Z archivu se vynořily další dokumenty o spolupráci Andreje Babiše alias agenta Bureše. Nový ministr financí podle nich donášel na své spolupracovníky
Týdeníku Euro se minulý čtvrtek dostalo nečekané cti. Na jednání před okresním soudem prvního bratislavského obvodu z našeho časopisu postupně citoval žalobce, obhajoba i soudkyně. Dlouho očekávané přelíčení o žalobě čerstvě jmenovaného ministra financí Andreje Babiše na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) se hned na začátku stočilo k loňskému článku, v němž bývalý kapitán Státní bezpečnosti Andrej Kuľha zpochybnil věrohodnost záznamů o Babišově spolupráci s tajnou policií.
Kuľha ještě večer před jednáním na opakované dotazy popíral, že k soudu přijde svědčit. Ve čtvrtek krátce po poledni se přesto objevil ve vrátnici Justičního paláce, bez větší pozornosti prošel hloučkem novinářů před velkou jednací místností a usadil se na chodbě za rohem. Za chvíli se k němu nenápadně přidal další svědek povolaný Babišem, bezpečnostní analytik a bývalý novinář Milan Žitný. Mnohem větší pozornost už v tu dobu poutal příchod samotného miliardáře, který se nechal první den po jmenování ministrem financí dopravit do Bratislavy letadlem Agrofertu a kromě soudu měl v plánu ještě několik schůzek se slovenskými ministry. Z jednání proto odešel po první hodině.
SPORNÉ ARGUMENTY
Svědectví Kuľhy a Žitného před soudem vyzněla podle očekávání. Kuľha zopakoval svoje dřívější tvrzení o manipulování se spisy v StB a označil se za oběť intrik tehdejších nadřízených. „Bylo mi vytýkáno, že jsem nepochopil vedoucí úlohu KSČ,“ prohlásil. Jeho slova o tom, že Andrej Babiš nespolupracoval se Státní bezpečností vědomě, následně podpořil i Žitný, který už na podzim pro miliardáře vypracoval analýzu s tímto závěrem.
Zejména Kuľhův výstup však nevyzněl úplně přesvědčivě. Kupříkladu jeho tvrzení, že se agenti nezískávali k podpisu spolupráce v restauracích, vyvracely podklady dodané právním zástupcem ÚPN, podle kterých nešlo o nic výjimečného. Pamětníci navíc uvádějí, že konkrétně vinárna U obuvníka, kde měl Babiš podepsat spolupráci s dvojicí příslušníků ekonomické kontrarozvědky, byla oblíbená kvůli odděleným boxům, poskytujícím soukromí. Podobně nemusí obstát ani důraz žalující strany na to, že Babiš byl podle dokumentů zlákán na agenta rovnou z pozice „důvěrníka“, tedy osoby, která o spolupráci s StB nemusela vědět. Mezifáze v podobě statusu „kandidáta tajné spolupráce“ chyběla i u mnoha jiných spolupracovníků státní policie.
Babišovi právní zástupci původně chtěli vyslýchat čtveřici jeho někdejších spolupracovníků z podniku zahraničního obchodu Petrimex, kteří na minulé stání nepřišli. Jejich výběr nebyl náhodný – u většiny z nich lze nalézt dlouhodobou spjatost s majitelem Agrofertu. Týden před jednáním ale žalující strana navrhla soudu svědectví Kuľhy a Žitného. Skutečné překvapení nicméně přišlo z opačné strany jednací síně. ÚPN předložil soudu dva nové svazky. Vyplývá z nich, že Babiš v 80. letech donášel na své bývalé kolegy z podniku.
