Topolánkovo nehomogenní těleso zatím odolává, bude však vystaveno zkoušce
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek poté, co Ústavní soud poměrem osmi ku sedmi hlasům zamítl návrh ČSSD na zrušení poplatků ve zdravotnictví, pravil: „Dostal jsem Ústavním soudem vlastně mandát pokračovat v reformách zdravotnictví… Mám radost především za české pacienty. Je to pro ně dobrá zpráva.“ Poplatky se však teď hned na několik pokusů vracejí do sněmovny. Její červnové schůzi předkládá ČSSD návrh na zrušení poplatků, jenž neprojde, a jeho kompromisní variantu, odpouštějící je dětem do osmnácti let, starobním a invalidním důchodcům a lidem s příjmem do trojnásobku životního minima. Ta by s podporou KSČM, „zběha“ Miloše Melčáka, lidovce Ludvíka Hovorky a „zelených“ poslankyň Olgy Zubové a Věry Jakubkové projít mohla. Navíc zůstává ve hře návrh Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) a dalších poslanců na zrušení poplatků rodičkám a novorozencům.
O poplatky však tolik nejde, neboť se dají zrušit později bez následků. Přeměna zdravotních pojišťoven a fakultních nemocnic na akciové společnosti, pokud by znamenala jejich privatizaci a vytěsnění veřejné kontroly, by však měla nevratné důsledky. Sveřepě ji odmítají ČSSD a KSČM, připraveny přibít kvůli tomu ODS před podzimními krajskými a senátními volbami na pranýř. Z Julínkových reforem mají však obavy i koaliční lidovci a zelení. Stýskají si, že ministr slibuje, ale zatím jim nepředložil takové paragrafované znění zákonů o zdravotním pojištění, pojišťovnách, univerzitních nemocnicích a „střechového“ transformačního zákona, aby se reforma nemohla zvrhnout v bezohlednou privatizaci zdravotnictví. Někteří experti přitom argumentují i Obchodním zákoníkem, jenž prý nedovoluje omezovat akciové společnosti v podnikání.
Nasnadě je proto jak koaliční přetahovaná, tak zdlouhavé oponentní řízení, až předlohy zákonů dorazí do legislativní rady vlády vedené lidoveckým ministrem Cyrilem Svobodou. Do prázdnin se to nestihne a obohatit třeskutým tématem Julínkových reforem podzimní předvolební kampaň si sama ODS dvakrát rozmyslí. Pak budeme předsedat Evropské unii a poté se už přiblíží „velké“ volby a vládním stranám se nebude chtít riskovat. Kdo ví, zda Julínek reformu zdravotnictví v této vládě stihne? Nějaký ten „socan“ s ní ODS „nepíchne“: Ihned by byl „popraven“, poněvadž ČSSD se chystá vést podzimní volební kampaň přednostně jako „odplatu lidu“ Julínkovi. Špatně se však bude ODS „handlovat“ i s lidovci. Kvůli Tlustého obstrukcím nemůže Mirek Topolánek hodit na misku vah zákon o majetkovém narovnání mezi státem a církvemi, a učinit je tím povolnějšími. Však už se také Jiří Čunek s touto tradiční lidoveckou prioritou rozžehnal, pořídiv si jinou - zdravotnickou! Značná část členů a voličů KDU-ČSL jsou totiž lidé starší, asi nikoli kypící zdravím, a nepříliš majetní. Z Julínkových novot mají obavy. Bude-li tedy KDU-ČSL Julínkovi vzdorovat, což jí už naordinoval dubnový sjezd, v podzimních volbách na tom vydělá. ODS tedy zbývají už jen zelení. Leč ani oni nejsou schopni ani ochotni Julínkovi pomoci. Dvě poslankyně ze šesti „zelených“ patří k vnitrostranické opozici, jež Bursíkovi vyčítá přílišnou loajalitu k ODS a Julínkovy předlohy spíše potopí než naopak. Ostatně výhled na nesentimentálně zprivatizované a veřejné kontrole se vymknuvší zdravotnictví je i pro liberála Martina Bursíka strašidelný!
Kromě reformy zdravotnictví a církevních restitucí čekají však koalici další zkoušky. Pokud jde o daňové sazby na příští rok, chystá je opět Vlastimil Tlustý, obviňující Topolánka z neplnění slibů, programu ODS a z ustupování lidovcům a zeleným. Ty ovšem ODS potřebuje ke schválení mezinárodních smluv týkajících se radaru v Brdech. Pro zelené je radar jedním z důvodů vnitrostranické bitvy, která vyvrcholí na jejich podzimním mimořádném sjezdu. Proto a jistě i s ohledem na negativně naladěné veřejné mínění Martin Bursík navrhuje, aby se s radarem nespěchalo a vyčkalo se až na nástupce Bushovy administrativy. Podobně „zdržuje“ Petr Pithart a několik křesťanských demokratů. ODS se revanšuje oddalováním ratifikace Lisabonské smlouvy, kterou by ale „vyobchodovala“ za „ano“ radaru. Navíc má v záloze několik variant novely volebního zákona, jež před lidovci a zelenými stále tají. Že by si nechávala možnost rozhodnout se až po podzimních volbách buď pro variantu vlídnou k malým stranám, anebo naopak k ČSSD? Lidovci si šuškají, že kdyby došlo na druhou možnost, museli by pláchnout z vlády.
Sečteno a podtrženo, Topolánkova koalice je slepena z různorodého materiálu a už se objevují praskliny. Tlaku opozice zatím odolává, leč nehomogenní těleso bude nyní vystaveno zkoušce tahem. V červnu se chystá ČSSD předložit návrh, aby byla energetická politika státu schválena jako zákon. Počítá s dalším rozvojem jaderné energetiky, jehož „zmrazení“ si v platné koaliční smlouvě vymínili zelení. ODS má s energetickými a stavebními lobby, usilujícími o znovunastartování jaderného programu, těsné vztahy. Dají poslanci ODS přednost lákavému návrhu ČSSD, anebo koaliční loajalitě k zeleným?
Autor je komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu
