusí.
Růžek a Parkanová ven.
Asi šedesátka demonstrantů z uskupení Výbor na obranu Jiřího Čunka neřešila vinu či nevinu v korupční kauze bývalého vsetínského starosty, ale „podivnou hru, kdy se samotnému místopředsedovi vlády nedostává základního ústavního práva na spravedlivý proces“, jak řekl lídr aktivistů Zbyněk Horváth. Pomohl tak Čunkovi najít a pojmenovat nepřítele vně KDU-ČSL. Terčem se stala státní zastupitelství a zejména přerovský státní zástupce Radim Obst, který Čunkovu kauzu dozoruje a o němž Horváth tvrdí, že měl kontakty s komunistickou státní bezpečností. Podle dalšího z aktivistů, bývalého důstojníka BIS Vladimíra Hučína, jsou české tajné služby schopny premiérovi Mirku Topolánkovi dokázat, kdo je Obst, a že dostal neoprávněně bezpečnostní prověrku. Hučín dal také Čunkovi radu, aby si zametl ve vlastní straně. „Nebezpečí na něj číhá i ve vlastních řadách. Je to především poradce Miroslava Kalouska a bývalý šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek nebo Vlasta Parkanová. Tyto figury tahají za nitky a způsobují Jiřímu Čunkovi spoustu problémů,“ varoval.
„Toto nemohu potvrdit, takové informace nemám,“ reagoval pro týdeník EURO s úsměvem na Hučínova slova lidovecký předseda. Přitom ale situace uvnitř KDU-ČSL připomíná papiňák. Mnozí z třinácti poslanců strany prý totiž podporují Kalouskovu reformu jen se skřípěním zubů, a kdyby byl Čunek přinucen odstoupit, loajalitu by vypověděli. V kuloárech se mluví o Tomáši Kvapilovi a Jiřím Carbolovi, otevřeně už proti reformě vystoupil Ludvík Hovorka a váhá i Jan Kasal, někdejší hlavní spojenec Miroslava Kalouska.
Čunkovcům vadí reforma.
V čunkovském křídle vládne názor, že navržená reforma jde proti zájmům tradičních křesťanskodemokratických voličů. Trnem v oku se mimo jiné stalo dodatečné oznámení o zvýšené dani z budov, což prý postihne především venkov. Nelíbí se ani snížení daňové zátěže hlavně pro nejbohatší vrstvu, protože lidovecký elektorát má těžiště ve střední třídě, která si prý navíc nezaslouží nést následky nápravy nadměrného zadlužování v minulých letech. „Tahle reforma je špatná. Je odvážná na nesprávných místech,“ říká zdroj týdeníku EURO blízký vedení KDU-ČSL. Strana by podle něj měla preferovat spíše šetření ve státním rozpočtu a vsadit na konzervativní recept snižování státního dluhu. „Stačilo by zavést stop stav mandatorních výdajů a díry řešit sanací z pětiprocentního růstu HDP,“ navrhuje alternativní postup. Čunek prý však žádnou „opravu“ reformy neplánuje, protože ponechává odpovědnost na ministru financí. Vzniká tak paradoxní situace, kdy čunkovští poslanci naznačují ochotu tolerovat Kalouskovu reformu v případě, že kalouskovské křídlo nepřitlačí na demisi Jiřího Čunka. Potom však první tábor bude muset spoléhat na to, že reformní „batoh“ shodí pod stůl skupina poslance Vlastimila Tlustého z ODS, zatímco ten druhý v KDU-ČSL, proreformní, zase musí hledat podporu navíc od alespoň několika zákonodárců z ČSSD. Už teď se také Kalousek snaží předesílat, že za eventuální pád reformy by mohlo vedení KDU-ČSL, přičemž Čunek soudí, že odpovědnost nese ministr financí.
Volby nebudou.
Není divu, že se Topolánkovi nechce Čunka odvolat, zvlášť když k tomu nemá šanci dostat souhlas lidoveckého vedení. Tlak Strany zelených na Čunkovu demisi je sice silnější (byť zelený senátor Jaromír Štětina nebo funkcionář SZ Petr Pávek se vicepremiéra hlasitě zastávají), ale i Martin Bursík je opatrný, protože se mu nechce riskovat rozpad vlády a koalice ještě před hlasováním o reformě. Pravozelený kabinet je tak zatím Čunkovým rukojmím. Zbývá jen čekat, až státní zástupce Obst v půli května uzavře prodlužované šetření Čunkovy kauzy nebo až poslanci budou v létě hlasovat o reformě.
Koaliční špičky měly v plánu, že součástí „batohu“ s reformou veřejných financí by mohl být i vládní návrh zákona, u kterého by byla naděje, že jej poslanci do tří měsíců od předložení nezačnou projednávat. Pak by totiž prezident Václav Klaus musel dle ústavy rozpustit sněmovnu a vypsat nové volby. „Jenže to je chiméra, volby nikdo nechce. 'Zaparkování' nestravitelné normy do reformy nenastane,“ myslí si dobře informovaný lidovecký zdroj s tím, že podobně idealistická politika se dala očekávat naposledy v půli devadesátých let. Reforma naopak projednána bude, přičemž její neschválení může nanejvýše vyústit v pád vlády. Minulý týden se už začalo mluvit o možnosti vzniku velké koalice ODS a ČSSD bez účasti KDU-ČSL, a šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek dokonce připustil, že do léta 2008 očekává vypsání předčasných voleb. Souvisí snad úvahy o změně vlády s vyšetřováním Jiřího Čunka? Současní zastánci vicepremiéra sice poukazují na propojení orgánů činných v tomto trestním řízení se strukturami komunistické tajné policie, ale znamená-li to, že věc režíruje levice, neupřesňují. Horváth, Hučín i Štětina se jen ptají, jestli by garanci návratu do vicepremiérské funkce, vyslovenou Topolánkem, dali Čunkovi i Paroubek nebo předseda KSČM Vojtěch Filip. Čunek tvrdí, že informace o Obstovi má jen z médií. „To, že se moje kauza vyšetřuje zvlášť důkladně, je pro mě podivné. Ale nechci to komentovat. Zařekl jsem se, že práci policie nechám bez povšimnutí, protože jsem vicepremiérem vlády, která je zodpovědná za to, že všechno bude v pořádku,“ odmítl se pouštět do spekulací.
Senátní prezident?
Mezi lidovci koluje i divoká hypotéza, že o vypsání předčasných voleb by mohl chtít usilovat prezident Václav Klaus. Zmíněná tříměsíční lhůta k projednání „přibalené normy“ totiž uplyne zhruba na přelomu letošního a příštího roku, takže volby by mohly proběhnout koncem února 2008. Tedy zároveň s volbou nové hlavy státu. Mohli by prezidenta volit poslanci na odchodu, nebo naopak čerstvě zvolená sněmovna bez ustaveného vedení? A neměl by pak hlavní slovo Senát, toho času modře zbarvený? Každopádně i kdyby žádná z těchto otázek nebyla právně důvodná, souběh sněmovních a prezidentských voleb by byl rébusem sám o sobě. I proto by se mu po loňské patové zkušenosti většina politiků asi ráda vyhnula.
