Výrobci nesouhlasí s návrhem nového zákona
Výrobci lihovin se již delší dobu přou s ministerstvem financí, potažmo s vládou o to, zda kolkovat, či nekolkovat láhve s tvrdým alkoholem. Výrobci jsou proti, argumentují nejistým přínosem kolkování pro státní kasu a poukazují na náklady, které jsou s ním spojené. Ministerstvo naopak tvrdí, že kolkování daňovým únikům z velké části zabrání a nabízí výrobcům možnost jednorázového odpisu etiketovacího zařízení do daňově uznatelných nákladů. Zákon o „povinném značení lihu“ je nyní ve druhém čtení v poslanecké sněmovně. V prvním čtení se proti němu postavila jen ODS. Všechny ostatní parlamentní strany hlasovaly pro.
Jde to i jinak.
S návrhem na jiný způsob značení lahví s alkoholem se na ministerstvo financí již v roce 2003 obrátila společnost Adpack Investimento. Navrhovaná varianta kombinuje smršťovací kloboučky (takzvané termozáklopky) a holografický ochranný prvek. Kloboučky se vyrábějí z fólie, která se po nasazení na hrdlo láhve a zahřátí smrští a přilne k hrdlu. Tento způsob značení si Adpack Investimento v září loňského roku zaregistrovala jako užitný vzor. Prakticky stejný způsob se používá k ochraně originálů na některých rizikových trzích.
Výhody tohoto řešení se dají shrnout do tří bodů. Zařízení, které klobouček zahřeje a připevní tím „kolek“ k hrdlu, patří k obvyklé součásti většiny plnících linek. Likérky by tedy nemusely nakupovat drahé kolkovací stroje. Za druhé, náklady na výrobu těchto kolků by byly - jak vyplývá z firmou předložených kalkulací - srovnatelné s cenovým limitem stanoveným ministerstvem financí ve věcném návrhu zákona. Navíc využití hologramu jako součásti ochranného prvku výrazně snižuje možnost padělání.
Miliony z haléřů.
Za využití užitného vzoru se pochopitelně musí platit. Jednatel Adpack Investimento Petr Viktorýn týdeníku EURO sdělil, že firma navrhla ministerstvu několik variant, jak se zapojit do procesu výroby kolkovacích elementů. Využití svého užitného vzoru si cení na dva až tři haléře za kolek. Pokud by jí bylo umožněno stát se subdodavatelem, převod práv ke vzoru nabízí bezplatně a firma by pak profitovala z dodávek pro stát. Příjem pro firmu by se pohyboval řádově v milionech korun. Daňové úniky, které státu vznikají prodejem nezdaněného lihu se odhadují na několik stovek milionů korun a způsobují stagnaci výběru spotřební daně z lihu.
Právě výhoda, kterou by Adpack Investimento získala, je kamenem úrazu. „Nelze ohrozit přijetí zákona tím, že do něj bude začleněn stálý příjem pro nějakou soukromou firmu,“ konstatovala náměstkyně ministra financí Yvona Legierská, v jejíž kompetenci jsou daně a cla, tedy i problematika kolkování lihu. S větší podporou opozice firma také počítat nemůže. „Je to zajímavý návrh, ale z mého pohledu by šlo jen o trochu menší zlo,“ řekl týdeníku EURO parlamentní zpravodaj k zákonu poslanec ODS Martin Říman
Kdo nechce kolkovat.
Padělaný alkohol se objevil také v regálech velkých obchodních řetězců. Z průzkumu Unie výrobců lihovin vyplývá, že zákazníci supermarketů Billa, Hypernova, Tesco, Makro, Kaufland nebo Lidl si mohli koupit vodku či rum za ceny, které byly nižší než součet spotřební daně a DPH. „U kolkování lihovin nejde jen o omezení daňových úniků, ale i o ochranu zdraví občanů. Situace v obchodních řetězcích je monitorována,“ uvedla Legierská. Přesto výrobci lihovin proti kolkování protestují. Jedním z hlavních argumentů proti je množství padělaných kolků na cigarety, které v poslední době objevily při svých raziích celní správa a Česká obchodní inspekce nejen v tržnicích. Výrobci tvrdí, že kvalitní padělky kolků by mohly padělanému alkoholu dodat „punc pravosti“ a situaci tak ještě zhoršit. „Hlavní problémy kolkování vidím ve vysokých pořizovacích nákladech na kolkovací stroje, snížení produktivity práce při stáčení lihovin a v nárůstu administrativních nákladů jak na straně výrobců, tak i státu. Zvýšené náklady včetně ceny kolků musí výrobci zahrnout do cen lihovin a ty dále zdraží. Přitom nad výsledným efektem visí velký otazník,“ konstatoval Vladimír Steiner, prezident Unie výrobců lihovin. „Názory pana Steinera znám od roku 1998, kdy ministerstvo financí tuto možnost začalo zvažovat na základě podnětů z daňové správy“, sdělila Legierská a připomněla rozsáhlé daňové úniky zjišťované v tehdejší době.
Hologramy.
Na slovenském černém trhu se falešné kolky objevily prakticky okamžitě po zavedení kolkování. Původní, poměrně snadno padělatelné kolkovací pásky se proto používaly pouze do května letošního roku. Od jara se součástí kolků staly holografické prvky. „Očekává se výrazné omezení černého trhu s alkoholem. Padělání špičkových optických prvků (hologramů - pozn. red.) je dnes natolik technicky i finančně náročné, že tyto technologie jsou pro padělatele prakticky nedostupné,“ konstatoval Petr Franc, obchodní ředitel firmy Optaglio, která se výrobou kvalitních hologramů zabývá.
Při napodobeninách dochází k velkým kvalitativním rozdílům, které i laik snadno rozliší. Budou-li holografické prvky součástí i českých kolkovacích pásek, se týdeníku EURO nepodařilo zjistit. Návrh zákona definuje kolek jako ceninu obsahující ochranné prvky s tím, že konkrétní podobu pásky stanoví až prováděcí právní předpis. V důvodové zprávě k návrhu zákona ministerstvo uvádí, že kolky na alkohol bude vyrábět státní tiskárna cenin stejně jako cigaretové.
Ze slovenské zkušenosti lze odvodit, že nejhorší řešení by bylo ustrnout na půl cesty. Tedy začít kolkovat, ale nezajistit dostatečnou ochranu proti padělání.
