Vymáhání poplatků na bankách se protahuje, v hledáčku aktivit bijících se za spotřebitele mezitím přibývá dalších odvětví
Všichni, kdo jste si mezi rokem 2003 až 2008 požádali o živnostenský list, spojte se! A žádejte stát o vrácení poplatku za vystavení výpisu z trestního rejstříku. Jakým právem? No přece logikou uplatňovanou při sporech o vracení poplatků za vedení úvěrových a hypotečních účtů.
Dokud stát novou právní úpravou od léta 2008 nezajistil, že si každý živnostenský úřad musí elektronicky bezúhonnost žadatele prověřit sám, bylo třeba dokázat svou neposkvrněnost lejstrem. A to nebylo zadarmo. V současnosti je poplatek 100 korun, dříve se platila polovina. Stát přitom po novopečených živnostnících chtěl peníze za něco, co sami nepotřebovali. Choval se tedy podobně jako banky inkasující poplatek za vedení hypotečního účtu, který je ve výsledku klientovi k ničemu, protože za půjčení peněz platí úrok. Občan přece také platí státu jeho „cenu“ v podobě daní.
Rok 2003 byl coby hranice zvolen proto, že nejzazší promlčecí lhůta je deset let. A to v případech, kdy bylo bezdůvodné obohacení úmyslné.
Na stavaře či energetiky Že je to trochu přitažené za vlasy? Možná. Nicméně poplatkobijci se již od bank přesouvají dále a jejich aktivity se mohou dotknout kteréhokoli odvětví. Právní experti přitom upozorňují, že jde o fenomén, který může mít vážné důsledky. „Je to potenciálně problémem všech, kteří mají ve smlouvách paušální ustanovení.
Tato hra na pitvání ceny se nemusí vyplatit,“ varoval v České televizi přední advokát Tomáš Sokol.
Sami organizátoři tažení proti bankovním poplatkům avizují, že u nich neskončí. „Většina společností, které si účtují v ceně služeb cokoli, čím okrádají spotřebitele, ví, že tak činí nezákonně. A mohu potvrdit, že banky nejsou zdaleka jediné. V tuto chvíli nechci být konkrétní, ale vím, že budeme chránit zájmy spotřebitelů napříč všemi službami,“ uvedl Daniel Paľko ze společnosti BSP Lawyer Partners, která stojí za akcí Poplatkyzpět.cz.
Na koho by se tedy poplatkobijci mohli zaměřit? Třeba na stavaře, kteří mají paušální ujednání například pro případy povětrnostních vlivů. Nebo na dodavatele elektřiny s jejich poplatky za elektroměr, přičemž v energetice nejde zdaleka jen o tyto úhrady. Aktuálně běží spor o poplatek na obnovitelné zdroje před rokem 2010. Hoteliérka z Lednice žádá navrácení bezmála 60 tisíc korun po koncernu E. ON a při své argumentaci se odvolává na audit Energetického regulačního úřadu. Ten tvrdí, že poplatky byly stanovovány za podezřelých okolností. E. ON považuje žalobu za neopodstatněnou.
Verdikt soudu ve zmíněném sporu bude zvláště významný. Poplatky kromě firem platilo i 4,5 milionu českých domácností, čímž jde až o desítky miliard korun.
Hromadně za své Jeden z protagonistů hnutí Poplatkyzpět.cz – právník Petr Němec, který byl první, kdo získal v Česku zpět peníze za vedení úvěrového účtu – stojí za další iniciativou, která se zaměřuje na vymáhání údajně neoprávněných plateb firmám. Jde o Hromadnéžaloby.cz. Na tomto serveru se snaží shromáždit klienty různých společností, jejichž poplatky by bylo možné napadnout u soudu. Mezi prvními, na něž zacílili, je třeba společnost UPC kvůli smluvní pokutě za nevrácený modem nebo zatím zřejmě nejmasovější akce proti společnostem Skylink a CS Link, které ke svým službám zdarma zavedly paušální poplatek 29 korun za měsíc.
