Největší japonská investiční banka opět nehrála fér, i poslední skandál ale nejspíše přežije
Japonský bankovní sektor zažívá po letech známý příběh. Jenom hlavní aktéři se změnili. Před novináře a veřejnost předstupuje nové vedení Nomury, na znak pokory se několikrát hluboce uklání a všem se upřímně omlouvá. A také slibuje, že nic podobného se už nikdy nestane. A že tentokrát se Nomura „změní od základů“.
Potíže s porušováním zákonů měla největší japonská investiční banka už v minulosti.
Například v roce 1991. Šlo o nedovolené kompenzace vlivným klientům, kteří přišli o velké peníze na burze. Tehdy se také objevilo i podezření z napojení banky na japonský organizovaný zločin. Další aféra následovala po šesti letech. Prezident Nomury Hideo Sakamaki se nejenže musel vzdát funkce, ale společně s dalšími dvěma manažery skončil ve vězení. Vydával totiž příkazy k vyplácení značných finančních částek korporátním vyděračům. Teď se známý scénář opakuje. Nejdříve banka jakékoli nezákonné aktivity svých zaměstnanců popírá, pod tlakem faktů ale po čase přiznává chybu. Poté si sype popel na hlavu a nakonec mění vedení. Začátkem srpna se do čela banky postavil Kodži Nagaj, do té doby výkonný šéf Nomury Securities, který nahradil odstupujícího Keniči Watanabeho. Dalším z vysokých představitelů, jenž musel rezignovat, byl provozní ředitel Takumi Šibata.
Chtěli si přilepšit Nejnovější aféra se provalila letos v červnu.
Vyšlo najevo, že deset obchodníků Nomury poskytlo v roce 2010 utajené informace o ceně akcií třech společností ještě před jejich emisí, kterou banka řídila. Z úniku tehdy těžili vybraní investoři a hedgeové fondy. Banka jim umožnila prodat akcie zmiňovaných firem za vyšší cenu a následně je koupit za cenu nižší. Rozdíl v cenách představoval slušný zisk.
Vyšetřování případu potvrdilo, že bankéři se zachovali „neeticky“, že si chtěli finančně přilepšit. Komise externích právníků, která analyzovala procesy uvnitř Nomury, dospěla k závěru, že především v oddělení prodeje panuje atmosféra, kdy „téměř každý zaměstnanec banky udělá cokoli, jen aby splnil cíle prodeje stanovené firmou“.
Porušení základních ochranných předpisů investičního bankovnictví odhalilo už koncem června vnitřní vyšetřování banky. Deset provinilců bylo potrestáno snížením platů, někteří byli přeřazeni na nižší pozice.
Watanabe sám přišel o mzdu za šest měsíců v přibližné hodnotě 805 tisíc dolarů.
Přísný trest se očekával od Národní agentury pro regulaci trhu (FSA). Podle pozorovatelů však nakonec udělila nejmírnější možnou sankci v podobě nejrůznějších regulatorních nařízení. V úvahu přitom teoreticky přicházel i několikatýdenní zákaz některých finančních operací, což by mělo pro banku a její image zničující dopady. Podle japonských zákonů o insider tradingu však lze obvinit pouze firmy, které z obchodů přímo profitovaly. Vyšetřovatelům se tentokrát nepodařilo sehnat dostatečné důkazy o tom, že k tomu skutečně došlo.
Drahá akvizice
Před přísnějšími sankcemi zachránila Nomuru také samotná rezignace Watanabeho. Pro banku pracoval celkem 37 let, nicméně právě on se pro mnohé akcionáře stal symbolem jednoho z nejhorších strategických rozhodnutí v posledních letech. Šlo o nákup aktivit zkrachovalé americké banky Lehman Brothers v roce 2009. Japonci tehdy vzali pod svá křídla 2500 zaměstnanců, vysoké náklady na akvizici však pociťují dodnes. Již o rok později Nomura utrpěla jednu z největších čistých ztrát ve své historii ve výši 709,4 miliardy jenů (184 miliard korun), což bylo desetkrát více než v předchozím roce. Je pravdou, že banka částečně doplatila na propad akciových trhů, jednou z hlavních příčin celoroční ztráty ovšem bylo převzetí aktivit Lehman Brothers v Evropě, Asii a na Blízkém východě.
Poslední skandál se už podepsal na byznysu banky. Její čistý zisk se od dubna do června snížil meziročně o 89 procent. V průběhu posledních dvou měsíců nejméně devět japonských emitentů zrušilo či snížilo brokerské poplatky jako zajistitele a některé firmy obchodování s Nomurou úplně pozastavily. Ztráta důvěry a image Nomury se projevila také na poklesu akcií. Ohroženy mohou být i dřívější ambiciózní plány na expanzi do zaglobal hraničí. Naznačil to již i nový CEO banky.
