Nejznámější zařízení pro děti v krizových situacích bojuje s dluhy. Některým z nich hrozí uzavření
Klokánky, zařízení pro děti v nouzi, vězí v dluzích a žádají veřejnost o dary.
„Kvůli změnám ve financování jsme přišli o 30 milionů korun, kvůli krokům státu nám hrozí krach,“ říká Marie Vodičková, ředitelka Fondu ohrožených dětí, který Klokánky zřizuje a provozuje. Jenže jiné organizace stejného zaměření s penězi vyjít dokážou.
Pokud má být kampaň zaměřená na drobné dárce, docela funguje. Devítiletá Dominička posílá dopisem ze své pokladničky 122 korun. Pan Čepelka poukázal na účet celý svůj měsíční důchod. Celkem jsou to statisíce korun. Klokánky nicméně aktuálně potřebují desítky milionů.
Fond ohrožených dětí dluží jen na odvodech sociálního pojištění 22 milionů korun.
Kvůli tomu ztratil bezdlužnost, která je podmínkou pro vyplacení pravidelných dotací na sociální služby. „S Fondem ohrožených dětí je příslušné pracoviště v kontaktu,“ potvrdila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jana Buraňová, podrobnosti nekomentovala.
Stát přitom není jediný, komu fond dluží.
Zaměstnanci fondu na své výplaty čekají řadu měsíců.
Bez peněz Od roku 2013 platí přísnější pravidla pro financování zařízení, která nabízejí okamžitou pomoc pro potřebné děti. Pocítili to mimo jiné i v ostravském zařízení pro pomoc dětem Náruč. „Finanční podmínky se zhoršily především v tom, že nedostáváme žádný příspěvek na neobsazená lůžka,“ říká Martin Bittner, projektový manažer ostravské Diakonie ČCE, která Náruč zřizuje. Když dítě na nějakou dobu odejde, ať už do nemocnice, nebo třeba za příbuznými, zařízení na něj nedostává žádné peníze. Zároveň na jeho místo nemůže přijmout jiné dítě, náklady přitom zůstávají téměř stejné.
Špatně nastavené financování, kdy zařízení nedostanou za nepřítomné děti ani korunu, se dotklo i dalšího zařízení na pomoc dětem SOS Sluníčko v Praze a Karlových Varech. „Výše státního příspěvku kryje provozní náklady asi ze dvou třetin,“ říká Jindra Šalátová, programová ředitelka SOS dětských vesniček. Ačkoli je tento přístup státu problém, v SOS Sluníčko ho berou jako fakt, a tak s ním počítají.
Sluníčku tedy krize aktuálně nehrozí. „Než jakékoli zařízení otevřeme, musíme mít zajištěno, že budeme mít na provoz. Organizace musí mít také určité finanční rezervy,“ ujišťuje Šalátová.
Financování zařízení pro děti, které potřebují okamžitou pomoc, není ideální. Jedno zařízení - frýdeckomístecká Opora dětem -také loni po pouhém roce fungování kvůli financím skočilo.
Zpátky ale ke krizi Fondu ohrožených dětí. Problém Klokánků není jen ve státních příspěvcích, které skutečně v roce 2014 klesly, přestože počet dětí v Klokánkách byl prakticky stejný jako v předchozím roce. Fond ohrožených dětí kromě toho vybírá méně než před několika lety také ve své každoroční sbírce. V posledních letech hodně investoval a rostl. A výdaje na Klokánky neklesají.
Když ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová naznačila, že fond špatně hospodaří, Vodičková se ohradila a jako důkaz uvedla investice, které se fondu podařilo udělat. „Z darů veřejnosti, bez podpory z veřejných zdrojů, jsme vytvořili rekonstrukcí budov více než 500 míst v Klokánkách a 120 míst v našich azylových domech pro rodiny s dětmi. Z toho deset budov jsme z těchto prostředků zakoupili. Investiční náklady činí 210 milionů korun,“ uvádí Vodičková.
Velké oči Jenže podle lidí, kteří se kolem Klokánků pohybovali, právě s investicemi a rozšiřováním služeb fond přestřelil své finanční možnosti.
Klokánky již v roce 2013 posílaly svým zaměstnancům platy o dva měsíce později. To je v jiných zařízeních nepředstavitelné. „Stejně jako jinde v sociálních službách ani u nás není mzda vysoká. Je povinností zaměstnavatele ji alespoň poslat včas,“ poznamenává Šalátová.
Připomeňme, že finanční potíže nemají Klokánky Fondu ohrožených dětí poprvé.
Třeba rok 2008. Zaměstnanci Klokánků jsou sice několik let zvyklí, že dostávají peníze se zpožděním. Některým ale už došla trpělivost. Ředitelka brněnského Klokánku Dita Pokorná, která ho vybudovala, žádá Vodičkovou, aby mohli pracovat jako nezávislá instituce. Vodičková ale odmítá, že by za opožděné výplaty mohla pražská centrála. Následoval odchod Pokorné z Klokánku.
V jedné věci je Fond ohrožených dětí výjimečný, několik Klokánků je větších, než je od roku 2013 zákonné maximum 28 dětí. Jiná podobná zařízení jsou menší, a proto tento problém nemají. Za „nadpočetné“ děti nedostávají Klokánky zaplaceno, ačkoli tam byly umístěny z rozhodnutí úřadů a vyhodit je Klokánky nemohou. Vodičková stále doufala, že dostane výjimku na počet dětí, že se výklad zákona změní, že stát doplatí některé krácené příspěvky. Proto to zašlo tak daleko. „Měli jsme snad také říci, že se nechceme dál zadlužovat, aby si stát víc než 500 dětí rozvezl, kam chce, že nás nezajímá, co s nimi bude?“ ptá se Vodičková.
Zastání ani další mimořádné dotace se od ministerstva práce a sociálních věcí Klokánky nedočkají. „Nebylo by fér vůči ostatním zařízením, kdyby dostali další mimořádnou dotaci. Jediný, kdo má neustále opakující se finanční problémy, je paní Vodičková. Otevírá stále nová zařízení a nic nemění,“ uvedla Marie Richterová z ministerstva sociálních věcí.
Vodičková tvrdí, že do potíží přivedl Klokánky stát, který přes všechny politické deklarace nejlépe platí ústavní výchovu dětí v dětských domovech. Jenže brzy může přijít čas, kdy bude nutné zaplatit dluhy. Krajním řešením přitom je, že by musely některé Klokánky skončit. Možné je, že fond bude muset zavřít ty z nich, u kterých je ekonomická situace nejhorší. Některé údajně mají zájem převzít kraje. Celkem provozuje fond 27 zařízení pro okamžitou pomoc dětem. To je zhruba třetina všech takových zařízení u nás. Je v nich umístěno zhruba 500 dětí, v průměru na šest měsíců. l *
Jak Klokánky hospodaří
údaje v Kč
182 297 556
Zdroj: zprávy o činnosti Fondu ohrožených dětí
Brzy může přijít čas, kdy bude nutné zaplatit dluhy. Krajním řešením přitom je, že by musely některé Klokánky skončit.
O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz