Knihkupectví otáčí miliardy

Téměř každý třetí obyvatel Česka si statisticky koupí jednou za rok jednu knihu v některém ze sedmi pražských knihkupectví Neoluxor.

Autor: Jakub Hněvkovský

Ročně totiž tato společnost, která zvítězila v letošním ročníku soutěže Obchodník roku v kategorii specializovaný obchod, prodá kolem tří milionů knih. Její obrat se pohybuje na hranici, z pohledu sortimentu neuvěřitelné, jedné miliardy korun.

Čtyři patra zaplněná knihami, 3,5 tisíce metrů čtverečních plných regálů beletrie, odborné, dětské, populárně naučné, vědecké a třeba duchovní literatury, ale i hudebnin, učebnic, map, časopisů… Tak vypadá Palác knih Luxor na Václavském náměstí, vlajková loď společnosti Neoluxor.

Při procházce jednotlivými odděleními, která nabízejí více než 60 tisíc titulů, si nelze nevšimnout určité pohody. Návštěvníci v klidu korzují odděleními, někteří dokonce s vybranou publikací usedají ke stolkům, aby si knihu prolistovali či se do ní začetli. Starší dáma odložila kabát a z obsáhlého spisu si pořizuje výpisky. Z reproduktorů znějí informace o novinkách, které by neměly ujít pozornosti čtenářů. Nikdo z kupujících nespěchá. Ví, že na návštěvu Paláce knih Luxor je třeba si udělat volno, třeba i posedět u kávy a přečíst si noviny. Čas tu má svůj zpomalený rytmus, protože dobrá kniha se nekupuje jako houska v krámě.

„Jsme rádi, že jsme u zákazníků uspěli, že ocenili naši snahu prodávat knihy v kulturním prostředí se vstřícnými prodavači,“ glosuje umístění v soutěži ředitel firmy Neoluxor Břetislav Janoušek.

Zákazníci sem chodí rádi

A co ocenění říkají sami zákazníci? V kavárně přisedáme ke dvěma starším dámám. Jedna z nich přiznává, že do Luxoru zajde alespoň jednou za měsíc, aby zkontrolovala knižní novinky, pročetla Literární noviny, případně poseděla s přáteli.

„Beletrii si tu vyberu jen orientačně, a pak půjčím v knihovně, zato tu kupuji encyklopedie, to vždy vykrvácím,“ usmívá se Věra Gábrišová, kterou zajímají především publikace o umění. „Chodím sem ráda, protože je tu všechno pohromadě, velice příjemné, přehledné, s čímkoli mi prodavači poradí, najdou v počítači, jsem tady spokojena,“ míní vitální čtenářka důchodového věku.

Některé ceny z volně přístupných knih, které si mohou zákazníci prohlížet, jdou to tisíců korun. Bohužel čeští nakladatelé ještě nekopírují zahraniční zvyklosti a neposkytují jeden výtisk zdarma. Finančně náročnější než třeba poničené knihy jsou ovšem pro společnost Neoluxor krádeže, jimž tu jemně říkají ztráty. Prý jsou obrovské, zvláště teď v době krize. „Najali jsme ochranku, alespoň nějaký strašák pasivní prevence to je, ročně nás stojí kolem deseti milionů korun,“ prozrazuje Janoušek.

Letos získalo titul Obchodník roku jedenáct prodejců, od absolutního vítěze diskontu Lidl přes hypermarkety Tesco a OBI až po prodejce automobilů Auto Jarov či knihkupectví Neoluxor, které vybírali zákazníci poprvé v kategorii Specializovaný obchod roku.

Sedm let soutěže

„V průběhu sedmi let své existence se soutěž GE Money Multiservis Obchodník roku stává uznávaným barometrem českého maloobchodu. Zároveň pomáhá spotřebitelům v lepší orientaci na trhu,“ vysvětluje Milan Beuti, předseda představenstva a generální ředitel společnosti GE Money Multiservis.

Podle Jana Tučka, šéfa společnosti STEM/MARK, jejíž pracovníci oslovili více než tisícovku spotřebitelů, předkládali respondentům na výběr firmy podle velikosti, obratu či umístění v TOP řebříčcích, ale u specializovaných obchodů záleželo jen na nich, koho zvolí. „O to významnější je vítězství těchto firem,“ blahopřeje Tuček Neoluxoru k ceně nejoblíbenějšího specializovaného obchodu roku 2009.

Letos se možná přehoupneme přes miliardu

Trojice byznysmenů se zkušenostmi na nejrůznějších pozicích v knihkupecké branži Jiří Jirásek, Jan Kolátor a Michal Suchánek se rozhodla v roce 1991 vytvořit privátní knihkupeckou síť. O deset let později už pod jejich vedením vznikla společnost Neoluxor, která má dnes 700 dodavatelů, vlastní sedm pražských knihkupectví, například v Palladiu, Černé labuti, Dejvicích, na Chodově, či Smíchově s celkovou prodejní plochou 10 tisíc metrů čtverečních a více než třemi sty zaměstnanci.

„Letos možná přesáhne náš roční obrat jednu miliardu korun. Jedničkou v obratu i návštěvnosti je v tuzemsku Palác knih Luxor na Václavském náměstí, jímž denně projde 11,5 tisíce lidí a téměř polovina nakoupí. Na Vánoce sem zamíří kolem 35 tisíc návštěvníků. Poskytujeme takové služby, že zákazník nemá potřebu chodit jinam,“ chlubí se ředitel Janoušek, kterého trojice spolumajitelů jen z povzdálí usměrňuje.

Nejsme atomová elektrárna, ale rodinná firma**

Dobrý knihkupec prý nemusí mít zázračné vědomosti o knihách, v mnohém už dnes dokáže pomoci počítačová databáze, důležitější je ochota k zákazníkům. „Nejhorší kombinace je nevím a nezajímáte mě. Naopak, stačí se usmát a potřebné informace najít. My máme dobrou sestavu zaměstnanců, jen deset procent pracovníků obměňujeme,“ prozrazuje Janoušek s tím, že prodejna knih není jaderná elektrárna. „Spoustu věcí řešíme jako rodinná firma, zvláště u zaměstnanců, kteří u nás dělají déle. Nezapomínáme, že nám pomohli dostat firmu tam, kde je,“ poznamenává Břetislav Janoušek.

V prodejně zastavujeme Markétu Prokopovou, která dělá ve firmě už deset let prý proto, že má tuto práci ráda. „Vyhovujeme mi to tu. Zaměstnavatel a všechno je v pořádku,“ míní mladá žena.

Podle ředitele společnosti Neoluxor je strategií firmy dělat byznys dobře. Že jde o práci s knihami, je jakousi třešinkou na dortu. „Management včetně majitelů jsou lidé, kteří chtějí žít, nejde o to, že podnikáte na krev časově i finančně. Děláme obchod a dobře. Tak, abychom něco měli, vydělali, znamenali…“