Události, vzestupy a pády, trendy, které přinesl rok 2001 v byznysu a v politice
Také rok 2001 měl své pády a vzestupy. Sváděly se urputné a nechutné boje o posty. Někdo bojoval o moc, jiný o peníze nebo o zakázky, někoho zasáhla čistá ruka Miloše Zemana. Nikde ovšem není psáno, že již zítra si vítězové a poražení své pozice nemohou prohodit.
Důvěra občanů v prezidenta Václava Havla se letos pohybovala kolem 54 procent. Rostly výhrady k obsahu jeho projevů, a to už dokonce z okruhu jeho spojenců či přátel. Vyostřily se jeho spory s Klausem a Zemanem, což lze před volbami přičíst jeho sympatiím ke čtyřkoalici (4K).
Zatímco Miloš Zeman letos z povědomí občanů takticky ustupoval, Vladimír Špidla jeho politických rozměrů dosud nedorostl. Nezdá se však, že Zeman dodrží svůj slib a odjede objímat stromy na Vysočinu.
Neochvějnou pozici v ODS udržuje Václav Klaus. Na ostravském kongresu se pro jeho setrvání ve funkci předsedy vyslovilo přes devadesát procent delegátů. Nepochybně má opět premiérské ambice. Svůj vliv v ODS ztrácí místopředseda Ivan Langer, který byl dosud vnímán jako „korunní princ“ strany. V Ostravě získal ze čtyř místopředsedů nejnižší počet hlasů.
Letošní rok přinesl někdejšímu mocnému náměstku ministra obrany Miroslavu Kalouskovi rezignaci na místopředsednictví v KDU-ČSL a členství v politické radě 4K. Cyril Svoboda byl zvolen předsedou lidovců.
Hana Marvanová se stala předsedkyní Unie svobody (US). Zaujala příjemným vystupováním, pokouší se o transparentní politiku, například vracením sponzorských darů od firem, jimž radnice ovládané US poskytly zakázky. Body jí přinesla rovněž angažovanost v kauze H-Systém na straně okradených.
Před dvěma lety zaplnily desítky tisíc příznivců výzvy studentských lídrů z roku 1989 česká náměstí. Loni podpora sdružení „Děkujeme, odejděte!“ rapidně slábla. Letos na jejich akci přišlo 17. listopadu k soše svatého Václava v Praze asi dvě stě lidí. Takže konec.
Strana Cesta změny se rozštěpila ještě před svým ustavením kvůli osobním sporům Moniky Pajerové a Jiřího Lobkowicze. Ten nakonec stranu založil bez Pajerové. Její partaj se jmenuje Děkujeme, přicházíme.
Poraženým je ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit. Neobratně čelil kauzám, v nichž byl obviněn z nehospodárného nakládání s penězi daňových poplatníků. V boji o severomoravského volebního lídra se utkal s Lubomírem Zaorálkem a prohrál.
Souboj o vliv skončil neúspěchem pro ministra financí Pavla Mertlíka, jeho náměstka Jana Mládka a předsedu FNM Jiřího Havla. Mertlík podal demisi a jeho dva kolegové ho následovali. Odešla tak naráz celá privatizační linka. Mertlík měl jiný názor na postup při prodeji energetiky než ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr, který získal post místopředsedy ve vládě. Privatizaci řídí šéfka FNM Zdeňka Němcová, Grégr a jeho náměstkyně Milada Vlasáková, ministr financí Jiří Rusnok a jeho náměstek Tomáš Potměšil.
