Rozvoji trhu elektronických knih brání především vysoká cena čteček. Ta však nebrání nelegálnímu kopírování literárních děl. Kdo umí hledat, najde na internetu širokou nabídku kradených knih již dnes. Čeká knižní průmysl stejný osud jako ten hudební?
Autor: Elonex
Knihy se pomalu ale jistě stěhují na internet – a to hned několika cestami. Tou nejstarší z nich jsou zřejmě e-shopy. „Současný podíl internetových knihkupectví na celkovém prodeji knih v Česku je zhruba pět procent,“ odhaduje Josef Žák, obchodní ředitel firmy Kosmas, která provozuje jedno z největších českých internetových knihkupectví.
V nejbližších letech pak podle něj tento podíl patrně rychle poroste. „Zatímco obrat většiny kamenných knihkupectví stagnuje, obraty e-shopů rostou,“ konstatuje. Přestože si zatím drtivá většina zákazníků pro své knihy raději dojde, být na internetu považují mnozí knihkupci za nutnost již dnes. „Přes internet sice prodáváme jen promile knih, ale lidé tam hledají informace. Knihu si nejdříve vyberou na internetu a teprve pak si ji jdou koupit,“ říká Jan Kanzelsberger.
Krakatit a Bílá nemoc úplně zadarmo
Pro některé knihy ale nemusíme chodit vůbec nikam. Z internetu si je můžeme stáhnout úplně celé. Tyto knihy můžeme rozdělit do tří skupin – knihy, které můžeme získat zdarma a legálně, knihy, za něž je třeba zaplatit, a knihy, jež se dají ukrást. Do první skupiny patří zejména takzvaná volná díla. V našich podmínkách se jedná o díla autorů, od jejichž smrti uběhlo 70 let, tedy doba trvání majetkových práv autora. „Na stránkách Městské knihovny v Praze najdeme v elektronické podobě například kompletní dílo Karla Čapka. Společnosti to sice zajišťuje komfortní přístup k informacím, jenže to zároveň znamená, že taková díla už nikdo nikdy nevydá,“ konstatuje Jiří Srstka, ředitel občanského sdružení Dilia, zastupujícího majitele autorských práv k literárním dílům.
Do vydávání děl, jež jsou volně přístupná na internetu, se nakladatelům skutečně nechce. „Digitální knihovny jsou úžasná věc, ale autorovi, jehož díla se v nich objeví, se tímto krokem podle mne vystavuje i jakási konečná. Neumím si představit, že by někdo některé z těchto děl vydal knižně,“ potvrzuje Srstkův názor majitel nakladatelství Akropolis Filip Tomáš. Tento pohled však nesdílejí všichni. „Elektronická verze knihy může posloužit i jako reklama na její papírovou podobu,“ upozorňuje novinář a odborník na oblast elektronických knih Miloš Čermák. Podle něj bychom neměli podceňovat chuť člověka držet v ruce „opravdovou“ knihu. Sám má doma několik titulů zároveň v papírové i v elektronické podobě a předpokládá, že s rozšířením čteček elektronických knih lidí jako on přibude.
Budoucnost e-booků v Česku V České republice zatím mnoho majitelů čteček nenajdeme. Jejich cena se v současné době pohybuje okolo šesti tisíc korun – a to je příliš. Naši nakladatelé proto s vydáváním elektronických knih příliš nespěchají. „Až cena čtečky klesne pod 1500 korun, jejich uživatelů začne přibývat, a tím se otevře prostor pro prodej elektronických knih. Je to jen otázka času,“ odhaduje marketingový ředitel Grada Publishing Zdeněk Jaroš. Vývoj českého trhu podle něj jednoduše zkopíruje rozvoj toho amerického. „E-book je v USA už víceméně standardní záležitost. Většinu trhu přitom ovládá Amazon se svojí čtečkou Kindle,“ shrnuje Jaroš. Z pohledu čtenáře patří k hlavním výhodám elektronických knih zejména jejich snadná dostupnost, nízké nároky na prostor a výhodná cena. Stačí pár kliknutí a kniha se téměř okamžitě objeví ve čtečce. Do obvyklé čtečky, která svým tvarem a velikostí připomíná úzkou knihu formátu A5, se přitom vejde několik set e-booků – rozhodně víc než 274, což je počet knih, které najdeme v průměrné české domácí knihovně. „Cena elektronických knih je pak v USA ve srovnání s cenou těch papírových zhruba poloviční,“ doplňuje Čermák. Není důvod se domnívat, že by u nás měla být situace jiná – u elektronické knihy jsou totiž mnohem nižší nejen náklady na její výrobu, ale i na distribuci. „Jen ta dnes spolkne v průměru až polovinu prodejní ceny knihy,“ říká Srstka. Další nespornou předností e-booků je skutečnost, že nezabírají místo ve skladech, a v jejich případě rovněž odpadá složitá otázka, v jakém nákladu by měly být vydány. Proti těmto výhodám však stojí jeden zásadní handicap. „Češi jsou zuřiví a spořiví stahovači,“ shrnuje jeho podstatu majitel nakladatelství Argo Milan Gelnar. Knihy se podle něj zatím kradou špatně. „Papír funguje jako ochrana, lidem se nechce skenovat několik set stran,“ předpokládá. Fakt, že se knihy kradou špatně, však neznamená, že se to neděje. „Nelegálně se kopíruje i dnes. „Na internetu jsem našel část jedné naší učebnice či knihy Egona Bondyho. Někdo prostě nelenil a naskenoval je,“ uvádí příklady Tomáš. Počátkem letošního roku byl dokonce založen první protipirátský web specializující se na oblast literatury. Najdeme jej na adrese www.pirati.ben.cz. Jeho autorem je ředitel nakladatelství Ben – technická literatura Libor Kubica. Je papír věčný?**
Je tedy vůbec rozumné pouštět se za těchto podmínek do vydávání elektronických knih? Americké zkušenosti dávají jistou naději. Zakoupené elektronické knihy putují z Amazonu rovnou do čteček jeho zákazníků. V jejich počítačích, kde by byly nelegálním užitím nejohroženější, se tak vůbec neobjeví. „Čtečky Kindle pracují s chráněnými formáty, krade se z nich těžko,“ konstatuje Jaroš. České nakladatele a autory by měla podle něj před nelegálním kopírováním chránit i skutečnost, že je Česká republika malý prostor ohraničený jazykovou bariérou. „Pro počítačové odborníky a pro lidi, kteří žijí na internetu, asi nebude problém si nelegální kopii knihy pořídit, ale takových lidí není mnoho,“ doplňuje Jaroš.
Ne všichni však sdílejí tyto optimistické vyhlídky. „V momentě, kdy dílo pustíte na internet v elektronické podobě, zavře se nad ním voda. Slovesná díla čeká na internetu s největší pravděpodobností totéž, co se stalo dílům hudebním. Samozřejmě budou vybavena nějakými ochrannými prvky, ale ty se nelegální uživatelé naučí dříve či později obcházet,“ obává se Srstka.
Čeká tedy knižní průmysl stejně smutný osud jako ten hudební? „Knihy se stanou tak jako hudba i filmy součástí internetové nabídky,“ soudí Kanzelsberger. Jenže kniha je artefakt. „Není to melodie, kterou můžete nacpat do něčeho ještě menšího, než je krabička od sirek. Hudba je víceméně jenom akustická záležitost, kniha je ale vícevjemová. Lidé chtějí mít knihy v knihovnách a chtějí jimi listovat,“ věří.
