Kodaň je město, které na své obyvatele myslí. Kde jinde byste našli spalovnu, na jejíž střeše funguje sjezdovka?
Stýská se vám po Železném trůnu a zmatku v postavách? V Kodani potkáte královských sídel s trůny opravdu dost a severská jména jsou matoucí dostatečně. Brzy pochopíte, že hrad/zámek = borg, první část názvu pak tvoří jméno krále/královny, který tady žil, hrad založil či proslavil. Viděli jsme Charlottenborg, Amalienborg, Christiansborg, Frederiksborg a Kronborg (Elsinor). Ten proslavil Shaekaspeare v Hamletovi a Hamlet se na hradě každé léto inscenuje, v roce 2014 ho hrál slavný anglický herec Jude Law. Některé ze sídel dodnes používá dánská královna jako reprezentativní prostory a opravdu to tady oproti českým hradům a zámkům působí zabydleně a útulně.
Královna se jmenuje se Margareta, je jí 80 let a už má jasno v tom, kde jednou spočine. Královskou hrobkou je katedrála v Roskilde. Ano, stejné místo, kde se koná hudební festival v Evropě srovnatelný snad jen s Glastonbury.
Danish? English?
Dánové obecně festivaly a sousedské slavnosti pořádají rádi. Za pár dnů jsme jich potkali řadu, od těch profesionálně organizovaných a umělecky zajímavých až po ty roztomile amatérské. S jídlem přineseným z domova ve velkých mísách a kouzelníkem s myškou provazochodkyní. Myš právě přebíhá po provázku nataženém mezi čelenkami na hlavách dvou blonďatých dánských holčiček vybraných z publika, když odkudsi přibíhá blonďatá dáma s několika skleničkami vína a cosi nám emotivně vysvětluje, samozřejmě dánsky. Stačí se nechápavě podívat a hlesnout „Eh, English?“, ona bezprostředně přepíná a radostně vysvětluje, že jedna z dívek na podiu je její dcera.
Když si koupíte kartu Copenhagen Card (cena pro dospělého na tři dny je 100 eur), máte do každého muzea či galerie jeden vstup zdarma.
Bezproblémová angličtina je jednou z milých vlastností dánské populace. A pokud máte slabost pro Daenerys a blonďaté typy obecně, bude se vám v Dánsku líbit. Potomci Vikingů tíhnou k plavovlasosti.
Zkuste ušetřit
Kodaň je ovšem multikulturní město a v některé čtvrti jsou vyloženě etnické. V Nørrebro, kde jsme bydleli v hostelu A&O, žije hodně studentů a obyvatel s arabskými kořeny, střídají se tu bistra s kebabem, shawarmou a indickými specialitami. Angličtinu ale ovládají všichni a barvu vlasů či kůže neřeší, takže si při čekání na autobus můžete postěžovat, proč autobus nikdo z vás nevidí, když už tu podle ukazatele vlastně je – autobusové zastávky jsou vybavené informačním systémem. Autobusem je to do centra něco přes 10 minut. Na konci září se slavnostně otevřela nová okružní linka metra, která spojuje všechny čtvrti včetně Nørrebro. My jsme měli smůlu, metro ještě nejezdilo, ač Google Maps už s ním počítaly. Několikrát jsme nadšeně došli k zastávce, kde se blyštěl prosklený vstup s červeným znakem M a kolem plot se zábranami.
Hostel A&O je dostupný nejen prostorově, ale také finančně – čím víc vás pojede, tím levnější ubytování bude. Mají tu velké pokoje pro osm hostů, ale také pro dva a hezké velké lobby s knihovnou a kávovarem. V Kodani i celém Dánsku je obecně draho, ušetřené peníze se budou hodit. Třeba na jídlo. Je tu zřejmě nejvyšší hustota Michelinských restaurací, přímo v Kodani je jich sedmnáct a celkem mají 22 hvězdiček. Aktuálně je nejlepší tříhvězdičkové Geranium, které z pozice sesadilo restaurant Noma, po několik let považovaný za absolutní světovou špičku.
Obložený chlebíček není český vynález
Pokud vás fine dining neláká, můžete se najíst třeba v tržnici Torverhallerne. Kromě etnických specialit tu mají i občerstvení typicky dánské, tedy obložené chlebíčky smørrebrød (open faced sandwich). Jsou podobné těm českým v tom, že nemají vrchní vrstvu pečiva, ale bramborový salát, šunku a vajíčko byste hledali marně. Dánský smørrebrød je obvykle na čtvercovém chlebu a bývá obložený slanečkem, krevetami, lososem nebo paštikou, se kterými se rozhodně nešetří.
Zvládnout smørrebrød bez příboru představuje výzvu a Dánové je také příborem jedí, my ho potupně dodatečně sháněli. Jeden velký chlebíček se v podstatě rovná jeden menší oběd, odpovídá i cena, za dva jsme zaplatili přes 800 českých korun.
Dánská pohoda, jinak hygge
Další věcí, za kterou se do Kodaně jezdí, je design. Najdete tu řadu muzeí, nejznámější je Designmuseum Danmark a v něm sbírka židlí ,The danish chair an international affair‘. Když si koupíte kartu Copenhagen Card (cena pro dospělého na tři dny je 100 eur), máte do každého muzea či galerie jeden vstup zdarma. Zdarma můžete i do ZOO, botanické zahrady, zábavního parku Tivoli (atrakce se platí zvlášť, ale ceny jsou kupodivu srovnatelné s českými), v úvodu zmiňovaných hradů a zámků a také můžete zadarmo jezdit kodaňskou MHD.
Karta se v součtu určitě vyplatí, ale je škoda strávit všechen čas v muzeích a podobných institucích a neužít si všední kodaňskou pohodu. Polehávání na trávě v parku, procházky v přístavu, pozorování racků a potápěčů na pláži. Kodaň je město, které na své obyvatele myslí. Kde jinde byste našli spalovnu, na jejíž střeše funguje sjezdovka? Ale nejsou to jen opulentní projekty, propracované jsou také detaily – odpadkové koše se ,šálou‘, do které se odkládají hliníkové plechovky, aby se nemísily s ostatním odpadem nebo leptaná výzdoba autobusových zastávek s kodaňskými dominantami. Je tu prostě hezky.
Autorka je spolupracovnicí redakce