Někteří právníci ovšem upozorňují, že soudit se s firmami není jen tak. Může jít především o byznys pro advokáty, kteří po vzoru amerického soudního systému vyrábějí kauzy na klíč. „Ačkoli se to dle obsahu vysílaných telenovel tak nejeví, v České republice doposud neplatí právo státu Kalifornie, a tudíž není známo nic, čemu se eufemisticky říká hromadná žaloba,“ připomíná známá pražská právnička Klára Samková. „Takže to znamená, že každý účastník řízení, i když třeba v rámci jedné žaloby, jde do toho sám za sebe a své peníze včetně nákladů řízení v případě prohraného sporu,“ vysvětluje.
Snaha napadnout různá poplatková ujednání navíc může ovlivnit i zcela jiné spory mezi zákazníky a firmami. Jde totiž o to, jak posuzovat v těchto vztazích promlčecí lhůty. Občanské právo počítá s tříletou promlčecí lhůtou, obchodní právo se čtyřletou. A právě bankovní poplatky se snaží právníci pro své klienty vymoci za čtyři roky zpět.
„U soudních jednání se spotřebitelé velmi často (prakticky vždy) brání tím, že promlčecí lhůta dle obchodního zákoníku se jich netýká. Dle spotřebitelů se jejich promlčecí lhůta řídí vždy občanským zákoníkem, není čtyři, ale pouhé tři roky a už vůbec ji nelze prodloužit. Mám za to, že pokud se akceptuje linie názorů (prosazovaná právě v poplatkových sporech – pozn. red.), už nikdy nemůže spotřebitel namítat, že nelze prodloužit promlčecí dobu na deset let dle § 401 obchodního zákoníku, protože jde o ujednání v neprospěch spotřebitele. Už nikdy také nemůže tvrdit, že promlčecí lhůta není čtyři, ale pouhé tři roky,“ upozorňuje v komentáři na odborných stránkách Epravo.cz advokát Jakub Dohnal.
Vyčkávaná na verdikty Jak to vlastně v současnosti se spory kvůli poplatkům za vedení úvěrových a hypotečních účtů vypadá? Soudy a finanční arbitryně rozhodly již pět sporů mezi bankami a klienty, kteří postupovali samostatně bez záštity iniciativ.
Třikrát zvítězily banky, dvakrát klienti.
Poslední medializovaný verdikt se týkal doplacení celého úvěru, kdy plzeňský odvolací soud firmě, jež od banky pohledávku odkoupila, poplatky neuznal. Bojovníci proti poplatkům označují vítězství jako velký úspěch, bankovní sektor nadšení mírní, že v těchto případech naopak banky disponují desítkami rozhodnutí ve svůj prospěch. Pro hodnocení úspěšnosti aktivit, jako jsou Poplatkyzpět.cz, které jsou největší a tvrdí, že mají přes 300 tisíc plných mocí a tři desítky tisíc podaných žalob, bude ale třeba vyčkat rozhodnutí soudů právě v jimi vedených sporech.
Mimochodem, banky samy o tisících žalob nevědí. Česká bankovní asociace prohlašuje, že její členové evidují asi jen pět stovek žalob, přičemž ne všechny jsou vedeny iniciativami.
„Celkově registrujeme jednotky žalob o navrácení poplatků. Neregistrujeme žádnou žalobu od Poplatkyzpět.cz,“ uvádí například Pavla Hávová za ČSOB. „Aktuálně evidujeme celkově 39 podaných žalob ve věci poplatků. Z toho 28 je podáno klienty zastoupenými firmou BSP Lawyer Partners, u zbylých se jedná o individuální žaloby,“ doplňuje ji Kateřina Krásová z Hypoteční banky, která rovněž patří do skupiny vlastněné belgickou KBC. Monika Klucová z Komerční banky také hovoří o desítkách žalob.
