V době, kdy se světová finanční elita sjíždí do Washingtonu na výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky, doléhá k jejím uším další zoufalé volání, aby odvrátila soumrak globalizace. Má se za to, že uvadající obchod je nepříznivým trendem, který je třeba řešit. Tento předpoklad je ale přinejmenším zjednodušující.
Problém tkví v nedostatečném pochopení toho, co v posledních desetiletích táhlo růst objemu obchodu. Snahu pochopit současné zpomalení jistě nelze nikomu upřít. Nejnovější Světový ekonomický výhled MMF mu věnuje celou kapitolu. Žádné významné nové bariéry obchodu ale nezjistil. Přesto vyzývá k podpoře jeho opětovného oživení. Víra v obchod je zjevně velmi silná.
Mizení bariér
Víra je ale součástí problému. Mnoho lidí v globalizaci slepě věřilo a přecenilo ji, což v případě liberalizace obchodu vytvořilo nereálná očekávání. A když se nenaplnila, cítili se mnozí podvedeni a odmítli volný obchod.
Tím nechci říci, že neexistuje empirický argument pro liberalizaci obchodu. Odbourání obchodních bariér umožňuje státům specializovat se na sektory, v nichž jsou produktivnější. Výsledkem je vyšší růst a vyšší životní úroveň pro všechny. A do 80. let proces bourání vysokých obchodních bariér vztyčených za druhé světové války skutečně přinášel výhody.
Ty ale nakonec vyšuměly. Z ekonomické teorie vyplývá, že zisky z odstraňování obchodních bariér klesají rychleji než samotné překážky. Na počátku 90. let, kdy už celní ajiné obchodní bariéry dosáhly velmi nízké úrovně, byly přínosy liberalizace do značné míry vyčerpané.
Velký dopad měl naopak boom komodit, který trval dvě desetiletí. Vysoké ceny umožnily velkým vývozcům komodit dovážet více zboží a zvyšovat doma výkon ekonomiky - což přispělo ke globálnímu růstu.
Dvojí tlak
Většina ekonomů a politiků připsala tyto pozitivní trendy liberalizaci obchodu, místo aby uznala roli cen komodit. Přitom posilovala představu, že „hyperglobalizace“ je klíčem k obrovským ziskům pro každého.
Růst tažený vyššími cenami komodit ale na rozdíl od růstu vzniklého díky odbourání obchodních bariér způsobil v rozvinutých zemích dovážejících komodity pokles životní úrovně, protože snížil kupní sílu. A když se zaměstnanci v rozvinutých zemích dostali pod ekonomický tlak, dospěli k závěru, že na vině je globalizace.
Role komodit v nedávných obtížích zaměstnanců v rozvinutých zemích se odráží i v rozdílné zkušenosti Spojených států a Evropy. Spojené státy americké pokrývají velkou část své spotřeby ropy a plynu z vlastních zdrojů. Vzestup jejich cen tak na tamní ekonomiku měl nižší dopad než v Evropě - na zaměstnance ale dopadl hůře.
Přesto vysoké ceny komodit - a zejména surové ropy - vytvořily iluzi bohatství USA, které tak na rozdíl od evropských zemí necítily potřebu zvyšovat výrobní export. Výsledkem byla stagnace výrobního sektoru, protože se zhoršila vnější rovnováha země. Američtí zaměstnanci se v důsledku toho ocitli pod tlakem ze dvou stran.
Prostor pro demagogy
Všechno se to stalo zhruba ve stejné době, kdy se na obzoru vynořila Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA). Většina studií sice ukazuje, že čistý úbytek pracovních míst v důsledku NAFTA byl omezený, avšak její načasování vytvořilo silný dojem, že dohody o volném obchodu - a globalizace obecně - jsou podpásovkou pro americké zaměstnance.
A když v roce 2008 vypukla globální finanční krize a zničila hodnotu domů, které tyto zaměstnance naplňovaly pocitem bohatství, dolehla na ně tíha situace naplno. Tím se vytvořil prostor pro demagogy typu republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa.
Politické elity nesprávně pochopily příčiny mimořádného vzestupu obchodu v posledních desetiletích a zveličily roli globalizace. Zamyslíme-li se nad propastí mezi jejich sliby - výslovnými i jinými - a reálnou zkušeností mnoha zaměstnanců, pak by nás současný odpor proti otevřenosti obchodu neměl překvapovat.
Jsou tu však i dobré zprávy: je-li pokles objemu obchodu způsoben nižšími cenami komodit, pak z nich budou mít prospěch zejména zaměstnanci v rozvinutých zemích. Snad to postačí ke zmírnění poptávky po zbytečných nových obchodních bariérách. *
Autor je ředitelem Centra pro studium evropské politiky
Dále čtěte:
Komu svědčí globalizace? Malým ekonomikám, tvrdí studie
Skomírající obchod ohrožuje naše životní standardy, varuje OECD
Valoni posvětili CETA, dohoda mezi EU a Kanadou bude podepsána v neděli