KLADNÉ HODNOCENÍ
Oba dokumenty obsahují zmínky o agentu Burešovi, což bylo podle evidence ÚPN Babišovo krycí jméno. První listina uvádí Bureše jako jednoho z agentů, kteří se měli podílet na „prověrce“ bývalého obchodního náměstka Petrimexu Dušana Slezáka. V listině je Slezák uváděn jako kandidát tajné spolupráce Bauer. Oddělení kontrarozvědky pro sledování podniků zahraničního obchodu se snažilo Slezáka naverbovat. Postřehy k jeho osobě od agenta Bureše a dalších tajných spolupracovníků vyzněly příznivě. „Negativní poznatky zjištěny nebyly,“ uvádí se v listině. Slezák sice souhlasil s poskytováním informací, k pevné spolupráci se ale odmítal zavázat. Je zřejmé, že Babiš a Slezák se dobře znali. Slezák po určitou dobu šéfoval takzvané 32. obchodní skupině Petrimexu, která obchodovala s hnojivy. Začátkem 90. let se ředitelem této skupiny stal Babiš.
Druhý dokument se týká Richarda Szabóa, který byl v Petrimexu zástupcem ředitele 31. skupiny pro obchodování s plasty. Szabó se údajně vyjadřoval kriticky k tehdejšímu komunistickému režimu a StB na něj vedla svazek jako na prověřovanou osobu s krycím jménem Turek. Seznam dotyčného svazku obsahuje informaci o přijatém zápisu od agenta Bureše. Samotný záznam se ale nezachoval, v prosinci 1989 byl skartován spolu s většinou svazku. Szabó ani Slezák už podle informací týdeníku Euro nežijí.
AUTO PŘES AGENTA
Nově předložené listiny odhalily také další zajímavost. Na obou je podepsán Andrej Kuľha. V případě Slezáka pak jde o paradox. Babišův právník Vojtech Agner totiž ve čtvrtek předložil soudu kopii svazku, který Státní bezpečnost na Slezáka alias Bauera vedla. Kuľhovo tvrzení o manipulaci s dokumenty v tehdejší 12. správě SNB v Bratislavě se totiž opírá právě o údajnou zkušenost ze zásahu nadřízených při neúspěšném verbování Slezáka. Z archivních záznamů v Kuľhově osobním spisu se dozvídáme, že se na podzim 1988 dostal do ostrého konfl iktu s vedením (spory jsme popsali už v číslech 48/2013 a 49/2013).
Velení vidělo hlavní prohřešek v tom, že se snažil získat přes jednoho z agentů auto pro svého tchána. Vůz měla darovat rakouská firma. Kuľha toto pochybení přiznal, současně však upozorňoval, že mu jeho nadřízení zasáhli do svazku Bauer. Konkrétně obvinil Júlia Šumana a šéfa svého oddělení Milana Jurku, že do svazku dodatečně dopsali poznámku, aby se Bauer zatím neverboval. Incident se stal poté, co Jurka začal prověřovat vedení svazku. „Soudruh Jurka využil soudruha Šumana, který byl v minulosti řídícím orgánem KTS Bauer, k tomu nejhrubějšímu podvodu a sám Jurka nepřípustným a nezákonným způsobem porušil normy nedělitelné velitelské pravomoci náčelníka,“ napsal Kuľha v pozdějším odvolání k veliteli 12. správy Štefanu Homolovi. Spor se dostal dokonce i na stůl tehdejšího prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojze Lorence. Kuľha neuspěl, musel odevzdat služební zbraně a odejít z aktivní služby.
PŘIJDOU K SOUDU?
Připomeňme, že Kuľhův úhlavní soupeř na pracovišti Július Šuman je dnes jediným živým svědkem údajného podpisu Andreje Babiše o spolupráci s StB. Babišovi právníci po něm chtěli, aby přišel svědčit, po Šumanovi se ale slehla zem. V jeho domku nedaleko západoslovenského Pezinku ho prý sousedi v posledních měsících neviděli. Druhým klíčovým mužem v kauze, který zatím také mlčí, je František Hákač, jenž převzal řízení agenta Bureše po Šumanovi. Týdeník Euro se Hákače pokusil kontaktovat v jeho bydlišti, muž ale odmítl otevřít domovní dveře.
V následujících týdnech by měli Šuman i Hákač dostat předvolání od soudu. Jednání bude pokračovat 14. dubna.
Agent Bureš StB informoval o svých dvou kolezích. Záznamy o tom vedl Babišův nynější svědek.
O autorovi| TOMÁŠ PERGLER, pergler@mf.cz