Bývalý generální ředitel Komerční banky Radovan Vávra, který se o sobě prohlásil, že je nejlepším bankéřem v zemi, na rok 2001 zřejmě bude chtít raději zapomenout. V českých finančních kruzích se licitovalo, zda přežije privatizaci Vávra, nebo jeho náměstek Tomáš Spurný. Vávra sice v den vyhlášení výsledku tendru vyvěsil z balkonu banky francouzskou vlajku, aby přivítal Société Générale, ale šlo o zbytečnou snahu. Zůstal Spurný. Když Vávra o sobě řekl, že je nejlepším bankéřem v zemi, dovolili jsme si mu poradit: „Buď skromný v době své slávy, abys mohl být povýšený při svém pádu.“
K rychlé změně došlo v čele Transgasu. Tomáše Tichého vystřídala generální ředitelka Severomoravské plynárenské Alena Vitásková, která dostala za úkol připravit podnik na privatizaci. Zda ji noví majitelé nechají na místě, rozhodne rok 2002.
Ve společnosti ČEZ Jaroslav Míl svůj post nejen udržel, ale i posílil. Možná díky tomu, že si s ministrem Grégrem padli do oka. Troufnul si odvolat šéfa přenosové soustavy Aleše Tomce, ač Grégr zakázal hýbat s manažerskými posty ve firmách, které budou privatizovány. Pokud ČEZ získá Electricité de France (EdF), Míl to nebude mít jednoduché.
K velkému sešupu došlo ve skupině státní Konsolidační banky. Boj politicko-ekonomických skupin o správu a získání špatných pohledávek bank vyžaduje oběti. Nejdříve Pavel Řežábek vystřídal na místě ředitele Ladislava Řezníčka, jenž našel útočiště ve společnosti eBanka, kde radí řediteli Mentlíkovi. Následně byli odvoláni generální ředitel České finanční Libor Táborský a jeho náměstkyně Radka Kafková. Pak přišla čistka v podniku Konpo, kde odvolali ředitele Štěpána Pecku a později i náměstka Petra Smejkala.
Dobrý rok má za sebou bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý, který je styčným důstojníkem americké Goldman Sachs v Česku. Firma nejdříve za velice výhodných podmínek koupila dvacetimiliardový balík špatných úvěrů po vítězství v tendru, který vyhlásila Konsolidační banka, jako poradce dokončila prodej Komerční banky a nyní radí konsorciu IOC při prodeji Unipetrolu.
Dařilo se i společnosti EPIC. Její šéf Vladimír Motlík dovedl k vítězství v tendru na Pražské vodovody a kanalizace francouzskou Vivendi, rozjel bulvární deník Super, radí EdF při privatizaci elektroenergetiky a konsorciu Ruhrgas/Gaz de France/SNAM ve výběrovém řízení na plynárenství.
Nejvíce důvodů k oslavě má patrně šéf PPF Petr Kellner, který po několika letech dokončil privatizaci České pojišťovny. Nyní může v klidu plánovat další strategii pro největší pojišťovnu v zemi.
Úspěšný byl i Petr Žaluda, ředitel společnosti Winterthur, protože získání Vojenského otevřeného penzijního fondu (VOPF) nebylo lehké. Petr Illetško z postu ředitele VOPF odešel, ale za poraženého ho považovat nelze, protože v prosinci nastoupil na post šéfa pojišťovny Cardif Pro Vita, která patří do skupiny BNP–Paribas.
Titul oběť roku zasluhuje bývalý náměstek ředitele ČSOB Josef Tauber, který poté, co banka utrpěla vysokou ztrátu (1,5 miliardy korun z operací s americkými dluhopisy), po osmadvaceti letech v ČSOB dobrovolně odešel z funkce. Bankovní dohled ČNB navíc nedal souhlas, aby byl Tauber, který bezesporu patří mezi nejlepší finančníky v zemi, jmenován ředitelem Interbanky. Zatím je poradcem jejího šéfa.
Stoupá hvězda náměstka ČSOB Jana Lamsera. Hovoří se o tom, že kdyby šéf banky Pavel Kavánek z nějakého důvodu přece jen odešel - třeba na jaře příštího roku na post Luďka Niedermayera do bankovní rady ČNB - z mladého náměstka se může stát mocný generál.
Cenu nejlepšího bankéře by mohl dostat Karel Kratina, který se po dokončení fúze mezi BA Creditanstalt a HypoVereinsbank stal generálním ředitelem HVB Czech Republic.