„Nebalíme naši globální vlajku. Nicméně chceme drastickým způsobem selektovat a náš byznys více zaměřit,“ uvedl Kodži Nagaj ve svém projevu krátce po uvedení do funkce.
Jistota záchrany Před rokem 1989 bylo Japonsko v oblasti insider tradingu rájem. V zemi vycházejícího slunce tehdy ještě neexistoval zákon, který by podobné praktiky trestal. Dnes jsou normy přísnější, nicméně myšlení a praktiky tamních top manažerů se mění pomalu.
„Lidé v Japonsku se domnívali, že pokud podobné věci praktikuje Nomura jako lídr ve svém odvětví, tak všechny další firmy to musejí dělat také,“ prohlásil Masataka Maeda, analytik Japonského centra pro ekonomický výzkum pro BBC.
Tentokrát se Nomura bude muset pustit do hlubších změn. Poslední skandál totiž umocňuje fakt, že její jméno figurovalo i v nedávné aféře Kazuhikko Asakawy z AIJ Investment. Někdejší bankéř Nomury byl kvůli podvodům zatčen minulý měsíc. Nomuru zasáhly také potíže Olympusu. Známý výrobce fotoaparátů a endoskopů loni v listopadu přiznal, že již od 80. let používal akvizice různých firem k tomu, aby maskoval ztráty z investic do cenných papírů. Rady přitom dostával od bývalého zaměstnance Nomury.
Japonský regulátor finančního trhu a centrální banka sestavily před časem seznam 60 předních světových finančních společností považovaných za „příliš velké na to, aby zkrachovaly“. Seznamu vévodila Deutsche Bank, na druhém místě skončila banka Goldman Sachs, třetí JPMorgan Chase, čtvrtá příčka patřila BNP Paribas a pátá byla HSBC.
Z japonských společností se nejvýše dostala právě Nomura Holdings, která skončila na 19. místě. Dá se tedy předpokládat, že i další skandál Nomura přežije. Kdyby bylo hodně zle, na pomoc přispěchá stát. l
Historie se opakuje. Banka nejdřív nezákonné aktivity popírala, pak ale přiznala chybu a sypala si popel na hlavu. Nakonec se změní vedení. Pošramocená image Nomury se projevila také na poklesu akcií. Ambiciózní plány na globální expanzi jsou teď v ohrožení.
Nomura a kauza IPB Výnosná česká epizoda Nomura potvrdila pověst investičního dravce také v Česku, kde v 90. letech získala od vlády klíčový podíl v IPB. Z této problémové banky pak nemilosrdně vysála její nejcennější aktiva a obratem je výhodně prodala. Naivní očekávání vlády, že pomůžou s ozdravením IPB, Japonci odmítli, a naopak se domáhali státní pomoci. Kořeny angažmá Nomury v IPB sahají do roku 1996, kdy se tehdejší premiér Václav Klaus setkal při návštěvě Japonska s vedením banky. O rok později jeho vláda menšinový balík IPB přiklepla Nomuře za 5,8 miliardy korun. Obchod ale zhatil Klausův pád během takzvaného Sarajevského atentátu. Nomura se nakonec dohodla s úřednickou vládou Josefa Tošovského a cena pro ni byla zajímavější – za 36 procent IPB zaplatila tři miliardy korun. Zvýšení základního jmění, k němuž se japonská banka zavázala, se nakonec událo přes půjčku od samotné IPB. Bezpochyby nejznámějším kouskem Nomury byla akce „České pivo“. Banka získala akcie pivovarů Prazdroj a Radegast, klenoty v portfoliu IPB, za 8,4 miliardy korun. Následně je prodala pivovarnické skupině SABMiller za 24 miliard korun. Sama přitom za akcie zaplatila akciemi IPB – v době, kdy už byly téměř bezcenné. Další miliardy Nomura vysoudila v mezinárodní arbitráži za to, že stát před pádem IPB této bance nepomohl stejně jako jiným finančním ústavům při jejich privatizaci. Původně Nomura jednala s ČSOB, ale neúspěšně, později se dohodla s UniCredito na tom, že veškerá aktiva IPB se převedou nejprve do Konsolidační banky, Italové dostanou očištěnou část a o zbylá aktiva se podělí Nomura se státem. Vláda ale tento postup odmítla, čímž se otevřela cesta pro nucenou správu a přesun IPB do náruče ČSOB. Nakonec Nomura uspěla v londýnské arbitráži s obviněním, že Česká republika diskriminovala IPB při veřejné pomoci bankovnímu sektoru. Ještě před vyčíslením skutečné škody se ministerstvo financí dohodlo s Nomurou na narovnání. Včetně úroků stát nakonec zaplatil 3,65 miliardy korun. (pto) l 89 % o tolik klesl meziročně zisk Nomury za poslední fiskální čtvrtletí
O autorovi| Dáša Hyklová • hyklova@ mf.cz