Zbudou jen potížisté Ať už dopadnou soudní tahanice jakkoli, výsledky již tažení za práva spotřebitelů, jimiž se tyto aktivity zaklínají, má. Velká část bank zavedla bezpoplatkové hypotéky i úvěry, které jsou pro spotřebitele přehlednější. Že si peníze vybírají prostřednictvím buď vyšších úroků (porovnání modelových příkladů viz Od dvou mega s poplatkem), nebo jiných služeb, které zákazníkovi spolu s úvěrem prodají, nepřekvapí asi nikoho. Odborníci ovšem hodnotí zpřehledňování a vstřícnější chování ke klientům jako pozitivní výsledek.
„Přínosnost aktivit typu Hromadnéžaloby.cz jednoznačně vidím. Ovšem ne v žalobách jako takových, protože ty jsou časově i finančně náročné. Firmy si ale i díky tomu uvědomí, že si musejí zvykat na rostoucí moc zákazníků. Ať už prostřednictvím snižování informačního deficitu, snadného přestupu ke konkurenci, sdílení zkušeností na sociálních sítích… Čekám proto, že častěji uslyšíme od firem pojmy jako design služeb nebo řízení zákaznické zkušenosti. A především že uvidíme výsledky. Pak se podobné akce stanou spíše jen záležitostí několika,zákazníků-potížistů‘,“ uvádí Kateřina Jiřinová z katedry managementu podnikohospodářské fakulty VŠE a spoluautorka knihy Skvělé služby.
Od dvou mega s poplatkem
Srovnání modelových příkladů hypoték s poplatkem
a bez poplatku, pokud si klient bere
70procentní hypotéku na 25 let při fixaci na pět
let (příklad počítá s průměrným příjmem
25 101 korun měsíčně)
Hypotéka na 1 milion korun
• S poplatkem
Měsíční splátka 4947,50 Kč
Sazba 3,39 %
Úroky první rok 31 967 Kč
Měsíční poplatek 150 Kč
Splátky za rok 59 370 Kč
Zaokrouhlený základ daně 403 600 Kč
Daň po uplatnění úroků 30 900 Kč
Čistý roční příjem 237 168 Kč
Čistý roční příjem po odečtení splátky
175 998 Kč
• Bez poplatku
Měsíční splátka 5054,70 Kč
Sazba 3,59 %
Úroky první rok 33 862 Kč
Splátky za rok 60 656 Kč
Zaokrouhlený základ daně 403 600 Kč
Daň po uplatnění úroků 30 615 Kč
Čistý roční příjem 237 453 Kč
Čistý roční příjem po odečtení splátky
176 797 Kč
• ROZDÍL
799 korun ve prospěch „bezpoplatkové“ hypotéky
Hypotéka na 2 miliony korun
• S poplatkem
Měsíční splátka 9895 Kč
Sazba 3,39 %
Úroky první rok 63 932 Kč
Měsíční poplatek 150 Kč
Splátka za celý rok 118 740 Kč
Zaokrouhlený základ daně 403 600 Kč
Daň po uplatnění úroků 26 115 Kč
Čistý roční příjem 241 953 Kč
Čistý roční příjem po odečtení splátky
121 413 Kč
• Bez poplatku
Měsíční splátka 10 109,40 Kč
Sazba 3,59 %
Úroky první rok 67 724 Kč
Splátka za celý rok 121 312 Kč
Zaokrouhlený základ daně 403 600 Kč
Daň po uplatnění úroků 25 545 Kč
Čistý roční příjem 242 523 Kč
Čistý roční příjem po odečtení splátky
121 211 Kč
• ROZDÍL
202 korun ve prospěch hypotéky „s poplatkem“
Pozn.: Zlomový moment, tedy kdy se hypotéka bez poplatku
ještě vyplatí, je mírně nad 1,8 milionu korun, zejména když
klient banky využívá možnosti odpočtu úroků při zdanění
příjmů. Výhodnost „bezpoplatkové“ hypotéky pak mírně
klesá v čase, protože nejvýhodnější je pro klienta právě
první rok splácení, kdy je výše úroků nejvyšší.
Zdroj: Datank
Přínosnost akcí typu Hromadnéžaloby.cz nespočívá v soudních přích samotných, ale v tom, že si firmy uvědomí narůstající moc zákazníků.
O autorovi| Adam Junek • junek@mf.cz
