Do roku 1989 byly v Česku hlavními konzumenty veterinární péče hospodářská zvířata. Tento tak zvaný agrobyznys dnes tak trochu schází na úbytě - ekonomické změny, především liberalizace obchodu se zemědělskými produkty, vedle nich ale také i posuny ve stravovacích zvyklostech, se odrážejí na neustálém poklesu počtu krav, prasat i drůbeže.
Dnes je podle údajů Českého statistického úřadu v Česku 1,4 milionu kusů skotu, což je v porovnání s rokem 1990 o 60 procent méně - zvyšování počtu zaznamenává pouze chov masných plemen. Prasat je dnes 2,9 milionu kusů a drůbeže 25,4 milionu - i tady došlo k razantní redukci stavů. Koní se v Česku chová 54 tisíc kusů - zda-li jejich počet klesá či stoupá, nelze říci, protože jejich povinná evidence se datuje teprve k roku 2001. Veterinární péči potřebují také chovy ryb a samozřejmě i včely.
Zvěrolékaři dnes ovšem těží hlavně ze sílící poptávky ze strany chovatelů „zájmových“, tedy malých, zvířat. Mezi nimi jednoznačně dominují psi a kočky. Co se prvních týká, zdá se, že jsme v rámci Evropy největšími milovníky psů.
Podle průzkumu společnosti GfK se v tuzemsku chovají ve 41 procentech domácností, zatímco třeba ve Francii je to 38 procent domácností a ve Švýcarsku pouze deset. Jenom v Praze žije 120 až 150 tisíc psů, když celkem by jich v Česku mohlo být 1,7 milionu. Počet koček je odhadován na více než jeden milion. Vedle toho ovšem do veterinárních ambulancí míří chovatelé desítek tisíc drobných hlodavců, exotického ptactva, akvarijních rybiček i plazů.