Václav Novák, který zachránil zkolabované Vítkovice, kde se před jeho příchodem řadu měsíců nevyplácely mzdy, doplatil na pád ministra Mertlíka. Pro garnituru přicházející po něm nebyl přijatelný, takže raději odešel. Nyní restrukturalizuje Šroubárny Žatec pro SPGroup Pavla Sehnala.
Odchod Svatopluka Velkoborského zachránil Novou huť před konkursem. Muž, který měl na chod největšího hutního podniku v zemi velký vliv a je duchovním otcem nešťastné minihuti, byl odpůrcem razantní restrukturalizace a propouštění.
Prozatímním vítězem příběhu hutí je šéf Shiranu Oded Harel. Prosadil své zájmy a těžko lze očekávat, že se projekt restrukturalizace a privatizace českých hutí obejde bez jeho firmy. Za partnera totiž získal největší jméno v oboru - U. S. Steel.
Vítězkou je i úřednice FNM Anna Richterová, jejímž triumfem je odchod Nováka z Vítkovic, se kterým šéfka Osinku vedla dlouhou válku. Antipatie byly oboustranné a Novákovi nepomohly ani slušné ekonomické výsledky.
Více než sto milionů korun získal Kamil Vacek za prodej firmy GSM Partner, která je největším obchodníkem s mobilními telefony v Česku. Francouzské firmě Avenir Telecom prodal devadesát procent akcií společnosti.
Jiří Balvín je patrně největším vítězem v televizní branži. Zůstal v křesle a označení prozatímního ředitele České televize na své vizitce vyměnil za šestiletého veřejnoprávního generála. Naznačil, že Kavčím horám hodlá vládnout pevnou rukou, aniž by si nechal příliš radit zvenčí.
Rovnocenný partner mu roste na Nově: šéf investorské firmy MEF Holding Jiří Šmejc. Už nikdo nepochybuje, že jedničkou nejúspěšnější televize je právě on.
Totálním poraženým se jeví Vladimír Železný, ač je stále generálním ředitelem Novy a disponuje silným zákulisním vlivem. Pro nové investory je však víceméně námezdní - byť velice dobře ceněnou - silou. Musel strpět několik donedávna nepředstavitelných příkoří: zatčení jeho právníka a pravé ruky Aleše Rozehnala, policejní zadržení jeho samotného a skutečnost, že mu fakticky nic nepatří. Hlavně Nova ne.
Zda je v kauze TV3 Martin Kindernay vítězem, či poraženým, ukáže až rok 2002. Podařilo se mu obejít obstrukce svých dřívějších lucemburských partnerů a rozjet svoji televizi: v odlesku sporu Američanů v kauze Nova však jeho chování bývá srovnáváno právě s Železného pokřiveným pohledem na etiku.
Na celé čáře však prohrává stát zastupovaný Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Tak podivná rozhodování, tak rozporuplná vyjadřování jejích členů jí přidělují nejhorší myslitelnou známku na televizním trhu.
Obrovský propad ve společenském žebříčku zaznamenali první muži českého fotbalu – předseda svazu František Chvalovský a první místopředseda Jan Gottvald. Chvalovský, dříve velkopodnikatel v oblasti zpracování masa (holding Satrapa), byl již v únoru zatčen kvůli podezření z úvěrového podvodu v Komerční bance za 640 milionů korun. Z cely se sice za pár dnů ještě dostal, ovšem již o dva týdny později soud vyhověl státnímu zástupci a poslal ho do vazby v pražské pankrácké věznici, kde sedí dodnes. Gottvald je od konce října nezvěstný. Policie po něm vyhlásila celostátní pátrání, protože jej podezírá ze směnečného podvodu za více jak 200 milionů korun, kterého se měl dopustit v roce 1998 jako předseda představenstva ústecké Setuzy. Ve fotbale naopak vyskočil vzhůru druhý z dosavadních místopředsedů, Jan Obst, který byl zvolen za nového šéfa svazu.
