Spor o podílové listy skončí asi soudem
Není to tak dávno, co člen představenstva ČSOB Jan Lamser v rozhovoru s týdeníkem EURO označoval vztahy se státem ohledně kauzy Investiční a Poštovní banky (IPB) - a zejména kajmanských fondů - za bezproblémové a občasné polemiky za drobná nedorozumění. Již v té době si však ČSOB, Česká konsolidační agentura (ČKA) a ministerstvo financí vyměňovaly dopisy, v nichž se objevují formulace, že ČKA „bude mimo jiné po ČSOB uplatňovat škodu“, případně že chce předložit ministerstvu financí „variantní řešení situace zahrnující zahájení nezbytných právních procedur.“ Jak se zdá, je soud mezi největší českou bankou a státem na spadnutí.
Zákon je zákon.
Tohle nevinné kočkování, jak ho vidí Jan Lamser, se týká převodu nehlasovacích akcií fondu Tritton a skupiny takzvaných feeder fondů, přes něž byla na Kajmanské ostrovy vyváděna aktiva z IPB. ČSOB již dva roky tvrdí, že kajmanské fondy spravuje ve prospěch státu a s předáním nehlasovacích akcií nemá žádné problémy. Problém se však objevil, a to dosti podstatný. IPB na fond vyvedla majetek ohodnocený na 43 miliard korun, v této výši také upsala podílové listy nazývané non voting shares. Skutečná hodnota vyvedeného majetku - ověřená auditorem - je však méně než poloviční. A nyní do toho vstupuje kajmanská legislativa, na jejímž základě byl úpis nesplacen a Trittonu vzniká pohledávka za IPB - dnes za ČSOB - ve výši nesplacených 23 miliard korun (EURO 40/2002).
Důvěřuj, ale pojisti se.
Pokud by všechny strany transakce vzaly na vědomí, že co se stalo, nedá se odestát, nedělo by se nic. Nárok na vyplacení pohledávky by nikdo nevznesl a nic by se nedělo. Jenže ČSOB zjevně nevěří, že ČKA nebude postupovat nepřátelsky a nebude chtít náhradu. A tak je na stole vážný spor. ČSOB předání podílových listů podmínila prohlášením ČNB, že pohledávka kajmanských fondů ve výši 23 miliard je neevidovaným závazkem IPB, a tak se na něj vztahuje smlouva o záruce a odškodnění uzavřená mezi ČNB a ČSOB. Tedy, že ČSOB v žádném případě za kajmany nikdy nic nezaplatí. To ale není ČNB po chuti, protože už má na krku několik desítek miliard neevidovaných závazků IPB, navíc vykazuje chronicky ztrátové hospodaření vinou vývoje devizového kursu a potřebuje řešit celý problém ve spolupráci s ministerstvem financí. To však za současné situace nechce o desítkách miliard dalších dluhů ani slyšet. Proto vzniklo prohlášení, které ČSOB nepovažuje za dostatečné, a dále zadržuje podílové listy kajmanů.
Nešťastný počtář.
To vedení ČKA ale opravdu hodně zlobí. Má k celé záležitosti posudek právní kanceláře Alheimer & Gray. Z něho vyplývá, že povinnost ČSOB uzavřít smlouvu o převodu podílových listů je jednoznačně dána Smlouvou o plánu restrukturalizace a uplatnění práva prodejní opce ze strany ČSOB. Požadavek na vystavení prohlášení ČNB ve znění přijatelném pro ČSOB je zakotven v textu nad zněním Smlouvy o plánu restrukturalizace, a tudíž ho nelze považovat za nezbytnou podmínku převodu podílových listů.
A aby toho nebylo málo, máslo na hlavě má i druhá strana, neboť v usnesení vlády, které schvaluje, že ČKA smí nabýt zahraniční cenné papíry - konkrétně kajmanské podílové listy - je nesprávně uveden jejich počet. Zákon říká, že vláda musí schválit ČKA jakékoli nabytí zahraničních cenných papírů, a v tomto případě se stala nepříjemná chyba. Protože počet listů je vyjádřen v dolarové hodnotě, nejde o číslo kulaté, ale má i pár desetinných míst. Ve vládním dokumentu však tato desetinná místa kdosi zaokrouhlil, a tak množství podílových listů, které požaduje ČKA od ČSOB, není totožné s množstvím, které schválila vláda.